Jdi na obsah Jdi na menu
 


Give Me A Reason CHAPTER 7,8,9

16. 8. 2013

 

untitled-1.jss.jpg

 

"Dobré ráno," pozdravil mě Harry a následně i ostatní když jsem ráno vešla do obýváku, kde už byli všichni kluci.

"Dobré ráno," pozdravila jsem ho zpátky.

"Jak ses vyspala?" zeptal se mě Harry zatímco jsem si to namířila do kuchyně, abych si udělala kávu.

"Docela dobře. Chce ještě někdo kávu?" vzala jsem do ruky konvici.

"Já," ozvali se Liam a Louis současně.

"Hned to bude," zavolala jsem a protřela jsem si oči. Spala jsem sotva dvě hodiny, a byla jsem vážně unavená.

Když byla káva hotová přinešla jsem ji do obýváku.

"Děkuju," usmál se na mě Liam.

"Díky," vzal si ode mě šálek Louis.

Posadila jsem se vedle Zayna, který mi věnoval letmý úsměv a začala jsem pít svou kávu.

"Tak co dneska podnikneme?" zeptal se z nadšeným úsměvem Harry.

"Co jako?" ozval se Niall.

"Snad tady nebudeme sedět, když máme kolem sebe nádhernou přírodu!" vstal Harry.

"Tak co navrhuješ?" zeptal se ho Zayn.

"Co třeba udělat si venku piknik, večer si udělat táborák..." začal Harry.

Všichni jsme na chvíli mlčeli, až já jsem prolomila ticho. "Tak jo, to zní fajn."

Harry se na mě usmál jeho zářivým úsměvem.

"A kdy začne piknik?" zeptal se Zayn.

"Nevím, asi až odpoledne, teď se můžeme jen čumět na bednu, a pak si uděláme hezké odpoledne," řekl Harry.

Usmála jsem se a usrkla jsem si z hrnku s kávou.

 

Po tom co jsme si dali lehký oběd při televizním maratonu, jsme se všichni pustili do přípravy pikniku. Před chatou se rozprostíral krásný prostor s čerstvě zelenou trávou. Oblast byla uzavřená, takže v podstatě nehrozilo žádné nebezpečí od divokých, nebezepčených zvířat. Já, Liam, a Zayn jsme připravovali sendviče, a další lahůdky, které jsme pak naskládaly do košíku. Harry a Louis šli najít místo a rozprostřeli tam dvě velké deky. Niall se veškeré práci vyhýbal, a zůstal vyvalený před televizí, občas zvedl zadek a ukradl si nějaké jídlo z kuchyně. Věděla jsem že bych si na ně měla dávat pozor a začít zjištovat víc o té noci, ale taky jsem si uvědomila že jen tak něco neřeknou, a je možné že vážně nic neví. Navíc, začala jsem je mít docela ráda, především Zayna a Liama. Ti dva mi jsou vážně blízcí. Vím ,znám je jenom několik dní, ale i přesto... Nejvíc se se mnou sice baví Harry a je na mě milý, ale někdy z něho mám divný pocit, nevím co přesně to je. Někdy si myslím že je to jen nedůvěra, ale někdy si myslím že je to strach. Někdy ale že jsem možná jenom nespravedlivá, a možná právě on mi pomůže zjistit co se stalo...

 

Večer při táboráku jsme se vážně nasmáli. Zdálo se mi že se mi všichni začínají trochu víc otevírat, ale stále jsem cítila jakýsi odstup. Harry vzal i nějaký alkohol. Liam vůbec nepil, Louis, Zayn a Niall si dali trochu. Ikdyž mě Harry, který toho vypil poměrně dost, pořád přemlouval at si taky dám, nedala jsem si nic. Hned jsem si vzpoměla na Jasmine. Ikdyž hořel oheň, cítila jsem chladný vzduch jak mě šlehá po tváři. Snažila jsem se zahřát, ale neměla jsem dost dobré oblečení. Zayn se na mě podíval a dal mi svou mikinu. "Díky," usmála jsem se na něj a oblékla jsem si ji. Byla příjemně teplá. Cítila jsem z ní jeho vůni. Najednou jsem spatřila v Harrym něco jako zlost, žárlivost, jeho oči najednou ztemněly. Znovu si upil z flašky a otřel si pusu. Snažila jsem se ho ignorovat, ale najednou vstal a divnou opilou chůzí přistoupil k Zaynovi a strčil do něj. Najednou se začaly prát. Harry mu rozdával rány, ale Zayn měl dost síly aby Harryho obrátil pod sebe a dal mu pořádnou odvetu. Ostatní kluci je od sebe odthrli. Louis a Niall drželi Harryho, Liam držel Zayna. Já jsem jen vyděšeně seděla u ohně. Vyslékla jsem Zaynovu mikinu a dala jsem mu jí do rukou. Pak jsem utekla do chaty. Rychle jsem se zavřela v pokoji a sedla jsem si na postel. Vážně mě to vystrašilo. Nenáviděla jsem rvačky. Teď jsem navíc viděla jejich agresivní stránku, stránku která by možná byla schopná ublížit jinému člověku, mé sestře...  

 
CHAPTER 8
 

 Už uběhl měsíc co jsem přišla do Louiho domu. Za tu dobu jsem se hodně sblížila s Liamem a Zaynem, vážně se z nás stali přátelé. Často jsem si povídala i s Harrym, ale snažila jsem si od něj držet určitý odstup. I k Louimu a Niallovi jsem si postupně našla cestu. Každým dnem jsem cítila k Zaynovi stále větší blízkost, a zároven jsem tak nějak zapomínala na to proč jsem tady...

 

Blíží se Liamovi narozeniny, teda má je až za dva týdny, ale oslava se koná už pozítří. Bude se konat v tomto domě, pozváno bylo fakt hodně lidí, samozřejmě samí zbohatlíci, a rozmazlení parchanti. Před pár dny jsem navštívila mámu, a řekla jsem jí všechno, teda až na moje city k Zaynovi, které ani já sama nechápu. Bohužel jsem stále nijak nepokročila co se týká smrti mé sestry. Každopádně podle seznamu pozvaných hostů na Liamovi narozeniny jsem si zjistila kdo z nich byl na té párty kde moje sestra zemřela, a ukázalo se že minimálně 15 lidí tam určitě bylo. Rozhodně se alespon s některými pokusím promluvit. Původně jsem se chtěla z oslavy vyzout ale nakonec jsem si řekla že je to skvělá příležitost.

 

Dnes je den oslavy. Louis najal nějaké pomocníky na přípravu jídla, pití a výzdoby, aby oslava byla opravdu velkolepá. Když jsem uviděla obývák v plné kráse, jenom jsem žasla. Všude byla nádherná barevná výzdoba, na stolech byli různé sladké pokrmy, at už různé dortíky, čokoládové fontány, jednohubky, chlebíčy... A samozřejmě dostatek pití včetně slušné zásoby alkoholu. Hodinu před začátkem oslavy jsem pořádně znervozněla. Ale uklidnila jsem se, osprchovala jsem se, učesala, namalovala, a dala jsem si krátké modré blýskavé šaty, jedny z mála luxusně vypadajících šat, které mám. Dala jsem si ještě svoje stříbrné náušnice, moje boty na podpatku, a ještě jsem se naposledy podívala do zrcadla. Musím uznat, že jsem vypadala celkem dobře. Pak jsem zašla za klukama, kteří mě jen chválili, jak skvěle vypadám. Jako obvykle, samozřejmě hlavně Harry, který už mě pomalu ale jistě začínal štvát. Rozhodla jsem se popřát Liamovi dopředu, a dala jsem mu nejnovější knihu, našeho společného oblíbeného autora, vím dárek nic moc, ale viděla jsem na Liamovi že z té knihy měl vážně radost. Vážila jsem si našeho přátelství. Byl jediný, kterému jsem mohla věřit, no možná ještě Zaynovi.

 

O 4 HODINY POZDĚJI

 

Oslava už byla v plném proudu. Polovina lidí už měla v sobě slušnou dávku alkoholu, včetně Harryho, který se stále obmotovál okolo holek. Taky Niall a Louis měli něco v sobě, ale rozhodně na tom nebyli tak jak on. Zayn sotva něco vypil, a Liam si jen připil, jinak vůbec nepil. Já jsem si vzala taky jenom skleničku, nemínila jsem se tu opít. Ještě to by mi chybělo. Promluvila jsem si s pár lidma, ale neřekli mi nic, co bych nevěděla.

Zrovna jsem stála u čokoládové fontány spolu se Zaynem, Louim a Liamem, když k námi přišel Harry.

"Bavíš se," zeptal se mě s širokým úsměvem, a v ruce držel dvě skleničky, sotva se držel na nohou.

"Jo. Ale zřejmě ne tak jak ty," odpověděla jsem mu. Vážně to z něho táhlo.

"Tak to změníme ne?," přistoupil ke mě blíž. "Dej si," dával mi do ruky skleničku. "Neboj, je to nealko,"

Váhala jsem ale nakonec jsem si skleničku vzala. Hned potom jsem ji dala Louimu, aby mi řekl jestli je to fakt nealkoholické.

"Vypadá to že jo," přičichl si k skleničce.

Nechtěla jsem se toho moc napít, ale nakonec jsem to udělala, byla jsem zklamaná že jsem nic nezjistila, a stejně jsem si chtěla už jít lehnout.

Zdálo se že je to fakt nealko, tak jsem vypila celou skleničku, a rozhodla jsem se jít tancovat s Liamem. Po chvíli se mi ale strašně zatočila hlava, a cítila jsem se jakobych byla opilá, ale já v podstatě nic nepila, první co mě napadlo bylo že ten hajzl Harry mi dal nějaký silný alkohol, nebo možná nějaký prášek, no ale co. Mohla jsem si za to sama. Nemám být tak blbá a naivní. Liam mě odtáhl na schody.

"Je ti dobře Jade," naklonil se ke mě a chytl mě za ruku.

"Ne. Cítim se hrozně. Strašně mě bolí hlava, jakoby mi měla prasknout, jsem malátná, a vidím tak nějak rozostřeně, rozmazaně. Je to jakobych byla opilá, ale nejsem." chytila jsem se za hlavu když mi ní opět prošla bodavá bolest.

"Počkej tady, ano?" pohladil mě a někam odešel.

O chvilku později se vrátil se Zaynem.

"Co je jí?" zeptal se Zayn vystrašeně, ale já ho sotva vnímala.

"Asi to přehnala s pitím," řekl Liam.

"To není pravda. Skoro jsem nepila," bránila jsem se, ale do očí se mi nahrnuly slzy z té bodavé bolesti, která procházela celým mým tělem.

"Zayne, odved ji prosím do pokoje," poplácal Liam Zayna po rameni.

"Jasně," odpověděl hned Zayn a přišel ke mě.

"Sotva jsem viděla jeho tvář, všechno bylo rozmazané.

"Tak pojd," vzal mě do náruče a vynesl mě nahoru do mého pokoje.

 

ZAYNŮV POHLED

 

 

Vynesl jsem Jade do jejího pokoje a položil jsem ji na postel. Když jsem viděl jak skoro řve od bolesti, zašel jsem jí rychle pro prášek proti bolesti. Nebyl jsem si jistý jestli byla opilá, ale když šla do koupelny, a o pár sekund jsem slyšel jak zvrací, byl jsem si skoro jistý že byla opitá. Chvíli jsem počkal a když stále nevycházela, zaklepal jsem na dveře koupelny a šel jsem za ní. Seděla u záchodové mísy, a měla nějaké zvratky i na šatech. Přišel jsem k ní a pomalu jsem jí zvedl. Posadil jsem ji na postel a vyslékl jsem si tričko. Svlékl jsem jí šaty a dal jí svoje tričko. Neprotestovala, jenom tiše seděla a ani se na mě nepodívala. Uložil jsem ji, a chystal jsem se odejít, když mě najednou vzala za ruku.

"Neodcházej," ozval se její slabý hlas.

Když jsem uviděl prosebný výraz v její tváři, lehl jsem si k ní, a čekal jsem až usne. O chvíli později jsem ucítil její hlavu na mé hrudi, a její ruku, jak lehce přejíždí po mém břichu. Dostal jsem husí kůži, ani nevím proč. Objal jsem ji a dal jí pusu do vlasů. Cítil jsem k ní neuvěřitelnou něhu, náklonnost... Cítil jsem že ji musím chránit a stát při ní. Vždy.



CHAPTER 9

 

 

Ráno, když jsem se probudila, jsem se cítila jakoby vygumovaná. Ani za boha jsem si nedokázala vzpomenout co se včera stalo. Matně se mi hlavou mihaly vzpomínky na včerejší oslavu, že jsem pila nějaké opití, že jsem tancovala s Liamem, a pak se mi udělalo hrozně zle, seděla jsem na schodech, Zayn mě odnesl, pozvracela jsem se, ležela jsem v posteli... Najednou jsem si uvědomila že mám na sobě cizí tričko. Hned jsem poznala že bylo Zaynovo. První co mě napadlo bylo že se mezi námi něco stalo, ale hned jsem se začala modlit aby ne. Každopádně, věřím že bych si na to pamatovala. Tak či tak, pomalu jsem vylezla z postele. Hlava mě ještě pořád trochu bolela. Pohled do zrcadla byl hrozný. Vypadala jsem hrozně unaveně, měla jsem rozmazaný make-up, rozcuchané vlasy, z pusy mi táhlo... Byl na mě vážně hrozný pohled. Vzpoměla jsem si i na to že po tom co jsem se pozvracela, mi Zayn vyslékl šaty abych si dala jeho tričko, pak jsem si lehla a usla jsem. Ted jsem si byla na 99% jistá že se nic nestalo. Ale samozřejmě, stále jsem měla určité pochybnosti. Hned jsem si vlezla do sprchy, oblékla jsem, učesala, a odnesla jsem Zaynovo tričko a svoje šaty do pračky. Bylo brzo ráno, samozřejmě nikdo ještě vzhůru nebyl, obývák byl celý od spadených dekorací, popřevlacených skleniček, a pozorházeného jídla na zemi. Našlo se tam dokonce i pár kondomů. Napřed jsem si dala čaj a pak jsem se pustila do uklízení. Netrvalo dlouho a dolů sešel Zayn.

"Dobré ráno," pozdravil mě tiše s úsměvem zatímco scházel po schodech.

"D-dobré ráno," pozdravila jsem ho zpátky.

Hned se dal taky do uklízení.

"Zayne?" podívala jsem se na něj.

"Ano?" sebral něco ze země.

"Co se přesně včera v noci stalo?" dívala jsem se střídavě na něj a na zem.

"No. Zřejmě ses opila, bylo ti hodně zle. Liam mě poprosil abych tě odprovodil nahoru. Odnesl jsem tě do pokoje, ty jsi šla do koupelny kde jsi se pozvracela. Já ti pak pomohl vstát, vyslékl jsem ti šaty, protože jsi si je trochu pozvracela, a dal jsem ti svoje tričko. Vím, měl jsem ti dát tvoje oblečení, ale nechtěl jsem se s tím zbytečně zdržovat. Uložil jsem tě, a tys mě poprosila abych s tebou chvíli zůstal. Lehl jsem si k tobě a počkal jsem dokud jsi neusla. Pak jsem se vrátil do svého pokoje," řekl Zayn.

"To se mi ulevilo. Bála jsem se že se... Zapomeň na to. To tričko jsem dala do pračky, pak ti ho donesu," usmála jsem se.

"Dobře," usmál se taky.

Později se k úklidu přidali i ostatní, teda až na Harryho, který vyspával, jako obvykle se zase opil.

 

Na druhý den, po tom co jsem ustlala postele, jsem si trochu odpočinula, a zavřela jsem se s notebookem do pokoje. Všimla jsem si zprávy, týkající se předminulé noci.

"Osmnáctiletá Railey Deverová, dcera významného podnikatele Toma Devera byla včera v noci znásilněná neznámým mužem na večírku u Louiho Tomlinsona, syna prominentního páru Marka a Johannah Tomlinsonových. Railey vypověděla že tu noc byla značně opitá, a myslí si že i omámená. Prý ji někdo něco podstrčil, protože podle jejích přátel toho vypila velmi málo. Deverová se prý probudilo asi vě dvě v noci, sama, nahá. Všimla si že má roztžené šaty, včetně spodního prádla, a když si šáhla na tvář, ucítila bolest, a ucítila na rtu zaschlou krev. Když jí došlo co se stalo, oblékla si to co z jejich šatů zůstalo a s pláčem se vrátila na oslavu, kde vyhledala svou nejlepší kamarádku, se kterou hned nato odešla. Z činu nebyl nikdo obviněný. Nikdo neviděl Railey s nikým odcházet, ani nikdo nemá tip na podezřelého. Jedna věc je jistá, i na večírcích prominentních a bohatých se můžou stát trestuhodné a zvrhlé činy..."

Hned jak jsem to dočetla jsem se musela zhluboka nadechnout. Jak to že jsem o tom nic nevěděla? Proč mi o tom neřekli? Celé to bylo divné, a hrůzostrašné zároven. Na těle se mi hned objevila husí kůže.

 

 

 

 

Když jsem si přečetla o tom znásilnění na nedávném večírku, vzala jsem si Zayna stranou, do mého pokoje. Posadila jsem ho na postel a přísně jsem se mu podívala do očí.

"Proč jste mi to neřekli?" zeptala jsem se ho.

"Co jsme ti neřekli?" předstíral nechápavost.

"Že na večírku Liamových narozenin byla znásilněná nějaká holka. Jak jste mi to mohli jen tak zatajit?"

"Já vím že jsme ti to měli říct, ale já o tom nic nevím.Dozvěděl jsem se to až na druhý den odpoledne. Nechtěli jsme tě tím zatěžovat," řekl tiše.

"Zatěžovat." zopakovala jsem po něm.

"Promiň," podíval se mi do očí smutným výrazem.

"Víš, je to pro mě těžké. Nevím proč, ale připomělo mi to moji sestru. A já... nenávidím násilí, zvláště když je pacháné na bezbranných ženách..." odmlčela jsem se.

"Ublížil ti snad někdo?" zneklidnil.

"Mě přímo ne... Ale Peter, bývalý manžel mé mámy... byl... řekněme že měl hodně těžkou povahu. Byl hodně výbušný, pořád křičel, nikdy nebyl s ničím spokojený, víš, žili jsme s mámou a sestrou v malinkém rodinném domku, který jsme byli nucení prodat, a nastěhovali jsme se s Peterem do většího, dražšího domu. Byl na jeho jméno, a dal do něho víc peněz, a tak si myslel že je král a my jsme jeho otrokyně, podřádné... bytosti. Několikrát se stalo že na mámu vztáhl ruku. Když jsem to uviděla poprvé, dal mi takovou facku že jsem spadla a dostala jsem otřes mozku protože jsem o něco narazila. Bylo to vážně těžké... Máma nemá rodinu, její rodiče zemřeli ještě když byla mladá, nemá sourozence, všichni zbylí příbuzní žijí různé po světě, a nikoho z nich neviděla už celé roky. Možná až na tetu Eleine, která žije v Manchestru. Víš, jednou v noci moje sestra přišla uplakaná do našeho pokoje. Měla 14 a poprvé si někde vyrazila. No, přišla něco po jedenácté a Peter jí dal facku, a pokusil se ji...znásilnit. Když se to dozvěděla máma byla to pro ni poslední kapka a rozhodla se požádat o rozvod. Nakonec se s Peterem dohodla že nás nechá bydlet v domě, zato že my na něj nepodáme trestní oznámení. Víš, každý den jsem se bála. Často jsem slyšela mámu jak brečí, nebo jak se snaží nekřičet aby nás neprobudila..." otřela jsem si slzy, které se kutálely po mé tváři. Zayn mi je taky začal utírat jeho příjemně teplými prsty.

Podívala jsem se na něj, a on na mě. Ten pohled byl intenzivní, magický. Oba jsme se začali pomalu přibližovat k sobě, Zayn dal jemně ruku na mou tvář, a políbili jsme se. Byl to nádherný polibek. Jeho rty chutnaly tak dobře. Byly jemné, hladké, doslova se mi podlomily kolena. Byl to dokonalý polibek. Když jsme se od sebe odtáhli, viděla jsem v jeho očích lásku, kterou jsem tak toužila mít. Jeho úsměv byl jakoby stydlivý, a jeho ruce brouzdaly po mých vlasech. Opět jsme se políbili. Tentokrát byl polibek mnohem delší, a vášnivější. Pocítila jsem touhu. Pocítila jsem rozkoš. Pocítila jsem že ho miluju. Že pokaždé když ho vidím, srdce mi poskočí, pokaždé když ho cítím, mám po celém těle husí kůži. V ten moment jsem to věděla určitě. Miluju ho.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

..

Katy,17. 6. 2014 19:54

Prej niall zustal vyvaleny pred televizi :-D ale harry uz nahani strach i me :O a co ta rvacka? Ani se nedivim ze jade utekla, a stejne ji obdivuju ze s nima jela do nejaky pustiny pricemz prisla do louisova domu z jisteho duvodu..