ONE DIRECTION FAN FICTION

HARRYHO POHLED

Lehnul jsem si do postele a přemýšel jsem. Nad vším co se stalo za posledních pár dní. Vlastně spíš za několik posledních měsíců. Už dvakrát jsem promarnil šancí být šťastný. Napřed s Nickem, pak se Zaynem. Převalil jsem se na bok a snažil jsem se usnout, když jsem uslyšel kroky. Otočil jsem se a viděl jsem tam Nialla.

„Co tady děláš?“ sednul jsem si pomalu.

„Chtěl jsem tě vidět. Zjistit jestli jsi v pořádku,“ řekl tiše.

„Jo, jsem,“ řekl jsem.

„Harry, ty víš že tě mám rád a nikdy bych ti nechtěl ublížit že ano?“ sednul si ke mně.

„Jo vím,“ chytil jsem s úsměvem jeho ruku.

„Já... mám tě rád ale Zayna...“

„Miluješ,“ dokončil jsem to za něj.

„Jo,“ pousmál se nervozně. „Ale ty víš jak jsi pro mě důležitý a že kdybys jsi k němu cítil to samé, nechal bych ti volnou cestu a nikdy bych se nepostavil mezi vás.“

„Já vím,“ stiskl jsem znovu jeho ruku. „Vážně, Nialle, já to všechno vím. A přeju vám to.“

„Proč se mi zdá že to není tak úplně pravda?“ podíval se na mě podezřívavě.

„Ne,“ zakroutil jsem hlavou. „Je to pravda. Jenom... mě to mrzí. Vím že kdybych tomu dal šanci, mohl by mě udělat šťastným, ale alespoň vím že udělá šťastným tebe. Víš co? Věřím že jste si souzení. Doopravdy,“ usmál jsem se.

„Harry,“ objal mě a dal mi pusu do vlasů. „Strašně tě mám rád, bráško.“
Já se usmál a zašeptal jenom „Já tebe taky,“ zatímco jsem ho i já obejmul.

LIAMŮV POHLED

„Tak kdy ho chceš požádat?“ zeptal se mě s úsměvem Zayn.

„Zítra večer,“ vydechl jsem.

„Už zítra?“ podíval se překvapeně.

„Nemůžu dál čekat,“ řekl jsem netrpělivě. „Musím to udělat.“

„Přeju vám to, vážně, jsem si jistý že řekne ano,“dal mi ruku na rameno.

„Doufám,“ řekl jsem. „Já... bojím se že mě odmítne, kvůli tomu co jsem mu udělal,“ sklonil jsem hlavu.

„Podívej, začali jste od znova. A mohlo by to být oficiální nový začátek ne?“ pousmál se.

„Snad máš pravdu,“ řekl jsem. „Díky.“
„Není za co,“ řekl. „A... doufám že nás pozvete na svatbu?“

„Samozřejmě,“ usmál jsme se. „A co ty a Niall? Jak pokračujete?
„Jsem s ním vážně šťastný,“ vykouzilil se mu na tváři zamilovaný něžný úsměv. „Miluju ho. Opravdu ho miluju.“

„I on tě moc miluje,“ řekl jsem.

„Já vím,“ kývnul s úsměvem. „Vím že až se vrátíme do Británie, bude to těžší, skrz to že každý bydlíme v jiném městě, ale myslím že to se může vyřešit. Navíc, už jsme se bavili o tom že by jsme se po čase jeden k druhému nastěhovali,“ řekl.

„No... jsem rád za vás oba. Zasloužíte si to, vážně,“ usmál jsem se.

„Díky,“ taky se usmál. „Šel si promluvit s Harrym, teď by měli být ještě v jeho pokoji. Já... myslím že Harry to vzal hůř než jsem čekal,“ řekl.

„Taky se mi zdá,“ přikývnul jsem

„Vím že mě nemiluje, ale i tak vím že ho to mrzí a že mě má rád,“ řekl.

„Jsem si jistý že časem se to celé urovná,“ řekl jsem povzbudivě.

„Doufám,“ vydechl a objal mě.

NIALLŮV POHLED

Seděl jsem v pokoji a poslouchal jsem nějakou hudbu. Nějaké moje oblíbené písničky. Při těch veselých, zamilovaných jsem myslel na Zayna, při těch smutných na Harryho. Věděl jsem že si o to koledoval, když nebral jejich vztah dostatečně vážně ale i tak, byl to můj nejelpší kamarád. Ale Zayna jsem miloval, a nechtěl jsem si znovu ujít štěstí.

„Ahoj zlato,“ vešel Zayn po chvíli s úsměvem.

„Ahoj,“ sundal jsem si sluchátka z uší.

„Je to moje tričko?“ svalil se vedle mě a zatahal za lem.

„Jo,“ pousmál jsem se. „Nevadí ti to?“

„Jasně že ne,“ skousknul si s úsměvem ret. „Vypadáš zatraceně sexy.“

„Víc než Harry?“ zeptal jsem se . Nechápu jak jsem to mohl vypustit z pusy.

„Co? Co tím myslíš?“ svraštil jsem obočí. „Samozřejmě.“

„Dřív jsi si to nemyslel,“ sklopil jsem oči.

„Nialle,“ zvedl mi jemně bradu. „Vždycky jsi se mi líbil jasné? Jenom, s Harrym to bylo jiné. Ano, byl přitažlivý ale to přece není všechno. Na tobě se mi líbilo tolik věcí, všechno na tobě. Jsi tak sladký, rozkošný, úžasný...“ pohladil mě po tváři.

Já se vyhoupl na něj a sedl jsem si obkročmo na jeho nohy. Viděl jsem jak ztěžka dýchá.

„Co to děláš?“ vydechl.

„Jsem jenom roztomilý?“ řekl jsem a přitlačil jsem svůj rozkrok na jeho, nacož zavrčel.

„N-Nialle,“ zasténal.

„Líbí se ti to?“ udělal jsem to znovu.

On jenom hlasitě vydechl.

„Tak co?“ řekl jsem a chytil jsem jeho ruce.

„N-Nialle, co to do tebe vjelo?“ zeptal se.

Já najednou přestal. Měl pravdu, to jsem nebyl já.

Slezl jsem z něho a sedl jsem si tak, že jsem mu byl otočený zády.

„Nialle, lásko, omlouvám se,“ políbil mě na rameno. „Nechtěl jsem se tě dotknout.“
„Ne, máš pravdu. Udělal jsem to proto, abych si dokázal že i já můžu být smyslný, že můžu někoho vzrušovat tak jako... Harry,“ řekl jsem.

„Nialle, strašně mě vzrušuješ, ani nevíš jak. Ale nejvíc když jsi sám sebou, jasný?“ objal mě zezadu.

„Víš, už se mi stalo že jsem se do jednoho kluka zamiloval, a myslel jsem že i on mě rád, do té doby co jsem ho viděl rozdávat s Harrym. Harry nevěděl co k němu cítím, ale i tak mě to hrozně bolelo. A nechci aby se to zase stalo, vlastně už se to stalo,“ sklonil jsem hlavu.

„Mrzí mě to, vážně. Nechápu jak jsem mohl být tak hloupý. Ale přísahám že budu s tebou dokud tě budu milovat, což znamená že už navždy,“ otočil mě čelem k sobě a dlouze mě políbil.

„Miluju tě,“ vzal jsem si jeho hlavu do dlaní.

„Taky tě miluju,“ usmál se a znova mě políbil.