ONE DIRECTION FAN FICTION

LOUIHO POHLED

„Lásko, půjdeme na ten večírek?“ prohrábl jsem se Liamovi ve vlasech.

„Já nevím. Nějak se mi nechce,“ dal ruce okolo mého pasu.

„Ale měli by jsme jít. Niall snad půjde, a měli by jsme ho konečně přesvědčit ať se podívá po někom jiném. Takhle to nemůže pokračovat,“ řekl jsem.

„Jo,“ kývl. „Půjdeme tam a kdo ví možná se konečně odpoutá od Zayna.“

Políbil jsem ho a hned nato se otevřely dveře ve kterých stál Niall.

„Ahoj, tak připravený?“ usmál jsem se.

„Jo,“ pokývl.

„Hele. Nialle, nepotrvá dlouho a tenhle výlet skončí. Měl by jsi se alespoň těch pár posledních dní bavit,“ dal mu Liam s úsměvem ruce na ramena.

„No... nevím jestli se dokážu bavit,“ sklopil hlavu.

„Ale jasně že dokážeš,“ řekl.

„Opravdu nevím,“ sedl si na postel.

„No tak, říkáme ti to samé pořád dokola. Je to jako nekonečný příběh. Ty a Zayn,“ povzdechl jsem si.

„Jo.... jenomže žádní Zayn a já nejsou,“ řekl.

„Nialle, pořád nechápu jak jsi se do něj tak moc zamiloval, když jste spolu ani nechodili, ani jste se nepolíbili,“ řekl Liam.

„Jo,“ vydechl. „Ale miluju ho. Strašně Zayna miluju ale nemíním rozbít jeho vztah s Harrym.“

„Ale ty víš že ti dva se k sobě nehodí a nevydrží jim to. Zato vy dva by jste spolu mohli být vážně šťastní,“ řekl jsem.

„Nepokračuj. Vydržím těch pár posledních dní a pak až odejdeme, začnu od znovu,“ řekl rozhodně.

„Sám?“ podíval jsem se na něj.

„Sám. Alespoň zatím. Pokud nemůžu mít Zayna, kterého miluju nechci být teď s nikým jiným,“ řekl.

ZAYNŮV POHLED

Nemohl jsem uvěřit co jsem právě slyšel. Niall mě miluje? No, tím by do sebe hodně věcí zapadalo, jeho zvláštní chování, jeho pohledy... ale i tak, jak to že jsem byl tak slepý? Chtěl jsem vejít dovnitř a něco mu říct, ale vešel Harry.

„Připravený zlato?“ dal ruce okolo mého pasu a dlouze mě políbil.

„J-jo,“ řekl jsem nervozně a následoval jsem ho dolů na večírek.

„Je ti dobře?“ zeptal se mě po chvíli se smíchem.

„Jo,“ snažil jsem se usmát. „V pohodě.“

„Dobře,“ políbil mě dlouze. Když se naše rty oddělily, na chvíli se na mě podezřívavě podíval, a pak mě odvedl na parket. Tam se mnou začal tančit, teda... spíš se na mě svůdně díval a přejížděl svýma rukama po mém těle, zatímco se kroutil do rytmu. Ikdyž mě vždycky hrozně vzrušoval, v tu chvíli jsem myslel jenom na Nialla, a na to co jsem slyšel. Něco mi říkalo že Harry mě nikdy nebude milovat, alespoň ne tak jako Niall.

„Jdu si pro něco k pití,“ řekl jsem a odešel jsem k baru. Tam jsem zůstal nějakou chvíli. Občas jsem se rozhlédl kolem ale nikde jsem Harryho neviděl. Asi po dvaceti minutách jsem se zvedl a začal jsem ho hledat.

„Harry!“ volal jsem ale stále jsem ho nikde neviděl. Šel jsem dál, až na chodbu a najednou jsem uslyšel vzdychy. Zůstal jsem stát na místě jako přilepený když jsem viděl Harryho, s rozepnutým opaskem jak vášnivě líbá nějakého kluka na krku. Ani mě nezaregtrovali a určitě už se chystali na věc, když jsem jenom vydechl Harryho jméno.

V tu chvíli se otočil čelem ke mně.

„Zayne,“ začal se zapínat. „Tohle.... n-není jak si myslíš.“

„Vážně?“ řekl jsem. „Mohl jsem si myslet že se nikdy nezměníš. Nechápu jak jsem mohl dát přednost tobě, před ním. Jak jsem mohl být tak hloupý a slepý,“ chytil jsem za hlavu.

„Nech mě to vysvětlit,“ přiběhl ke mně a chytil mě za tvář, ale já jeho ruce sundal.

„Nech mě tak. Jsi volný. Užívej si,“ řekl jsem ještě a utekl jsem ven. Utekl jsem až tam, kde jsem odešel tu první noc. Už jsem si vytahoval cigaretu, abych se zkusil zklidnit, když jsem uslyšel kroky.

„Je tam někdo?“ zeptal jsem se.

„To jsem já,“ uviděl jsem Niallovu tvář. „Promiň, jdu pryč.“
„Ne, zůstaň,“ chytil jsem ho za lem trička, když procházel okolo mě. „Co tady vlastně děláš?

„Šel jsem sem protože jsem věděl že tady bude klid,“ pousmál se. „Klid na přemýšlení.“

„Jo,“ pokývl jsem. „Tady jsme byli tu první noc tady, vzpomínáš?“

„Jo,“ usmál se. „Řekl jsi že jsi sem přijel protože jsi doufal že tady najdeš toho pravého.“

„A myslím že jsem ho našel,“ řekl jsem.

„Jo. Harryho,“ řekl slabě.

„S Harrym je konec,“ řekl jsem.

„Cože? Rozešli jste se?“

„Jo. Uvědomil jsem si že to nemá smysl,“ přistoupil jsem o krok blíž.

„To mě mrzí,“ řekl.

„Nemusí,“ zašeptal jsem. „Uvědomil jsem si že mám rád někoho jiného.“

„Koho?“ zeptal se tiše.

„Toho, co stojí přímo přede mnou,“ dal jsem ruce okolo jeho pasu a zadíval se do jeho očí ve kterých jsem viděl zmatek.

„Chceš tím říct,“ podíval se na mě s nadějí v hlase.

„Ano,“ zašeptal jsem a konečně jsem spojil naše rty v úžasném polibku. Byl procítěný, plný něhy a lásky. Takový jako nikdy nebyl s Harrym. Byl tak dokonalý, a cítil jsem že je to správné. Že je správné být s ním, protože on byl ten koho jsem hledal.

„Zayne,“ vydechl když se naše rty oddělily.

„Já tě miluju. Už to vím,“ opřel jsem si čelo o to moje.

„Myslíš to vážně?“ řekl nejistě.

„Jsem si naproto jistý,“ zasmál jsem se lehce.
„Já tě taky miluju,“ usmál se po chvíli a objal mě. Já se usmíval jako blázen a byl jsem vážně šťastný, že jsem s ním. 

Pozn.

V menu máte odkaz na nějaké info o nové povídce ;-) 

A navíc dneska kluci zveřejnili písničku z nového alba a je zdarma ke stažení na jejich stránce. Jmenuje se Fireproof, dala bych odkaz na youtube, ale třeba se to bude mazat. Doporučuju si ji poslechnout :-) ♥