ONE DIRECTION FAN FICTION

(O ROK DŘÍVE)

"Slyšíte mě slečno? Slyšíte mě?" opakovala mladá sestřička a snažila se zjistit jestli je při vědomí.

"A-ano." ozval se slabý hlásek a pootevřela oči. Hned na to je zase zavřela.

"Co je s ní?" zeptal se doktor, který dívku prohlížel.

"Spolikala prášky. Kdyby ji našli o pár minut později, bylo by pozdě. Je zázrak že to vůbec přežila." řekla doktorka zatímco pozorovala mladou dívku, která se právě chtěla připravit o život.

"Mel? Co je s tebou?" zeptal se mě můj nejlepší kamarád Zayn a jemně se dotkl mého ramena.

"Co?" vytrhla jsem se ze vzpomínky a podívala se na něj.

"Jsi jakoby nepřítomná. Děje se něco?" starostlivě se na mě podíval.

"Nic. Fakt." pokusila jsem se o úsměv.

Přisunul se ke mě a jemně mě vzal za ruku.

"Prosím, nelži mi. Mám tě moc rád a poznám když se s tebou něco děje. Nesnesu když se kvůli něčemu trápíš." přejel mi rukou po vlasech.

"Nic se neděje... Jen jsem si vzpomněla na....no....na ten den kdy jsem se...chtěla zabít." podívala jsem se na zem.

Ucítila jsem že mi stiskl ruku pevněji a těžce se nadechnul.

"Já...ani nevíš jak moc si vyčítám že jsem tu tehdy nebyl. Kdybych v tu noc přišel a nešel jsem do klubu, nic by se nestalo." uslyšela jsem v jeho hlase výčitky svědomí.

Podívala jsem se na něj.

"To neříkej. Ty za nic nemůžeš. Za nic." utřela jsem mu slzu která pomalu stékala po jeho tváři.

"Ale ano. Věděl jsem že se cítíš špatně, a nechal jsem to tak. Měl jsem jít za tebou a pomoct ti. Říct ti že ty jsi ta nejúžasnější, nejkrásnější, nejmilejší, a nejjemnější holka jakou jsem kdy potkal. Měl jsem ti říct že jsou lidé kterým na tobě záleží. Mě na tobě hodně záleží." řekl a políbil mou ruku.

"Už to nech tak. Nakonec se mi nic nestalo....ikdyž....někdy si říkám jestli to tak mělo být. Jestli jsem neměla umřít." ukápla mi slza, kterou jsem si hned utřela.

Zaynův pohled byl ještě zoufalejší. "Co to říkáš? Kdybys umřela, umřel bych i já. Nedokážu si představit, a ani si nechci představit, že by se to vážně stalo a já bych tě už nikdy neviděl. Kdybych neviděl tvou krásnou tvář, tvůj nádherný úsměv, tvé hluboké oči plné lásky, kdybych neslyšel tvůj roztomilý smích, necítil dotek tvé ruky..." Zaynovi steklo po tváři několik slz. Neutřel je, jen se mi díval do očí svým smutným pohledem.

Utřela jsem mu je, a dala jsem jeho hlavu do mých dlaní. "Zayne..." zašeptala jsem. Začal se ke mě pomalu přibližovat, věděla jsem co bude následovat. Naše rty se setkali v krásném, dlouhém polibku, po kterém jsem toužila už hodně dlouho. Jeho rty byli tak jemné, a jeho polibek sladký. Odtáhl se ode mě a hladil mě po tváři.

"Miluju tě." řekl mi a usmál se na mě tím nejkrásnějším úsměvem. Sklonila jsem hlavu a oddělala jsem jeho ruku.

"Ty mě nemiluješ?" řekl smutně Zayn.

"Já...já...myslím že nevěřím že by mě někdo mohl milovat. Vždy jsem byla ta neoblíbená, ta divná, škaredá... Mí rodiče mi nikdy neprojevovali lásku, má matka mi neustále opakovala že se stydí že je moje matka a můj otec si vždy všímal jen mého bratra, který mě už od dětství trýznil. I těch pár kamarádů mě vždy pomlouvalo a nebyli tu pro mě když jsem je potřebovala. Nikdy jsem nevěřila že mě bude mít někdo rád... nemyslím si že za to stojím..." opět se mi do očí hrnuly slzy.

Zayn mě jemně vzal za bradu, abych se na něj podívala.

"Jak si to můžeš myslet? Ty jsi dokonalá. Jsi chytrá, hodná, starostlivá, laskavá, přátelská... a hlavně... jsi krásná. Jsi ta nejkrásnější holka kterou jsem kdy viděl... jak zvenku tak zevnitř." řekl zlomeně a opět mě políbil.

Tentokrát jsem mu dala ruce okolo krku a převzala jsem kontrolu. Cítila jsem jeho zrychlený tep. Lehký, jemný polibek se pomalu měnil ve vášnivý souboj našich jazyků, která neměla jasného vítěze. Když se naše rty oddělily, viděla jsem v jeho očích štěstí. A lásku. Opatrně mě vzal do náruče jako kdyby jsme se právě vzali a odnesl mě do jeho ložnice. Posadil mě na postel a pomalu si na mě lehl. Obyspával mě polibky od úst, po krk, až k mé hrudi. Začala jsem slastně sténat a brouzdala jsem prsty po jeho vlasech. Po chvíli se zase vrátil k mým rtům a lehce se na ně přisál. Stále jsem měla prsty zabořené v jeho vlasech a nechávala jsem se unášet jeho polibky, které byli tak nádherné, tak plné lásky.

"Hrozně tě miluju. Ale tohle...nemusíme dělat jestli nechceš." jemně mi odrhnul pramínek vlasů z tváře.

"Ale já chci." řekla jsem odhodlaně a věnovala jsem mu další polibek.

Pomalu mi sundal tričko a začal se věnovat mému břichu. Nechával na něm sladké polibky, párktát jsem se zachichotala protože mě jeho jazyk lechtal. Pak rozepnul můj pásek u kalhot, a sundal mi je. Začal líbat i moje nohy, až došel k lemu mých kalhotek. Než stihl cokoliv udělat, zastavila jsem ho a rychle jsem mu sundala tričko. Naskytl se mi pohled na jeho hruď, posetou hned několika tetováními, a lehce jsem po ní přejela. Sice se známe už hodně dlouho, ale takhle blízko jeho nahého těla jsem ještě nebyla. Opět se začal věnovat mým rtům a během toho si sundal kalhoty. Dala jsem ruce okolo jeho krku, zatímco on nechával vášnivé znamení lásky na mém krku. Když mi chtěl sundat podprsenku, trochu jsem zaváhala ale uvědomila jsem si že s ním se nemám čeho bát, a nechala jsem ho. Po tom co mi ji sundal začal si hrát s mýma bradavkama, což se ze mě vyrazilo několik hlubokých sténů. Od prsou se přesouval až k mým kalhotkám u kterých se zastavil. Jemně je sundal a hodil na zem, stejně jako ostatní oblečení chvíli před tím. Podíval se na mě a pak do mě pomalu stčil jeden prst. Zasyčela jsem. Chvíli po tom přidal další, a pak ještě jeden. Když jsem cítila jeho prsty jak se ve mě pohybují, začala jsem těžce dýchat, a svíjela jsem se v opojejí slasti. Když přidal i jazyk, cítila jsem že už dlouho nevydržím a po chvíli jsem vykřikla. Zatímco jsem se vydýchavala, on mě líbal po stehnech, po břichu, hrudníku, až se opět dostal k mým rtům. Chtěla jsem mu to oplatit atak jsem ho převrátila pod sebe. Viděla jsem že mu je v boxerkách už trochu těsno, a tak jsem mu je bez váhání sundala. Slyšela jsem jak hluboce dýchá. Lehce jsem mu přejela po Zaynovi juniorovi a on slastně zasténal. Začal jsem s ním pohybovat jak se mi chtělo, a jemu z pusy unikali přidušené zvuky včetně šeptání mého jméno. Když jsem cítila že Zayn je už na pokraji vyvrcholení, olízla jsem mu ho a strčila jsem si ho do pusy. Když jsem to udělala, začal se jakoby svíjet v křeči, a hlasitě sténal, téměř až křičel. Zrychlila jsem tempo, a to už nevydržel a naplnil mou pusu bílou tekuninou. Přisunula jsem se k jeho hrudi, kde jsem nechávala lehké polibky, zatímco on mě hladil ve vlasech. "Chceš to?" zeptal se mě tiše a já jsem kývla. Převrátil mě teda pomalu pod sebe a začal mě pomalu líbat, zatímco rukou přejížděl po mém boku. Natáhl se do zásuvky u postele a vytáhl odtud kondom. Pomohla jsem mu ho nasadit a on do mě po chvilce začal opatrně vnikat. Chvilku mě to bolelo, a sykla jsem od bolesti, ale když jsem si zvykla na jeho velikost, a když se moje a jeho rty opět spojili, začala jsem cítit neuvěřitelnou rozkoš. Začal velmi pomalu, a dával mi jemné polibky, ale brzo začal zrychlovat a tvrději přirážet. Začala jsem hlasitě sténat jeho jméno a on zas to moje. Zatínala jsem nehty hluboko do jeho zad, přirážela jsem proti němu pánví, a nechávala se unášet požitkem, kterého se mi dostávalo. Snažila jsem se vydržet až bude i Zayn, a podařilo se, oba jsme vyvrcholili ve stejnou chvíli. Zhluboka jsme dýchali a on se pak ke mě sladce přitulil. "Miluju tě, lásko." řekl mi sladce a jemně mě políbil na nos. Myslím že čekal na odpověď, ale já mu věnovala jenom lehký úsměv. Spojil naše prsty, přikryl nás dekou a ještě jednou mě políbil. Pak zavřel oči, a hned nato usnul. Přejela jsem rukou po jeho tváři a taky jsem usnula.

DRUHÝ DEN RÁNO

(z pohledu Zayna)

Vzbudil jsem se s blaženým úsměvem na tváři. Ještě než jsem otevřel oči, jsem rukou hledal mou lásku, ale ucítil jsem že tam není. Pomalu jsem otevřel oči a neviděl jsem nic než silný sluneční paprsek který se odrážel v okně. Posadil jsem se a promnul jsem si oči. První co mě napadlo bylo, že je v koupelně, nebo někde v domě. Dal jsem si kalhoty a zaklepal jsem na zavřené koupelnové dveře. "Lásko jsi tam?" nikdo neodpověděl. Pro jistotu jsem pomalu otevřel dveře, ale nikdo tam nebyl. Vyšel jsem teda a nasměroval jsem si to na chodbu, odkud jsem šel po schodech dolů do kuchyně. "Lásko?" říkal jsem zatímco jsem scházel ze schodů, ale nikdo mi neodpovídal. Byl jsem zmatený. Stále jsem doufal že tam někde je a už jsem šel do obýváku, když jsem na kuchyňském stole uviděl cár papíru.

Zayne,

vím že budeš zklamaný, ale musím to udělat. Nemůžu být s tebou, protože ti nechci ublížit. Nevěřím že můžu být milovaná, nikdy mi nikdo neprojevil takovou lásku, takovou jemnost, jako ty. Tahle noc byla ta nejkrásnější v mém životě. Bylo to poprvé, kdy jsem cítila že nejsem sama, že mě má někdo rád a záleží mu na mě. Ale já nevím, jesli můžu tu lásku opětovat, tolik jako si zasloužíš. Za chvíli odjíždím do Irska. Před týdnem jsem si koupila letenku, ale nechtěla jsem ti to říct, původně jsem tam chtěla jen jen na pár týdnů, ale teď, po tom co se stalo, tam zřejmě zůstanu na trvalo, protože ti nechci ublížit. Prosím zapomeň na mě. Přeju ti abys našel tu pravou holku, která tě bude milovat celým svých sdrcem, protože si to zasloužíš.

S láskou, Melisa

Už při prvním řádku jsem cítil jak mi puká srdce a jak se rozlítává na milion kousků. Jak mi to mohla udělat. Proč?

PART 2

Brzo ráno, po tom co jsem opustila Zayna, jsem se vydala rovnou na letiště. Měla jsem si jít do bytu pro věci, ale dohodla jsem se se spolubydlící že mi věci pošle. Chtěla jsem to mít co nejdřív za sebou, chtěla jsem co nejrychleji pryč. Sedla jsem si a čekala na let, který mě oddělí od toho, koho jsem nejvíc milovala, ikdyž jsem mu to nikdy neřekla. Křečovitě jsem svírala letenku, a se slzami v očích jsem se dívala na tabuli s lety. Zbývalo jen 20 minut do odletu. Chtěla jsem počkat až do poslední chvíle protože jsem si uvnitř tak nějak myslela, že se něco stane. Že se stane něco co mě přiměje zůstat. Vyndala jsem si z kabelky mobil a podívala jsem se na displej. Byla tam fotka mě a Zayna z mých narozenin. Přejela jsem rukou po jeho obličeji. Vzpoměla jsem si na včerejší noc a dostala jsem chuť odejít, vrátit se do Zaynova domu, padnout mu kolem krku, políbit ho a říct mu jak ho miluju. Ale už bylo pozdě. Rozhodla jsem se, že zmizím z jeho života, aby alespoň on byl štastný. Zrovna jsem vstávala, když jsem najednou uviděla někoho jak běží směrem ke mě. Když se ke mě přiblížil a viděla jsem mu do tváře, nemohla jsem tomu uvěřit. Byl to Zayn, můj Zayn. Zůstala jsem stát jako opařená. On stále běžel až se zastavil jen kousek přede mnou. Hleděl na mě se smutkem v očích a s cárem papíru, který jsem mu nechala na stole.

"Z-Zayne. Co tu děláš?" dostala jsem ze sebe.

"Co si myslíš že tu dělám? Chci vědět proč." podíval se na mě zoufalým pohledem.

"J-já vím že tě to zranilo, ale věř mi že tak to bude nejlepší. Se mnou by jsi nebyl šťastný. Já bych tě neudělala šťastným a to si nezasloužíš. Prosím jdi pryč." řekla jsem mu zatímco se mi z očí spustilo několik slz.

Příblížil se ke mě, až nás dělilo sotva pár centimetrů. "Proč tohle říkáš. Nechápu to. Copak nevěříš že tě miluju? Že tě miluju tak, že bych za tebe položil svůj život?" zoufale řekl Zayn a dotkl se mé ruky.

"Vím že mě miluješ. Cítila jsem to včera večer. Cítila jsem že mě miluješ celým svým srdcem, vím to. Ale..." sklopila jsem zrak.

"Ale co?" zeptal se ještě zoufaleji. "Ty mě nemiluješ? V tom to je?"

"...Miluju tě. Miluju tě jako nikoho na světě." podívala jsem se na něj a vzala jsem ho za ruku.

"Tak proč mě chceš opustit?" utřel mi stékající slzu.

"Protože...nevím jaké to je...být milovaná..." podívala jsem se na zem.

Jemně mi zvedl bradu. "Tak mi dovol ukázat ti to."

Pohladil mě a pak se naše rty setkaly. Dala jsem ruce okolo jeho krku a vychutnávala jsem si ten pocit cítit jeho rty na těch mých.

***************************

"Zůstaneš dnes tu?" zeptal se mě Zayn zatímco jsme šli do obývaku.

"Nechci tě obtěžovat." řekla jsem mu s lehkým úsměvem.

"Přestaň. Ty mě vůbec neobtěžuješ." přišel ke mě Zayn a pohladil mě po tváři.

Stiskla jsem jeho ruku.

"Chceš něco k jídlu?" namířil si to do kuchyně.

"Ne díky. Jestli ti to nevadí, půjdu si lehnout, jsem unavená." řekla jsem mu.

"Jasně. Lehni si do ložnice, jestli chceš dej si sprchu, ciť se jako doma." usmál se na mě Zayn.

"Díky." usmála jsem se a vyšla jsem po schodech nahoru.

Vešla jsem do jeho ložnice a zavřela jsem dveře. Po tom co jsme odešli z letiště jsme si zašli do parku, kde jsme si popovídaly. Nedala jsem mu žádnou jasnou odpověď na žádnou jeho otázku, jen jsem souhlasila že zůstanu. Zastavili jsme se ještě na několika místech, a den tak utekl, že jsme přišly až v šest večer.

Šla jsem rovnou do koupelny. Svlékla jsem si šaty a nechala jsem je ležet na zemi. Vlezla jsem si do sprchy a pustila jsem vodu. Nechala jsem studené kapky dopadat na mou pokožku, a přemýšlela jsem o tom co se tyto dva dny stalo. O všem co Zayn udělal nebo řekl. Cítila jsem se s ním tak, jako s nikým. Cítila jsem že ho miluju. Snažila jsem se na to ale alespoň na chvíli nemyslet a dopřála jsem si dlouhou sprchu. Když jsem skončila, uvědomila jsem si že tu nemám oblečení. Obtočila jsem okolo sebe ručník a chystala jsem se obléct do jediných věci co jsem tady měla, ale nakonec jsem se rozhodla že to nechám tak a dala jsem si na sebe jednu ze Zaynových volných mikin a krat'asy. Podívala jsem se z okna. Už se stmívalo a pomalu začínalo pršet. Lehla jsem si do postele a pomalu jsem zavřela oči.

Po nějaké době jsem ucítila na chodbě kroky. Rozhodla jsem se, že budu předstírat že spím. Dveře se pomalu otevřely a ještě pomaleji se zavřely. Po chvilce jsem ucítila jak si Zayn sedá na postel a sundává si tričko. Lehl si na druhou stranu postele. Zhluboka se nadechl a otočil se blíž se ke mě. Lehounce přejel rukou po mém rameni. Ikdyž jsem měla mikinu, cítila jsem že mi naskočila hosí kůže. "Miluju tě." zašeptal a věnoval mi polibek na krk. Zatřásla jsem se. Zřejmě mu už došlo že nespím,a jemně mě otočil čelem k sobě.

"Mel, jsi to nejdůležitější v mém životě. Tak hrozně tě miluju." políbil mě.

"Taky tě miluju." spojila jsem naše prsty.

Chvíli jsme tam jen tak leželi, dívali se do očí a poslouchaly jak kapky dopadají na okenní sklo. Já se pak pomalu vyhoupla na něj a dlouze jsem ho políbila. On začal hladit moje záda třesoucíma rukama, a vášnivě obětoval mé polibky. Od úst jsem přešla ke krku, a dál jsem postupovala k jeho hrudi, které jsem věnovala vášnivé polibky a doteky. On šeptal moje jméno a ruce měl zabořené v mých vlasech. Pomaličku jsem se dostala až k jeho kalhotům, které jsem mu okamžitě sundala. Bez váhání jsem mu sundala i to co na něm zbývalo,a přejela jsem po jeho kamarádovi, který už nabral na velikosti. Jemně jsem po něm přejížděla, a občas jsem se jazykem dotkla jeho špičky. Začal slastně sténat. Pohybovala jsem s ním tam a zpátky, nahoru a dolů. Začal křičet moje jméno, a já jsem zrychlovala na tempu. Pak jsem přidala i pusu, a bílá tekutina skončila v mé puse. Pomaličku jsem se vracela k jeho hrudi, kde jsem ho opět zasypala polibky, šla jsem ke krku, až jsem se dostala k jeho tváři, kde jsem opět spojila naše rty. "Miluju tě." zašeptal opět a obrátil nás. Automaticky jsem položila svoje ruce okolo jeho krku, a on mi věnoval další dlouhé polibky. Zvedla jsem se a on mi sundal mikinu, krátce nato i kraťasy. Nechával mokrá místečka od krku, až po můj hrudník. Zvláštní pozornost věnoval mým bradavkám, hned jak to udělal, jsem začala těžce dýchat a zaklonila jsem hlavu. Probouzel ve mě neskutečnou touhu. Vzrušení. Lásku. Potom se opět vrátil k mým rtům. To byla moje oblíbená část, protože jsem milovala cítit jeho rty na těch mých. Mohla bych tak strávit celé dny, týdny, měsíce, roky. Opět se vracel po už známé cestě až došel dolů. Tentokrát začal jazykem a dráždil můj klitoris. Hned jak to udělal jsem vypustila z pusy hlasitý stén. Skoro jsem se od té slasti zbláznila. Po chvíli přidal i prst, ale stále používal i jazyk. Začala jsem křičet jeho jméno, až dokud jsem nepocítila ten úžasný pocit vyvrcholení. Začal líbat moje stehna, až se vrátil zase nahoru k mým ústum, které zatoužily opět cítit jeho neodolatelné rty. Chvíli pozornosti věnoval i mým ušním lalůčkům, což ze mě opět vydalo slastné vzdechy. "Můžu?" zeptal se mě tiše. Já jen kývla. Pomalu do mě vnikl. Vzrušením, a i bolestí jsem zavrčela. Začal líbat můj krk, a začal pomaličku a jemně přirážet. Našel mou ruku, která svírala prostěradlo a opět spojil naše prsty. Pomalé tempo však dlouho nevydržel, a začal nabírat na rychlosti, rozpletla jsem naše prsty a zatínala jsem nehty do jeho zad, zatímco jsem sténala Zaynovo jméno a on zas to moje. Najednou nasadil ďábelské tempo. Začala jsem křičet od slasti, stejně jako Zayn. Bylo jasné že už to ani jeden dlouho nevydrží. Na chvíli zase zpomalil a udýchaně nechával polibky na mém rameni, a mé hrudi, já jsem projížděla prsty jeho vlasmi. Stačilo aby na pár sekund opět nasadil vražedné tempo, a oba jsme vyvrcholili. Svalil se vedle mě a oba jsme se hlasitě vydýchávali. Chytili jsme se za ruce, a přikrily jsme se dekou. Déšt zesílil, a vypadalo to, že každou chvíli začne bouřka. My jsme však vnímaly jenom nás dva. Lehla jsem si na jeho hruď a políbila jsem ho na jeho tetování rtů. Zasmál se a objal mě. Políbil mě dlouze do vlasů a já se k němu ještě víc přitulila. Cítila jsem se s ním tak úžasně, v bezpečí.

DRUHÝ DEN RÁNO (z pohledu Zayna)

Vzbudil jsem se do stále deštivého rána. Začal jsem stále ještě se zavřenýma očima hledat Mel, ale nebyla tam. Vyděšeně jsem otevřel oči. První co mě napadlo bylo, že mi to udělala zase. Zase ode mě odešla. Rychle jsem si oblékl kalhoty a otevřel jsem koupelnové dveře, ale nebyla tam. Ani její šaty. Vyběhl jsem rychle dolů po schodech a byl jsem odhodlaný jít ji hledat, když jsem uslyšel nějaký zvuk z kuchyně. Pomalu jsem se tam vybral a uviděl jsem jak Mel dělá snídani. Volská oka se slaninou. A na stole stál tác s dvěma sklenicemi džusu. Usmál jsem se a blížil jsem se k ní. Stále se na mě neotočila. Objal jsem ji a věnoval jí polibek na krk. "Už jsi vzhůru?" zasmála se a dala ruce na ty moje. "Nemohl jsem když jsi nebyla u mě. Chvíli jsem se bál že..." odmlčel jsem se. "Že jsem odešla?" pustila moje ruce a otočila se čelem ke mě. "Jo." řekl jsem smutně. "Ale neodešla jsem. Protože tě miluju. Protože se konečně cítím...milovaná." dala ruce okolo mého krku a políbila mě. "Moc tě miluju" dal jsem ruce okolo jejího pasu a oplatil jsem jí polibek. "A co je tohle?" podíval jsem se na vajíčka se slaninou. "Snídaně. Chtěla jsem tě překvapit snídaní do postele." řekla s falešným smutkem. Vypadala roztomile. "A já to zkazil. Víš co, já to dodělám a ty se vrat' do postele." usmál jsem se na ni a pustil jsem ji. "Dobře. A nevadí ti že stále nosím tvoji mikinu?" zeptala se zatímco odcházela z kuchyně. "Samozřejmě že ne. Ale co kdyby jsme později zašly pro tvoje věci do bytu, aby jsi tady mohla začít bydlet se mnou?" řekl jsem ji zatímco jsem dával snídani na talíř. "To myslíš vážně? Není to trošku urychlené?" přiblížila se zpátky ke mě. "Ne. Čekal jsem dlouho na chvíli kdy budeme spolu a chci aby to tak bylo navždy." přišel jsem k ní a dlouze jsem ji políbil.