ONE DIRECTION FAN FICTION

"Miluju tě," řekl mi Zayn zatímco se opět odtáhl od mých rtů. "Od první chvíle," zasmál se.

Vzala jsem jeho ruce které držely mou tvář. "Taky tě miluju."

Usmál se jeho jednoduchým, ale přitom dokonalým úsměvem.

"To znamená, že se mnou budeš chodit?" zeptal se mě.

"Nejdeš na to moc rychle? Co takhle rande?" zasmála jsem se.

"Dobře. Kde a kdy slečno?" snažil se o vážný výraz.

"Dnes. V 8 hodin v tom nádherném altánku vedle domu, kde slyším zpívání ptáčků a šumění korun stromů," řekla jsem básnicky.

Oba jsme se rozesmáli.

"Dobře. Budu vás tam čekat přesně v 8. Měli jsme jít na večírek, ale nevadí, vlastně je to dobře. Alespoň budeme mít soukromí," šibalsky se zasmál a natáhl se pro další polibek.

Pak s úsměvem odešel a zavřel za sebou dveře. Lehla jsem si na postel a začala jsem se smát. Byla jsem št'astná. Jsem zamilovaná. Šíleně ho miluju. Vím že bych to neměla dělat. Měla bych se snažit zjistit víc okolností okolo smrti mé sestry, ale stále jsem nic nezjistila, a zřejmě ani nezjistím. Smířila jsem se s tím že zřejmě nikdy nezjistím úplnou pravdu. Ikdyž se teď pokusím o vztah se Zaynem, stále se budu snažit mít oči otevřené, a rozhodně to nevzdám. Ted' ale myslím jen na Zayna. Očaroval mě hned jak jsem ho uviděla. Nebyl jako ostatní, byl něčím výjimečný. Vím že to naprosté hloupé klišé, ale myslím že jsem se do něj zamilovala na první pohled. Hned jak se naše oči setkaly.

****

Zayn se vymluvil že se mu nechce jít na večírek, a já řekla že jsem hrozně unavená, atak šli kluci sami. Nic teda nebránilo mě a Zaynovi aby jsme si udělali hezký večer ve dvou. Dala jsem si bílé šaty, snažila jsem se vypadat jemně ale zároveň i trochu sexy. Dala jsem si výraznější make-up, a vlasy jsem si nechala volně rozpuštěné. Dala jsem si ještě boty, a s úsměvem jsem vyšla ze dveří. Bylo 19:59. Už bylo načase abych šla. Ještě jsem se naposledy rychle podívala do zrcadla a rychlejším krokem jsem sešla ze schodů. Chtěla jsem tam být přesně. Když jsem za sebou zavřela hlavní dveře a udělala jsem pár kroků naskytl se mi pohled na nádherně osvětlený bílý altánek, a v něm stál Zayn v obleku. Vypadal úžasně a elegantně. Přišla jsem k němu a on mi políbil ruku. Snažila jsem se nedat najevo svou nervozitu, která mnou lomcovala. Jemně me vzal za ruku a posadil mě k nádherně prostřenému stolu. Uprostřed byla krásná růže, ke které jsem přičichla. Voněla vážně nádherně, sladce. Na stole už byla prostřená večeře: kuře a rýže. Simple but effective. Vzala jsem ho za ruku a usmála jsem se na něj, stejně jako on na mě. Cítila jsem se vážně úžásně. "Vypadáš nádherně," řekl mi jemně a zhluboka se nadechl. "Ty taky nevypadáš k zahození," usmála jsem se na něj. Vypadal stejně nervozní jako já. Přesunuli jsme se k jídlu, které bylo vážně velmi chutné. Když jsme dojedli odložil talíře na přenostý stolík vedle něj, kde byl nachystaný dezert. "To jsi vařil sám?" zeptala jsem se ho laškovně. "Samozřejmě," řekl pyšně. "Ne... pomáhali mi Louis a Liam," pohladil mou ruku. "Takže oni o tom ví?" zeptala jsem se ho. "Jo, řekl jsem jim to. Liam už nějakou dobu ví, co k tobě cítím, a myslím že Louis to tušil. Niall a Harry to ještě neví, řeknu jim to až zítra," podíval se na mě s klidným výrazem na tváři. "No dobře. Ale řekneme jim to spolu," usmála jsem se a natáhla se pro polibek. Zayn nám pak naservíroval dezert, čokoládou zmrzlinu s jahodami a šlehačkou. Byla vážně výborná. Chvíli jsme si povídali, tentokrát nastala trochu odlehčenější konverzace.

"Oblíbená barva?" zeptala jsem se ho.

"Zelená," odpověděl po dlouhém přemýšlení. "Tvoje?"

"Žlutá, jako sluníčko," roztomile jsem se usmála.

To ho donutilo opět mi věnovat další sladký polibek.

Takové otázky pokračovaly hodnou chvíli. Zjistili jsme že máme společeno mnoho věcí, ale v některých se na druhou stranu dost lišíme. I tak jsme ale polovinu večera strávili smíchem a polibky.

Blížila se jedenáctá hodina a mě už padali víčka. Se Zaynem jsme teda sklidili nádobí a odnesli jsme ho do kuchyně. Potom jsme ruku v ruce vyšli nahoru k mému pokoji, kde mi věnoval poslední polibek se slovy "Dobrou noc."

Když jsem dopadla na postel, cítila jsem že jsem ta nejštastnější holka na světě. Musím přiznat že mě napadlo jít ještě za ním, přece jenom byl jen o dva pokoje dál. Ale nechala jsem to tak. Rozhodně jsem se mu nemínila vtírat, ani vypadat jako nějaká lehká holka, která jde s každým hned postele. Teda, nechtěla jsem se s ním vyspat, jen si dál povídat, nevím možná i spát v jeho náručí. Teď mi ale stačilo to co mám. Jeho pozornost, jeho něžnost...   

CHAPTER 11

 Ráno jsem se poprvé, po velmi dlouhé době probudila s úsměvem na tváři. Posadila jsem se na postel a podívala jsem se na budík. Bylo krátce po čtvrt na osm. Vstala jsem a šla jsem rovnou do sprchy. Tam jsem se jen usmívala a stále myslela na včerejší večer se Zaynem. Cítila jsem se s ním tak nádherně, kouzelně. Když jsem se oblékla vešla jsem na chodbu, kde jsem nic neslyšela, žádný zvuk, nic. Bylo mi jasné, že všichni ještě spí. Měla jsem hrozné nutkání jít za Zaynem ale rozhodla jsem se ho nechat spát a šla jsem do kuchyně, kde jsem poklidila co bylo třeba, a pomalu jsem začala připravovat snídani. Mezitím jsem ještě dala věci do pračky.

******

"Ehm. Chceme vám s Jade něco říct," řekl Zayn, zatímco si sedl vedle mě. Ostatní kluci seděli naproti nám.

"Co nám chcete říct?" zeptal se Niall.

"My dva...," chytl mě za ruku, "spolu chodíme." políbil mě.

Všichni chvilku tiše zírali a pak najednou vstali a se smíchem přišli k nám a objali mě.

"Věděl jsem to," smál se Niall.

"To určitě," řekl sarkasticky Louis. "Ty by sis nevšiml ani kdyby tudy projela vesmírná loď, no možná kdyby v ní vezli kuřecí křidýlka," dodal, nacož jsme propukli v smích, až na Nialla, který si hrál na uraženého, a na Harryho, který se držel opodál a měl na tváří takový zvláštní, studený výraz.

"Tak, oslavíme to nějak?" řekl Niall, který se začal zase smát.

"Jak bys to chtěl oslavovat?" zeptal se Zayn zatímco mě zezadu objal.

"Nevím, no, mohli bysme si udělat filmový večer? Už je to dlouho co jsme se všichni sešli u filmů v obývaku ne?" ukázal Niall na sedačku.

"To zní dobře. V osm?" řekl Zayn a políbil mě na krk.

Podívala jsem se na Harryho, který stále nic neříkal a vypadal divně, zdálo se mi že dokonce svírá pěsti aby nevybouchl. Rozhodla jsem se to ignorovat a dala jsem Zaynovi polibek, po kterém jsem ho pohladila po tváři, nacož se sladce usmál.

Harry a Louis pak někam odešli a tak jsem až do večera strávila večer s Zaynem, Niallem a Liamem, se kterými jsme si uvařili jídlo, pomohli mi s prádlem, i s dalšími domácími pracemi, na které jsem jinak byla většinou sama.

Blížila se osmá hodina, a jak jsme se dohodli, chystali jsme si udělat filmový večer. O půl osmé se vrátili Harry a Louis, a udělali jsme si popcorn, a nyspali do misek brambůrky, měli jsme i plechovky coly. Rozhodli jsme si udělat tématický večer, Zayn chtěl akční filmy, já romantické, Liam dobrodružné, a Niall horory. Protože jsme se nedokázali dohodnout, nakonec jsme losovali a samozřejmě, vyhrál Niall a hororový maraton. Vybrali jsme Noční můru v Elm Street, Vřískot, a Halloween-osvědčené klasiky. Na jedné půlce obrovké pohovky seděli Liam, Louis a Niall, na druhé já v Zaynově náručí, a v křesle seděl Harry, který vypadal vážně zvláštně, buď se díval na mě a Zayna, anebo se díval na film, a přitom si stále přejížděl prstem po rtech. V polovině druhého filmu mi Liam nedopatřením polil tričko, tak jsem se šla převléct. Oblékla jsem si košili, ve které často spím, a dala jsem si kratasy, místo tepláků, na kterých byli taky mokré skvrny. Sešla jsem dolů, a hned jak jsem přišla do obýváku, se na mě všichni nějak zvláštně podívali, hlavně Zayn a Harry. Chtěla jsem se zeptat co je, a až pozdě jsem si všimla že mám zaplý jen jeden knoflík, a jde mi dokonale vidět podprsenka. Otočila jsem se a rychle jsem zapla i ostatní knoflíky. Vzala jsem deku která byla na sedačce, lehla jsem si na Zaynovu hruď, a přikryla jsem nás. Políbil mě a spojil svoje ruce na mém břichu. Často mě začal líbat na krku, zvlášť když se ve filmu objevila lechtivá scéna, ale já ho vždy odehnala. Vždy jsme se začali smát, a zdálo se že nás nikdo nevnímá, až na Harryho který se na nás stále díval. Byl to intenzivní pohled. Měla jsem z něj nepříjemný pocit. Dala jsem ruce na ty Zaynovi a hrála jsem si s jeho prsty zatímco běžel poslední film. Občas jsme se rychle schovala pod deku, když přišla strašidelná, nebo nechutná scéna. Někdy jsem i nechtěne zakřičela, Zayn se jen usmál a dával mi jemné polibky do vlasů. Cítila jsem se tak bezpečně v jeho náručí. Byl by to dokonalý večer, kdyby nebylo Harryho a jeho pohledu. Toho pohledu který mě děsí... Když skončili všechny filmy, Niall navrhl abysme si pustili ještě jeden, a pustil Paranormal Activity. Chvíli po tom co ho Niall pustil, mi začaly hrozně těžknout víčka, ale snažila jsem se za každou cenu neusnout. Ale nemohla jsem si pomoct. Otočila jsem se takže jsem měla tvář na Zaynově hrudi. Posunula jsem se ještě výš, a vrněla jsem se, dokud jsem nenašla dokonalou polohu u Zaynova krku. V ten okamžik jsem usnula.

CHAPTER 12

 Týden po našem filmovém večeru jsem se rozhodla že konečně půjdu navštívit mámu. Přesvědčila jsem i Zayna, aby jel se mnou. Chtěla jsem ho představit mámě. Sice jsme spolu nechodili dlouho, a navíc, vím, že mámě určitě bude připadat zvláštní že jsem se dala dohromady s klukem, o kterém jsem si myslela že měl něco společného se smrtí mé sestry. Každopádně, ted jsem věděla že ne. Chtěla jsem doma zůstat celý víkend tak jsme si sbalili nějaké věci do tašek a v sobotu brzo ráno jsme vyrazili. Celou cestu se mi zdál Zayn hodně nervozní, a pořád se ptal jestli se jí bude líbit. Já jsem se jenom smála, a dávala jsem mu lehké polibky na tvář, což vykouzlilo sladký úsměv na jeho tváři. Cesta byla dlouhá, ale utekla mi rychle, protože už jsem se nemohla dočkat až konečně zase uvidím mámu. Zayn zaparkoval před naším domem a ruku v ruce jsme přišly ke dveřím a zazvonili jsme. V tu chvíli se mi rozbušilo srdce. Nejen že mi máma hrozně chyběla, ale taky jsem se trochu bála jestli se jí bude Zayn líbit. Ani ne deset sekund po stisknutí zvonku se otevřely dveře. Stála v nich máma, která mě hned jak mě uviděla objala, a obě jsme měli v očích slzy. Po dlouhém objetí přišel Zayn s nejistým úsměvem k nám a podal mámě ruku.

"Dobrý den paní. Já jsem Zayn, Jadin přítel," řekl s úsměvem.

"Těší mě. Andrea Thriwallová," stiskla mu ruku a následně ho objala.

"Bože, je to vážně fešák," zašeptala mi do ucha když jsme mířili do obýváku a já se stydlivě zasmála.

Sedli jsme si do obýváku a máma nám nabídla kávu a sušenky. Posadila se naproti nám do křesla, a pořád se vyptávala na Zayna, jakou má rodinu, co vystudoval... Chvílemi to vypadalo jako policejní výslech. Ale mámin výraz napovídal že se jí Zayn vážně zamlouvá, a chce jen vědět něco o tom, do koho se její dcera zamilovala.

"Máš nějaké sourozence," zeptala se máma zatímco si upila kávy. Na tuhle věc zřejmě zapomněla, protože se Zaynovi při otázce o jeho rodičích roztřásl hlas a sklopil oči, a tak začala mluvit o něčem jiném.

"Jo, mám tři sestry. Jednu starší, a dvě mladší," usmál se zatímco si taky dopřál kousek ze svého hrnku.

"A..." nedořekla máma protože jsem ji přerušila.

"Mami, nevyptávej se pořád."

"Ale... Já jen chci vědět co nejvíc o klukovi, kterého jsi si vybrala za přítele. Tobě to snad vadí?" podívala se na Zayna,

"Vůbec ne. Jste velmi milá a sympatická," usmál se Zayn.

Odpoledne jsem Zayna provedla po městě a ukázala jsem mu všechny místa které mám ráda. At už mou starou školu, kino do kterého jsem chodila jako malá, cukrárnu, z které nyní byl obchod s elektronikou, dokonce i hřbitov, na kterém ležela má sestra. Položili jsme k jejímu hrobu květiny, a ve mě se opět něco pohlo. Opět jsem chtěla zjistit celou pravdu, za každou cenu. Když jsem se podívala na Zayna, viděla jsem jeho nešt'astný výraz, a vypadalo to že každou chvíli mu z oka ukápne slza. Připadalo mi to trošku zvláštní, ale věděla jsem že Zayn je hodně citlivý a ví jak moc jsem měla svou sestru ráda a jak mě její smrt zasáhla.

Vrátili jsem se večer, a s mámou jsme se dívali na televizi, jako za starých časů. Během filmu jsem jí ukázala fotku ostatních kluků. Hned jak ji uviděla na tváři se jí objevil zvláštní výraz.

"Kdo je tohle?" ukázala na Harryho.

"Harry," řekla jsem udiveně. Všimla jsem si že máma hrozně znervozněla. "Proč?"

"Ale nic. Jen, připadá mi nějak povědomý. Jeho pohled..." řekla máma tiše. Hned nato to ale nechala být a zase jsme se vrátili k filmu. Já jsem se ale na ni několikrát podívala, a vždy jsem si všimla že je duchem jinde...

Když jsme se v něděli večer loučili bylo mi hrozně. Nechtěla jsem mámu opustit, věděla jsem že se určitě cítí osaměle. Ale rozhodla jsem se že se ještě pokusím zjistit pravdu, a taky, měla jsem Zayna. Rozhodně jsem ji ale chtěla navštěvovat častěji. Nechtěla jsem ji nechat samotnou.

  "Měj se dobře zlatíčko. A brzy se mi vrať," začala máma plakat zatímco mě ještě naposledy objala. Potom objala ještě Zayna, a nasedli jsme do auta. Mávala jsem na ni dokud jsem ji úplně zratila z dohledu... Až dokud jsem neviděla její tvář, její oči plné strachu...