ONE DIRECTION FAN FICTION

LIAMŮV POHLED

Když jsem se ráno probudil a viděl jsem že je Louis v mém náručí, byl jsem vážně šťastný. Měl jsem zase naději že budeme spolu, tentokrát už navždy. Prohrábl jsem se mu s úsměvem ve vlasech a až po chvíli jsem si všimnul že Niall je už vzhůru. Ležel na posteli a zíral do stropu.

„Nialle,“ řekl jsem jemně.

„Dobré ráno,“ pousmál se.

„Už je ti líp?“ zeptal jsem se.

„Ne,“ zakroutil jemně hlavou. „Ale dostanu se z toho.“

„Dobře,“ pousmál jsem se a uslyšel jsem že se Louis probouzí.

„Hmm,“ zasténal roztomile.

„Dobré ráno zlato,“ dal jsem mu pusu na čelo.

„Dobré ráno,“ usmál se se stále zavřenýma očima.

„Spal jsi dobře?“ pohladil jsem ho po tváři.

„V tvém náručí vždycky,“ otevřel pomalu oči.

„Miláčku,“ políbil jsem ho.

„Tak... já půjdu. Nebudu vás už rušit,“ řekl Niall po chvíli.

„Ne, to nic. Zůstaň jak dlouho chceš,“ řekl jsem.

„Jistě, nikam nechoď,“ řekl Louis.

„Děkuju vám,“ pousmál se Nall. „Nejradši bych odtud hned odjel.“

„Ne,“ sednul si Louis. „Nenech si to tady jimi zkazit. Zkus se bavit, zapomeň na Zayna, a zkus se seznámit s někým lepším. Věř mi, že se nemusíš litovat. Hlavu vzhůru.“

„Jo, můžu se o to pokusit. Ale nevím jestli to dokážu,“ řekl Niall.

„No tak,“ přišel jsem k němu a vzal jsem ho kolem ramen. „Můžeme si to tady ještě užít, spolu, jasný? A porozhlídneme se po někom, kdo by se ti líbil. Je tady přece spousta kluků.“

„Ale žádný není jako Zayn,“ sklopil hlavu.

„Nialle, musíš se vzchopit,“ přišel k nám i Louis. „Kdo ví, třeba to s Harrym byla jenom jednorázovka, důsledek moc velkého pití, a budeš mít u něj šanci. Ale když ne, zapomeň na něj, protože jestli nevidí jak jsi úžasný, tak si tě opravdu nezaslouží.“vzal Niallovu tvář s úsměvem do dlaní.

„Díky,“ stiskl Niall jeho ruku.

NIALLŮV POHLED

O něco později jsem sešel spolu s Louim a Liamem dolů na snídani. Po chvíli jsem uviděl jak k nám jdou Harry a Zayn. Ruku v ruce. Chtělo se mi brečet, nebo křičet. I když jsem věděl že jim nemám co vyčítat, protože ani jeden neví co k Zaynovi cítím.

„Ahoj,“ řekl Harry.

„Ahoj,“ řekli Liam a Louis zároveň.

„Nialle, kámo, omlouvám se jestli jsme tě vzbudili, my se Zaynem jsme trochu...“ usmál se Harry.

„Jo, vím co jste dělali. Nemusíme to dál rozmazávat,“ složil jsem si ruce na prsou.

„Fajn,“ řekl a spolu se Zaynem si sedli k nám. Ten mi věnoval krátký úsměv, ale já ho ignoroval.

„Takže... jak to dopadlo?“ zeptal se Harry Louiho a Liama.

„Posud sám,“ dal Liam s úsměvem Louimu pusu.

„Páni,“ vydechl se smíchem Harry. „Gratuluju.“

„No... ale myslím že nejsme jediní co se... dali dohromady,“ řekl Liam.

„Jo, no.... prostě se to stalo. A chtěli by jsme v tom pokračovat a zjistit jestli nám to bude fungovat,“ řekl Zayn.

„No.... už jste si objednali jídlo?“ zeptal se Harry.

„Jo, před chvíli,“ řekl Louis.

„No tak si objednáme až vám to přinesou,“ řekl Harry a Zayn ho s úsměvem chytil za ruku.

Nejradši bych hned odešel, ale radši jenom sklopil hlavu.

ZAYNŮV POHLED

„Hele, nemyslíš si že se s Niallem něco děje?“ zeptal jsem se Harryho, když jsme spolu leželi u bazénu.

„Proč myslíš?“ podíval se na mě.

„Jenom tak. Nevšiml jsi si že od prvního dne se nějak změnil? Na začátku mi připadal tak veselý, a že je rád že sem přijel, ale teď mi připadá zamklý, a tak nějak odtažitý...“ řekl jsem.

„Nezdá se mi,“ prohrábl se mi ve vlasech.

„Je to tvůj nejlepší kamarád a ty nepoznáš že se s ním něco děje?“ zeptal jsem se zmateně.

„Je to můj nejlepší kámoš, to je pravda. A proto si jsem jistý že kdyby mu opravdu něco bylo, už by mi to řekl,“

„No, dobře, ale i tak... mohl by jsi se ho zeptat...“

Harry mě umlčel vášnivým polibkem. „Dost řečí o Niallovi. Ten se určitě někde baví s našima hrdličkama. Radši se věnujme sobě,“ řekl svůdně a zase spojil naše rty.

Vážně mě přitahoval a cítil jsem se s ním dobře, ale nevím, pořád mi u něj něco chybělo, tak nějak jsem nevěřil že by jsme mohli opravdu pevný, milující vztah. Harry na to podle mě ještě pořád nebyl připravený.

Když jsme šli nahoru do pokoje Harryho a Nialla, viděli jsme jak si Niall skládá věci do kufru.

„Ty odjíždíš?“ zeptal se ho Harry.

„Ne,“ podíval se na nás letmo. „Stěhuju se k Liamovi.“

„Ale proč?“ svraštil Harry obočí.

Niall si povzdechl. „Nemíním vám kazit vaše romantické dobrodružství. Proto.“

„Ale no tak Nialle,“ dal mu Harry ruku na rameno. „Taky si někoho najdeš. Jenom se porozhlédni.“
Niallův pohled spočinul na mě. Já sklopil zrak. Bylo mi kvůli němu nepříjemně.

„Ne, vážně. Nevadí mi to. Hezkou zábavu,“ vzal si kufr a obešel mě, aby odešel z pokoje.

„Páni,“ vydechl Harry se smíchem.

„Možná jsme na to vážně neměli jít tak rychle. Cítím se blbě,“ řekl jsem.

„Proč?“ přišel ke mně a dal mi pusu na tvář. „Bude v pohodě, neboj.“

„Když to říkáš,“ řekl jsem tiše a sedl jsem si na postel. Harry si zkousknul ret a povalil mě pod sebe. Opět jsme se milovali. Ale upřímně, necítil jsem při něm to co jsem chtěl cítit. Lásku.

Pozn.

Tak, nevím jak často tady budou přidávat další protože začíná škola :-( :-( :-(