ONE DIRECTION FAN FICTION

ZAYNŮV POHLED

Niall a Harry mě pozvali abych s nimi a Louim šel večer na úvodní večírek. Upřímně, se mi tam až tolik nechtělo, ale nechtěl jsem je odmítnout a tak jsem přece jenom souhlasil. Navíc, oba mi byli sympatičtí a oba byli vážně hezcí, tak proč ne. Dal jsem si rychlou sprchu, oblékl si džíny a černé tílko a trochu jsem si upravil vlasy. Pak jsem počkal na Louiho až se připraví a dvě minuty před sedmou jsme vyšli na chodbu a zaklepali na pokoj Harryho a Nialla.

"Oh ahoj," otevřel Niall. Zdálo se mi že si mě vážně prohlíží. A to mi vážně nepřekáželo.

"Ahoj," pousmál jsem se.

"Připravení?" zeptal se Louis.

"J-jo, jasně," řekl Niall. "Harry už jsou tady kluci!" zavolal a pak se podíval zpátky na mě. Usmíval se a já musel taky.

"Tak, jdeme na to?" objevil se Harry a vzal Niall okolo ramen. "Páni. Vypadáš vážně skvěle," skousnul si ret.

"Díky," řekl jsem ostýchavě. "Vy taky."

Niall jenom nesměle kývl.

"Hele a mě nikdo nezalichotí?" řekl Louis.

"Taky vypadáš skvěle," usmál se Harry.

"Jo, jo. Všichni vypadáme skvěle, teď pojďme," řekl Niall a my teda vyšli ven.

Večírek už pomalu začínal a na parketu se při prvních rytmech objevovali kluci a muži. Nijak zvlášť jsem si je neprohlížel, ale určitě mezi nimi bylo dost fešáku. Já jsem ale následoval ostatní až k baru.

"Tak co si dáte hoši?" zeptal se barman.

"Uhm, dej nám to nejlepší co tady máš," řekl Harry.

"Fajn," usmál se.

"No, vidíte tady někoho zajímavého?" usmál se Harry.

"Ehm, ne," řekl Louis a otočil se druhým směrem.

"Je ti něco?" dal jsem mu ruku na rameno.

"Ne, jenom... právě jsem zahlédl Liama," řekl.

"No tak kde je ten fešák?" zeptal se Harry a začal se rozhlížet kolem.

"Sakra," zasyčel Louis.

"Co?" podíval se na něj Niall.

"Jde k nám," řekl Louis.

Chvíli na to se před námi objevil atraktivní hnědovlasý kluk s milým výrazem na tváři.

"Ahoj," usmál se.

"Um, ahoj," řekl Louis.

"Zdravím vás, já jsem Liam," řekl nám.

"Zayn," podal jsem mu ruku.

"Harry," usmál se na něj.

"Niall."

"Rád vás všechny poznávám," řekl. "Je to tady docela dobrý ne?"

"Jo, zatím to ujde," usmál se Harry.

"No, já jdu, ale třeba se uvidíme později," řekl Liam.

"Jo," usmál se Niall.

Louis se jenom pousmál a hned jak zmizel, zhluboka vydechl.

"Páni. Proč jsi si nechal ujít takového chlapa?" zeptal se Harry nevěřícně.

"Nechci o tom mluvit," obrátil se Louis čelem k baru a se slovem díky si vzal svoje pití.

"Fajn," řekl Harry a taky se natáhl pro svoje pití.

NIALLŮV POHLED

Nevěděl jsem co to se mnou je. Zayn se mi líbil už od první chvíle, ale napřed jsem tomu nevěnoval nějaký velký význam. Ale pak když jsem ho viděl ve dveřích, ještě víc sexy než když jsem ho viděl poprvé, pomyslel jsem si že mám asi problém. Protože byl vážně dokonalý. Jeho tvář byla vážně nádherná, ty jeho oči a úsměv... bože, připadal jsem si jako idiot, když jsem obrátil zrak jinam, kdykoliv mě přistihl jak na něj zírám. Začal jsem se cítit opravdu trapně, tak jsem radši pil a snažil jsem se i tančit, abych na něj pořád nemyslel, snažil jsem se i flirtovat s jinýma klukama, ale kdykoliv jsem spatřil Zayna, už jsem se zase nemohl soustředit na nic jiného. Nechápal jsem co to se mnou vlastně je. Ještě nikdy mě takhle žádný kluk nevyváděl z míry.

"Čau," přišel ke mě s úsměvem Louis, když jsem si sednul do rohu.

"Ahoj," usmál jsem se.

"Vypadá to že se moc nebavíš," pousmál se.

"Ne, to ne. Je to tady bezva, ale nevím nějak teď asi nemám náladu na večírek," upil jsem si pití.

"Vážně? Já myslel že se na to těšíš?" svraštil obočí.

"Jo, předtím. Ale teď... já..." sklopil jsem hlavu.

"Líbí se ti Zayn že jo?" zeptal se mě na rovinu.

"C-co? Jak tě to napadlo?" podíval jsem se na něj vystrašeně.

"No, nejsem slepý. To jak se na něj díváš. Navíc, vážně bych se ti nedivil. Je to vážně kus," usmál se přitažlivě.

"Ehm, jo," zasmál jsem se lehce. "Ale... nemyslím si že mám u něj šanci. Pochybuju že jsem jeho typ."

"Proč si to myslíš?" zeptal se mě.

"Vždycky když jdu někam s Harry, jdou kluci po něm. Pokaždé, když se mi někdo zalíbí, dá přednost jemu. Někdy se cítím vedle Harryho tak nějak... méněcenný."

"Co to říkáš?" dal mi ruku na koleno. "Vždyť jsi stejně tak hezký a sexy jako on."

"Jo, možná, když to říkáš," řekl jsem.

"Hele, pojď," vzal mě za ruku.

"Co děláš?" zeptal jsem se ho.

"Jdeme tancovat," usmál se a dotáhl mě doprostřed parketu.

Dal ruce okolo mého krku a já dal ty svoje na jeho boky. Během tance jsme se smály a já vážně alespoň na chvíli přišel na jiné myšlenky. Ale to se skončilo když jsem viděl Zayna a Harryho jak tancují kousek od nás. Harry na něm byl v podstatě přisátý a už z dálky jsem viděl jeho provokující výraz, který používal na všechny kluky a vždycky,opravdu vždycky to zabralo. Taky jsem viděl jak se skoro políbili, ale Zayn se odtáhl. Při tom jsem se pousmál, ne že by mi to zrovna dávalo nějakou obrovskou naději, ale přece jen něco. Příštích deset minut jsem je pořád sledoval, ale žádná pusa mezi nimi nepadla. Vlastně, Zayn se pak asi omluvil a šel pryč z parketu. Když to Louis uviděl, řekl mi ať jdu za ním. Váhal jsem ale nakonec jsem ho poslechnul.

LOUIHO POHLED

Zůstal jsem sedět u baru a pozoroval jsem jak se všichni baví. Chtěl jsem na něj zapomenout, chtěl jsem zapomenout na Liama. Ale nedokázal jsem to. Několikrát jsem zahlédl jak se na mě dívá, a já měl sto chudí sbalit si kufry a nasednou zpátky na letadlo, ale na to bylo příliš pozdě. Radši jsem si objednal další pití a zkoušel jsem vnímat hudbu, která se mi brzo dostala do hlavy a já měl vážně chuť tančit.

ˇ

„Díky," řekl jsem barmanovi, když jsem vypil další skleničku a vlezl jsem na parket. Začal jsem se pohybovat a bylo mi jedno že začínám být docela opilý. Prostě jsem se chtěl jenom uvolnit.

"Ahoj," zjevil se přede mnou Liam.

"Čau," řekl jsem bez zájmu.

"Chceš si zatancovat?" usmál se.

"Fajn," dal jsem ruce na na jeho ramena a začal jsem se kroutit. On měl zatajený dech a hleděl mi přímo do očí. Já byl jakoby úplně mimo a neuvědomoval jsem si snad ani co vlastně dělám. Pomalu jsem ruce přesunul až ke jeho zadku a on udělal to samé. Několikrát jsem se přiblížil k jeho ústům tak, že jsme je skoro políbil, ale pokaždé jsem v poslední sekundě uhnul.

"Takže," nadechl jsem se. "Našel jsi si tady už někoho?"

"Ne," zakroutil hlavou.

"Hmm, ale určitě najdeš, pro tebe to přece není problém ne?" podíval jsem se na něj.

"Nech toho prosím," řekl naštvaně.

"Dobře," řekl jsem. "Ale chci abys věděl že jsem tě miloval jako nikoho."

"To já tebe taky. A pořád tě miluju," řekl a políbil mě. A já se neodtáhl, ikdyž jsem to vážně chtěl, ale nemohl jsem. Šest měsíců jsem necítil jeho rty na těch mých, a tak moc mi chyběli...