ONE DIRECTION FAN FICTION

Flashback

"Co to děláš Loui?" vyjekla jsem na svého přítele s pitím v ruce a odstrčila tu štětku co se po něm lepila.

"Co by? Nech mě napokoji," řekl Louis. Bylo mi jasné že byl opitý na mol, ostatně jako už tolikrát předtím.

"Jestli teď nepůjdeš se mnou, je konec jasný?" řekla jsem s vážným výrazem, ikdyž jsem se sotva držela na nohou. Na alkohol jsem nebyla zvyklá.

"Stačí ti tohle jako odpověď?" řekl Louis, zatímco vzal tu holku okolo pasu a zabořil ji jazyk do krku.

Hodila jsem po nich svoje pití a s pláčem jsem utekla. Dostala jsem se na chodbu před vchodem do místnosti, kde se konala ta debilní oslava na ukončení školy.

Zoufale jsem si sedla o zem a opřela jsem se o zeď. "Proč?" vzlykla jsem a schovala si hlavu do klína.

"Jsi v pořádku?" uslyšela jsem neznámý hlas.

Vzhlédla jsem a otřela jsem si oči. Uviděla jsem Zayna, kluka se kterým jsem za celou dobu školy promluvila možná snad jednou. Měl vždy image samotářského bad boye, a já se od něj vždycky radši držela dál. Ale taky musím uznat že se mi vždycky líbil. Když jsem ho uviděla v jeho kožené bundě, opřeného o zídku zatímco si zapaluje cigaretu, vždy se mi podlamovaly kolena, stejně jako spoustě dalších holek.

"Jo jsem," řekla jsem snažíc se znít silně.

"Ale nejsi. Viděl jsem co se stalo. Louis je blbec, nezaslouží si tě," sedl si Zayn vedle mě.

"Já vím že je to blbec. Ale miluju ho. Nebo milovala jsem," řekla jsem. V tu chvíli mi došlo, že jsem ho možná už přestala milovat, po tom všem co jsem si kvůli němu vytrpěla.

"Chceš hodit domů? Mám tu auto," řekl Zayn.

"Ne, díky. Vezmu si taxík, nechci tě obtěžovat," pousmála jsem se.

"Vůbec mě to neoběžuje. Vážně," zahleděl se mi Zayn do očí. Nikdy jsem při něm nebyla tak hrozně blízko. Naše obličeje najednou dělilo sotva pár centimetrů.

"Já, už půjdu. Kde mám mobil?" zavrávorala jsem, ale Zayn mě včas zachytil.

"Pomůžu ti," zasmál se. "Asi jsi to trochu přehnala."

"Ne, já... nejsem zvyklá pít," řekla jsem.

"Potom co jsem minulý rok s kamarádem řídil opitý, a zničil jsem mu auto, už se alkoholu radši vyhýbám. Dnes jsem celý večer pil jenom limonádu, ale nemyslím si že byla z pravých citronů." zasmál se.

Taky jsem se pousmála. Uvědomila jsem si že mě drží okolo pasu, a já najednou cítila že se mi podlamují kolena. Ale ne kvůli pití.

Chvilku jsme tam jenom stáli, než se Zayn ohodlal a pomalu se naklonil k mým rtům. Umožnila jsem mu přístup, a v okamžiku když se naše rty spojily, jsem ucítila motýlky v břiše. Nikdy jsem nic takového necítila při Louim. Chodila jsem s ním prakticky celou školu, ale nikdy mi srdce nebušilo tak silně jako při Zaynovi. Nikdy jsem necítila mravenčení v nohách, nikdy jsem necítila takovou touhu, a něhu zároveň. Dala jsem ruce okolo jeho krku, a on měl ty své stále na mých bocích. Na chvilku jsem se odtáhla a přisála se na jeho krk, díky čemuž Zayn slastě zasténal. Usmála jsem se a skousla jeho spodní ret. Zayn jenom sotva popadal dech a tvrdě mě políbil. Zabořila jsem prsty do jeho vlasů, zatímco on se začal věnovat mému krku, stejně jako před chvíli já. Oddělal ramínko mých šat, a začal líbat mé rameno. Ani jsem si neuvědomila kdy, ale najednou jsem ucítila že se Zayn dostal přes jemnou látku mých kalhotek, a začal mě dráždit. Zaklonila jsem hlavu a vydechla jsem jeho jméno. Opřela jsem se o zed, a Zayn do mě znenádání zabořil dva prsty. Vyjekla jsem slastí. "Ššš," zašeptal a já jemně kývla. Začal s nimi jemně pohybovat ve mě, a já musela zabořit hlavu do jeho krku, abych alespon trochu ztišila svoje stény a vzdychy. Přidal ještě třetí, a já cítila že každou chvíli to přijde. Vydechla jsem jeho jméno, a začala jsem ho líbat. Tak strašně jsem ho chtěla cítit v sobě. Vyvolal ve mě vášen, jako ještě nikdo. Otočila jsem nás, takže on byl ted opřený o stěnu a pomalu jsem si klekla. Zayn mi jenom zapletl prsty do vlasů, a já mu stáhla dolů kalhoty a boxerky. Měl slušnou velikost. Nervozně jsem po něm přejela, a Zayn si pevně skousl ret, aby nedělal příliš velký hluk. Chytila jsem ho do ruky a začala jsem pumpovat. Podívala jsem se nahoru a viděla jsem že se Zayn zakusuje do svého rukávu, aby tlumil své stény, které by se jinak naplno rozlívaly celou chodbou. Ikdyž jsem neměla ráda když mě Louis nutil abych mu ho vykouřila, ted jsem to udělala ráda. Vzala jsem ho pusy a snažila se aby se mu dostala takového rozkoše, jako před chvílí mě. Po chvilce jsem jenom slyšela zavrčení mého jména, a ucítila jsem jak mou pusu naplnila bílá tekutina. Tu Louiho jsem vždy měla chut vyplivnout, ale tu Zaynovu jsem spokojeně spolkla. Zvedl mě, a stáhl mi kalhotky. Otočil nás zpátky, takže jsem byla zase opřená o zed. Nadvzedl mi šaty, a něžně se na mě podíval, než do mě opatrně vnikl. Vyjekla jsem a zabořila hlavu do jeho ramene. Políbil mě do vlasů a stiskl mou ruku. Pomalu ho do mě zabořil až po kořen. Samozřejmě jsem cítila i bolest, ale upřímně, u mě převažovala rozkoš a požitek. Dala jsem ruce okolo jeho krku, a snažila jsem se krotit stény, které ze mě vyšly s každým přírazem. Zpočátku byl jemný, přírazy byli pomalé, a ne příliš tvrdé. "Prosím," zašeptala jsem během polibku. "Prosím co," vzdychl. "Rychleji," zasténala jsem. Ještě mě krátce políbil, než se jeho přírazy změnili na ďábelské. Opřela jsem si hlavu o jeho rameno, a vzychala jsem, stejně jako on. Louis by se už dávno udělal, většinou dávno přede mnou. Ale u Zayna jsme v tu chvíli byli jedno těla, jedna duše. Ani jeden jsme nechtěli aby se ten dokonalý pocit dostavil příliš brzo. "Zayne," šeptala jsem zoufale. "Kurva," zasténal. "Oh, bože," zavrčela jsem. "Už?" řekl Zayn tiše. Kývla jsem. Ani ne za pět sekund jsme oba vyvrcholili. Zaplavil mě ještě mnohem dokonalejší pocit, než před několika minutama. Myslela jsem že se snad neudržím na nohou. Zayn mě lehce políbil a pak se sehl dolů. Natáhl mi kalhotky, a během toho nechal na mých nohách jemné polibky. "To bylo..." řekla jsem bez dechu. "Úžasné," řekl Zayn a opřel si svoje čelo o to moje. "Mám tě už vzít domů?" zeptal se. S úsměvem jsem kývla a on mě vzal za ruku. Když jsme byli před mým domem, otočila jsem se na něj. "Zayne. Prosím o tomhle nikomu neříkej," řekla jsem, ani nevím proč. Asi jsem se bála že by si všichni mysleli že jsem děvka. Zayn jenom beze slova kývl a s naštvaným výrazem mi otevřel dveře. "Dobrou," řekl hrubě a prudce odjel.

"Tak co?" zeptala jsem se nervozně Jade, mé nejlepší kámošky.

"Je pozitivní," řekla tiše.

"Cože?" vzala jsem si rychle test.

"Je to tak,"dala mi ruku na rameno.

"Ne," začala jsem brečet. "Nemůžu být těhotná."

"Ale jsi. Ikdyž být tebou ještě být šla za doktorem. Tyhle krámy nejsou stoprocentní," řekla Jade.

Doktor mi potvrdil že jsem na začátku 5. týdne. Takže to zapadá do období té oslavy. Jediné na co jsem v tu chvíli dokázala myslet bylo, kdo je otec?

PART 2

"Dítě? Ty čekáš dítě?" řval na mě nevěřícně Louis.

"Ano. Čekám dítě," pohladila jsem si lehce po břichu.

"Doufám si že si to necháš vzít," řekl Louis jako samozřejmost.

"Samozřejmě že ne," řekla jsem dotčeně. "Nedokázala bych zabít nevinný lidský život který ve mě roste."

"Fajn, ale se mnou nepočítej," řekl Louis s úsměvem.

"To už je mi jasné. Chci ti jenom říct, že nejsi jediný kdo si tu noc na večírku užíval. Možná teda pro tebe budu mít dobré zprávy a moje dítě bude mít slušného otce, ne takového hajzla!" přiznala jsem že tu noc se Zaynem.

Louis se rozesmál. "Oh, takže jsi ještě k tomu děvka? Těhotná štetka," smál se a odplivl si.

Dala jsem mu facku. "Upřímně doufám že nejsi otec. Protože jsi odporná svině," vzala jsem si kabelku a šla jsem ke dveřím.

"Už se laskavě nevracej, děvko!" zakřičel Louis. Já už se neotočila jenom jsem silně bouchla dveřmi a utíkala jsem až za roh ulice. Sedla jsem si na zem, a začala jsem brečet. Když jsem to řekla rodičům, kteří jsou hodně věřící a dokonce si mysleli že jsem ještě pořád panna, vyhodili mě z domu. Odešla jsem teda jenom s pár věcmi, a obrovskou bolestí v mém srdci. Možná by bylo jednodušší kdybych si to nechala vzít, a nikomu bych to neřekla, ale nedokázala bych to. Nedovolilo by mi to moje srdce, moje svědomí. Zayna jsem od toho večera neviděla. Já kráva jsem se chtěla vrátit k tomu hajzlovi Louimu, protože jsem prostě blbá kráva. Ani na něj nemám číslo, ani neznám jeho adresu. Utřela jsem si slzy, vstala jsem, a sedla si na nedalekou lavičku. Napsala jsem zprávu mé bývalé spolužacce, která Zayna znala. Dala mi na něj číslo. Zhluboka jsem se nadechla a zavolala jsem mu.

"Halo?" ozval se drsný hlas.

"Ahoj. To jsem já, Perrie," řekla jsem snažíc se zakrýt že brečím.

"...Ahoj," řekl po chvilce.

"Potřebuju si s tebou promluvit o něčem důležitém. Můžeme se někde sejít?"

"Ehm, jo. Můžeš přijít ke mě domů," řekl.

"Dobře. Dáš mi adresu?" vzlykla jsem.

Zayn mi ji teda řekl, a já hned vyrazila. Jeho byt byl vzdálený jenom pár minut. Snažila jsem se posbírat, a nevypadat ubrečeně. Stiskla jsem tlačítko se jménem Zayn Malik. Trochu jsem se podivila, že už zřejmě žije sám. Po chvilce se otevřely vchodové dveře a já se dostala do dlouhé chodby. Vyšla jsem schody a zaklepala na Zaynovi dveře. Hned je otevřel. Neviděla jsem ho už měsíc, ale vypadal pořád stejně. Pořád stejně sexy.

"Ahoj," řekla jsem.

"Čau," usmál se a pokynul abych šla dál.

"Díky," řekla jsem a sedla si na gauč.

"Žiješ sám?" zeptala jsem se, zatímco si sedl naproti mě.

"Jo, děda mi tento byt odkázal. Hodně jsme si rozuměli," řekl trochu smutně.

Usmála jsem se.

"Víš, já, musím ti říct něco hodně důležitého. Když jsem to dneska řekla rodičům, vyhodili mě z domu, a když jsem to řekla... Ehm. Já... vpomínáš si na ten večírek na závěr školy?" řekla jsem tiše.

Zayn se zarazil. "Ty...jsi těhotná?"

Polkla jsem, a slabě jsem kývla.

"Bože," dal si hlavu do dlaní. "Jsi si jistá?"

"Jsem," řekla jsem.

"A... jsem otec?"

"To právě nevím. Ten večer jsem se s Louim rozešla, a potom co se mezi námi stalo jsem s ním ani nikým jiným nic neměla. Jsem na začátku druhého měsíce, takže to zapadá do té doby..."

"Louis to ví?" zeptal se Zayn

"Jo. Dneska jsem mu to řekla. Jenom mi nadal do děvek, a řekl že kašle na nějaké dítě, ikdyby bylo jeho," sklopila jsem hlavu.

"To je hajzl," řekl Zayn naštvaně.

"Má pravdu. Sotva jsem se s ním rozešla, a hned jsem se s tebou vyspala."

"To je jedno. Nemá právo ti tak ubližovat. To on se celý váš vztah choval jako kretén. Pořád jsem ho viděl s jinýma holkama. Neber to špatně, ale docela jsem tě litoval. Protože jsem věděl že si zasloužíš někoho lepšího. Taky jsem si přál aby jste se rozešli, abych měl možná nějakou šanci tě někam pozvat," řekl nesměle.

"Líbila jsem se ti?" řekla jsem.

"Jo," usmál se. "Celou školu."

"Ikdyž jsem byla s Louim, ty jsi se mi taky líbil," usmála jsem se, ale hned potom jsem zase zvážněla. "Nevím co mám dělat. Nemůžu zpátky k rodičům, a na kamarády se asi taky nemůžu spolehnout. Jedno vím ale jistě. Svého dítěte se nevzdám."

"To bych ti ani nedovolil," přiblížil se Zayn ke mě a chytil mě za ruku. "Jestli je to dítě moje, postarám se o něj jak nejlíp budu moct."

"Věřím ti," usmála jsem se nesměle. "Ale co když není tvoje?"

"Pššš," dal mi prst na ústa. "Na to nemysli. Jestli ten hajzl nepřevezme zodpovědnost, slibuju že i tak ti a tvému miminku pomůžu," řekl.

"Proč bys to dělal?" pustila jsem jeho ruku.

"Protože mi na tobě záleží," řekl Zayn a krátce mě políbil. "Ložnice je tam," ukázal na dveře, a přešel do kuchynki, kde začal chystat jídlo. Zůstala jsem sedět naproto beze slova. Nezasloužila jsem si od něj tolik pochopení.

*******

O 3 MĚSÍCE POZDĚJI

"Miláčku. Chceš něco k jídlu? Nebo malinký?" pohladil mi Zayn rostoucí bříško.

"Ne lásko, děkuju," políbila jsem ho. "Ikdyž... dala bych si jahody. Nebo možná šlehačku. A čokoládu."

Zayn se zasmál a dal mi pusu na čelo. "Všechno ti za chvilku přinesu," pohladil mě po vlasech "Jseš si jistá těmi testy DNA? Řekl jsem, že se o vás oba postarám, at už jsem jeho otec nebo ne. Už teď ho miluju," vyhrnul mi tričko, aby mě políbil na bříšku.

"Já vím, ale musím to udělat. Nemůžu žít v nejistotě," pohladila jsem ho něžně.

"Ale přece víš že tyhle testy v těhotenství můžou děťátku uškodit. Prosím, jestli chceš, uděláme ty testy až se miminko narodí," podíval se na mě psíma očima.

Chvilku jsem mlčela než jsem kývla. V jednom měl pravdu. Ikdyby nebyl jeho biologický otec, už ted ho miluje, jako by ním opravdu byl.

"Tak, jdu ti pro ty jahody," usmál se Zayn, a vstal.

Po chvilce se Zayn vrátil s miskou jahod a šlehačkou.

"A čokoláda?" usmála jsem se.

"Už došla," sedl si vedle mě.

"Ach jo," zakňučela jsem roztomile.

Zayn mě sladce políbil.

"Lásko," zašeptal, a dal můj obličej do svých dlaní.

Chytila jsem jeho ruku a usmála jsem se. Tolik ho miluju.

"Miluju tě," řekl něžně.

"Taky tě miluju," zasmála jsem se, a do očí se mi tlačily slzy.

Zayn mě jemně povalil pod sebe a začal mě líbat. Jeho polibky byly dokonalé. Přejížděl po mém těle, a já se při každém jeho doteku chvěla. "Neublížíme maličkému že?" řekl Zayn tiše. "Samozřejmě že ne," řekla jsem a usmála se nad jeho opatrností. Zayn mě políbil na čelo a přesunul se k lemu mých kratasů, které hned sundal. Přejel prstem přes moje kalhotky, a já si skousla ret. Usmál se a sundal mi i kalhotky. Na nic nečekal a začak mi dráždit jazykem klitoris. Vzdychla jsem a chytla se čela postele. Pohyboval jazykem pomaloučku, a to mě zabíjelo. Při každém doteku mého citlivého místa jsem cítila úžasný pocit, kterého se mi dopřává jenom při Zaynovi. Najednou začal být mnohem rychlejší, a přidal prst. Vzdychala a sténala jsem jako o život a při vykřiknutí jeho jména jsem se prohla v zádech. Dával mi tak dokonalý pocit. Pocit nepopsatelné rozkoše. Vrátil se zpátky k mým rtům, a já mu sundala tričko. Hned nato i on mě. Neměla jsem podprsenku, takže to měl snažší. Začal jemně hladit moje prsa, zatímco mi líbal krk. Prohrábavala jsem se v jeho vlasech, a vychutnávala jsem si každou sekundu, každý jeho dotek celou svou bytostí. Převalila jsem ho pod sebe a rychle jsem mu sundala kalhoty i boxerky. Hned jsem olízla špičku jeho penisu, a on hlasitě zasténal. Dala jsem si ho do pusy celého, a nápomocná mi byla i moje ruka. "Perrie. Bože," sténal Zayn a chvílemi zarýval nehty do povlečení. "Kurva," zařval, když naplnil mou pusu. Pomaloučku jsem ho začala líbat po jeho hrudi, a on mi vískal vlasy. "Strašně tě miluju," řekl. "Já tebe víc," políbila jsem ho. "To není možné," zašeptal, a něžně mě zase povalil pod sebe. Vzal si misku jahod a šlehačku. Postříkal mi šlehačkou tělo, a položil na něj pár jahod. Několik minut slíbával šlehačku z mé nahé kůže, a jedl z ní jahody. Bylo to jako nebe, cítit jeho ústa na mé pokožce, cítit jeho horký dech... Po chvíli si přejel rukou po svém penise a opatrně do mě vnikl. "Ah," vydechla jsem, a našla jeho ruku, kterou jsem s tou mou propletla. Zayn se ke mě sklonil a líbal mě, zatímco do mě vnikal hlouběji. Když už byl celý ve mě, začal jemně přirážet. Oba jsme tiše sténaly a šeptaly jména toho druhého. Milovali jsme se opravu dlouho. Opravdu jsme se milovali. Nebyl to nějaký krátký divoký sex, ale procítěné, dlouhé, pomalé milování. Když jsme skončily, lehla jsem si do jeho náručí, a zakryli jsme si dekou. Noci už byli studené, ale v Zaynově objetí mi nikdy nebyla zima. On je moje skála, moje láska, moje všechno. Ale stále mě trápila jedna otázka. Co když dítě nebude jeho? Bojím se, že ikdyž to ted nepřizná, jestli to vážně bude Louiho a ne jeho, všechno se změní...

PART 3

"Zayne, myslím že mi praskla voda," řekla jsem vystrašeně.

"Panebože. Jdu pro tašku. Neboj, hned jedem do nemocnice," pohladil mě krátce Zayn a přinesl z ložnice tašku. "Pojd," vedl mě opatrně ven.

"Tak, sedni si. Bude to dobré," pomohl mi sednout si do auta, a rychle hodil dozadu tašku.

Já se jenom snažila dýchat, tak jak říkali v kurzech pro budoucí matky.

"Jak se cítíš?" řekl se strachem Zayn, zatímco jsme jeli do nemocnice.

"Hrozně," vydechla jsem.

"Neboj, miláčku. Už tam budeme," řekl Zayn a chytil mě za ruku, kterou jsem mu div nerozmáčkla.

******

"Gratuluju vám k vašemu chlapečkovi," řekla sestřička.

"Děkujeme," řekl Zayn s úsměvem, zatímco dával malému pusinku na čelo.

"Jaké jste mu dali jméno?" zeptala se.

"Samuel Edwards," řekla jsem.

"Samuel Malik," řekl Zayn.

"Zayne?" podívala jsem se na něj. "Ještě nevíme jestli..."

"Nemusíme to dělat. Podívej se na něj. Je celý já," usmál se Zayn. Měl pravdu. Malý měl malé hnědé očka, a už ted měl krátké černé vlásky. Taky měl snědší pokožku, a hned bylo jisté že jednoho dne zlomí mnoho srdcí. Bylo hned jasné že Zayn je otec.

"Ale přece jenom. Pro jistotu," pohladila jsem malého a Zayn dal svou ruku na tu mou.

"Tak jak ho mám zapsat?" zeptala se se sestra.

Zayn se na mě usmál. "Samuel Malik," řekla jsem rozhodně, a Zayn mě štastně políbil.

"Miluju tě," zašeptal. "A tebe taky," políbil malého.

"Vy dva jste ti nejdůležitější v mém životě," řekla jsem a pohladila malého, i Zayna.

O 3 ROKY POZDĚJI

"Sluníčko! Kde jsi?" hledal Zayn malého. "Tady jsi!" zvedl ho do náruče a dal mu pusu na tvář.

"Už je oběd!" usmála jsem se.

"Tak pojdme za maminkou," zasmál se Zayn a s malým v náruší přišel ke mě, a políbil mě. "Lásko, běž si sednout. Musíš se šetřit," řekl Zayn a pustil Sama, aby mi políbil už rostoucí bříško. "Moje dvě holky si musí odpočinout," usmál se. "Ty jsi uvařila, já ti to alespon naservíruju, umyju nádobí, a cokoliv dalšího budeš potřebovat," objal mě kolem pasu.

"Děkuju," políbila jsem ho a vzala jsem Sama do náruče. "Tatínek nám dá obídek zlatíčko," políbila jsem ho do vlasů.

Sedli jsme si ke stolu, a po chvilce před námi přistály dva talíře. Hned nato si sedl i Zayn.

Když jsme dojedli, sedli jsme si k televizi. Ležela jsem v Zaynově náručí, a Sam si hrál na zemi.

"Někdy se ptám proč mám v životě takové štěstí," políbil mě.

"Myslím že tomu můžeš vděčit té noci po škole, vzpomínáš si?" usmála jsem se.

"Samozřejmě. A ty si vzpomínáš? Myslím že jsi byla dost opilá," zasmál se.

"Nech toho," strčila jsem do něj. "Pamatuju si z toho každou minutu, každou sekundu," pohladila jsem ho hrudi.

"Vlastně by jsme měli poděkovat Louimu. Kdyby jste se té noci nepohádaly, možná byjsme nikdy nebyli spolu," řekl. "Víš o něm vůbec něco?"

"Jenom že se před 2 lety někam přestěhoval a pracuje v nějaké firmě, kterou vlastní jeho strýc. Ale jinak nic," řekla jsem.

"A rodiče se ti ozvali?" políbil mě do vlasů.

"Ne. Byli u nás jenom dvakrát. Asi je nezajímám ani já, ani jejich vnuk," řekla jsem smutně, a sklonila jsem hlavu.

"Hej," zvedl mi ji jemně. "My máme jeden druhého. Máme Sama, a budeme mít naši Rebeccu, pohladil mi bříško.

"Já vím," políbila jsem ho. "Strašně tě miluju."

"Já tebe víc," políbil mě taky, a obejmul mě. "Až do konce svého života."