ONE DIRECTION FAN FICTION

NIALLŮV POHLED

Hledal jsem Zayna. Chtěl jsem s ním být alespoň chvilku sám. Už jsem ztrácel naději, když jsem ho viděl opřeného o zeď v zadní části hotelu a kouřil cigaretu. Zhluboka jsem se nadechl a šel jsem k němu.

"Ahoj," pousmál jsem se.

"Ahoj," taky se usmál.

"Proč jsi odešel?" zeptal jsem se,

"Oh, ta hudba... byla dost nahlas. Začala mě bolet hlava," potáhl si z cigarety.

"Jo," kývnul jsem. "Viděl jsem tě s Harrym."

"Chvíli jsme spolu tancovali," řekl.

"Jo... já jsem tančil s Louim," řekl jsem.

"Myslíš že se dá zase dohromady s Liamem?" zeptal se.

"Nevím, možná," pokrčil jsem rameny. "Ani vlastně nevím proč se přesně rozešly."

"Mě řekl že to byl fakt dost zlý rozchod, že po tom co se pohádali, skončil Liam s nějakým klukem, a Louis je načapal. Liam ho prosil o odpuštění, a říkal že byl opilý a myslel si že se s ním definitivně rozešel, ale Louis ho vyhodil. Prý se dost zhroutil, a trvalo přes dva měsíce než se z toho dostal," řekl.

"No... to se stává," řekl jsem.

"Jo," kývnul. "Stalo se mi něco podobného," zase si potáhl.

"Vážně?" opřel jsem se o zeď vedle něj.

"Víš, rodině jsem přiznal že jsem gay teprve před rokem. V té době jsem si taky našel svého prvního opravdového přítele, jmenoval se Anthony, nastěhoval se ke mě, a já myslel že jsem s ním šťastný, že mě vážně miluje, ale nebyla to pravda. Jenom jsem si to nalhával. Byli tam náznaky že mě podvádí, že mě využívá, ale já jsem to ignoroval... Prostě jsem chtěl věřit že nám to vyjde. Byl jsem strašně naivní. Ale když jsem ho přistihl jak se mi snaží spolu s dalšíma třema chlapama vykradnout byt, už jsem toho měl akorát tak dost, dal jsem mu pěstí a snažil jsem se je vyhodit, ale oni mě zmlátili, tak že jsem skončil v nemocnici a vzali mi nějaké věci, televizi, počítač..."

"To je hrozný," vydechl jsem.

"Jo, no, alespoň jsem se ho zbavil," zase potáhl.

"Jo," kývnul jsem. "Ehm... proč jsi sem přišel?"
Zayn se na mě chvíli díval než odpověděl. "Chtěl jsem... já nevím, doufal jsem že tady potkám někoho, komu by na mě záleželo, s kým bych se cítil dobře, říkal jsem si, že třeba najdu někoho kdo je mi souzený. Vím, že je to trapný," zakroutil se smíchem hlavou a zahasil cigaretu.

"Ne není," řekl jsem. "Vlastně jsem přišel kvůli tomu samému. Harry si myslí že jsem se přišel jenom bavit, ale tak to není. Ve skutečnosti bych chtěl to samé co ty."

"Třeba budeme mít štěstí," pohladil mě po rameni.

"Třeba," kývnul jsem s předstíraným úsměvem. Přál jsem si nabrat odvahu říct mu že jsem ho asi právě našel.

"Tak vrátíme se tam?" zeptal se po chvíli.

"Dobře," usmál jsem se a následoval jsem ho zpátky na parket.

"Čau, kde jste?" přišel k nám Harry a objal nás oba okolo ramen.

"Jenom jsme chvíli zašli za roh," řekl jsem.

"Oh, jasně. Rovnou můžete říct že jste se na to vrhli," zasmál se provokativně.

"Sklapni," řekl jsem otráveně.

"Fajn, fajn, fajn," usmál se. "Radši pojďte tančit."

Harry mi dal ruce okolo krku a smál se zatímco já se cítil hrozně nepříjemně. Čekal jsem už jenom na to až se vrhne na Zayn přímo před mýma očima. Ale k mému překvapení jsem najednou ucítil Zaynovi ruce na mých bocích. Otočil jsem se na něj a on se jenom usmíval a kroutil se v rytmu hudby. Otočil jsem se znova na Harryho, který ho s úsměvem pozoroval. Po dalších dvou písních, jsem řekl že bych si rád dal ještě nějaké pití. Všichni tři jsme teda šli k baru a Zayn se začal rozhlížet kolem.

"Hledáš někoho?" zeptal se ho Harry.

"Louiho, už nějakou dobu jsem ho nikde neviděl," řekl.

"Možná už šel spát," řekl jsem.

"Nebo si to s někým rozdává," usmál se Harry a zase začal pít.

"No, tak jestli ho nenajdu, nevím jestli se chci vrátit do našeho pokoje," pousmál se Zayn.

"Tak můžeš přespat u nás," řekl Harry.

Mě se stáhlo hrdlo.

"Ne, to je v pohodě," zakroutil Zayn hlavou.

"No jak chceš," napil se znova Harry a vrátil se na parket. Zahákl se za nějakého svalovce a začal s ním tančit. Přitom občas mrknul na Zayna a ten si to podle mého užíval. Bylo mi vážně trapně. Zayn se mi vážně strašně líbil, ale už dopředu mi bylo jasné že ho dostane Harry, tak jako obvykle.

LOUIHO POHLED

(DRUHÝ DEN RÁNO)

Probudil jsem se do slunečného ráno, které mi vážně nedělalo dobře na hlavu, protože jsem to předešlý večer s tím pitím asi trochu přehnal. Najednou jsem si uvědomil že má někdo ruku na mých zádech. Zděšeně jsem se otočil za sebe a uviděl jsem spící Liamovu tvář.

"Kurva," zasyčel jsem a podíval jsem se pod přikrývku. Jasně že jsem byl nahý.

"Hmm," začal se Liam probouzet.

"Sakra," sednul jsem si a natáhl jsem se pro moje oblečení poházené po zemi.

"Kam jdeš?" zasténal rozespale.

"Tohle se nemělo stát. Tohle ne, sakra," vzal jsem si do ruky boty.

"Včerejší noc byla úžasná," usmál se.

"Jo?" podíval jsem se na něj vytočeně. "Ale taky to bylo naposledy co jsme spolu byli, je ti to jasný?" šel jsem směrem ke dveřím.

"Proč jsi tak naštvaný?" svraštil obočí.

"Ty se ještě ptáš?" zasmál jsem se falešně. "Jenom jsi využil že jsem se opil."

"To ty jsi navrhnul aby jsme šli do mého pokoje, vzpomínáš?" pousmál se. "Byl jsi vážně úžasný když jsi mě..."

"Ne, nepokračuj," zakroutil jsem hlavou. "Tohle už se nezopakuje, to ti garantuju," a s tím jsem zavřel dveře.

Co nejrychleji jsem šel do mého pokoje, hodil jsem boty na zem a se zavrčením jsem padl na postel.

"Kde jsi byl?" zeptal se mě Zayn. Vypadal že se probudil teprve před chvílí.

"Nechci o tom mluvit," řekl.

"Ale měl by jsi. Jsme teď spolubydlící, ikdyž jenom na dva týdny. No, tak řekni mi to," naléhal.

"Včera jsem se opil a skončil jsem v posteli s Liamem," dal jsem si hlavu do dlaní.

"No páni," zasmál se lehce. "Počkej až to řeknu Harrymu a Niallovi."

"Ne," řekl jsem přísně. "Neopovaž se jim říct ani slovo."

"Proč?" dál se smál.

"Nemíním poslouchat ještě jejich kecy. Na to už bych fakt neměl nervy. Nejradši bych se nechal klidně i vystřelit na Antarktidu, jenom abych nebyl tady," řekl jsem.

"No tak, nedělej z toho takové drama. Stalo se," řekl.

"Tobě se to říká," povzdychl jsem si.

"Ale no tak," vstal a vzal mě za ramena. "Dej si sprchu, převlékni se, a sejdeme se dole na snídani, dobře?"

"Fajn," řekl jsem a zabořil jsem hlavu do polštáře.