ONE DIRECTION FAN FICTION

LOUIHO POHLED

Po tom co jsem se nastěhoval k Liamovi do pokoje, Niall řekl že se domluvil s Harrym, že on se nastěhuje k Zaynovi, a že Niall půjde zpátky do pokoje jeho a Harryho. Upřímně, nebyl jsem rád že Niall bude sám, navíc, v pokoji přímo naproti Harrymu a Zaynovi. Ale on řekl že mu to nevadí, a že nám chce dopřát soukromí. Nevěřil jsem mu, ale nevěděl jsem co bych měl udělat nebo říct abych mu pomohl.

„Tak... seznámil ses včera s někým že?“ pousmál jsem se na něj.

„Jo,“ řekl. „Teo je vážně sympatický, a dobře jsem se s ním bavil, ale nemyslím si že by mezi námi něco mohlo být. Ale řekl že mě ještě rád uvidí dokud jsme tady.“

„To je dobrý,“ řekl jsem s úsměvem. „Kdo ví... třeba si budete rozumět.“

„Možná,“ sklopil hlavu. „Ale já pořád musím myslet na Zayna. Já vím že je to směšné, abych ho tak miloval jenom po pár dnech a navíc mezi námi nepadla ani hloupá pusa na tvář, ale je to tak. Vážně ho miluju, ale je s Harrym. Věř mi, že kdyby to s ním Harry myslel upřímně, přál bych jim štěstí, ale když vím...“

„Co?“ podíval jsem se na něj zmateně.

„Na tom večírku... jsem ho viděl jak se s někým líbá. A pak jsem mu před Zaynem pomohl aby to nezjistil,“ řekl.

„Proč jsi to udělal? Měl jsi mu rovnou říct co je tvůj kámoš vlastně zač,“ řekl jsem

„Já... nemohl jsem. Nevěděl jsem jak mu to mám říct,“ dal si hlavu do dlaní.

„No já mu to řeknu,“ řekl jsem rozhodně.

„Ne,“ chytil mě za triko, aby mě zastavil.

„Proč?“ svraštil jsem obočí.

„Nechci Zaynovi ublížit... ani Harrymu,“ řekl.

„Ale... Nialle, musí se to dozvědět,“ nedal jsem se odbýt.

„Prosím, neříkej mu to. Jestli ještě jednou zjistím že Harry udělal něco podobného, sám mu to řeknu, ano?“ řekl.

„Tak dobře,“ řekl jsem a pohladil jsem ho po vlasech. „Ale není to fér. Ani k Zaynovi. Ani k tobě.“

NIALLŮV POHLED

„Ahoj,“ sedl si ke mně Zayn s úsměvem dole v mísnosti, kde byl klid a já si mohl něco číst.

„Ahoj,“ řekl jsem. „Jak jsi mě našel?“

„Louis mi řekl že jsi tady,“ řekl.

„Aha, a... proč jsi mě chtěl vidět?“ podíval jsem se na něj.

„Jenom tak,“ znovu se usmál. „Chybí mi naše rozhovory. Jako ty první dny tady.“

„Jo, no.... teď máš Harryho ne? Můžeš si přece povídat s ním,“ řekl jsem.

„Harry... není ve vztahu moc typ na povídání, jestli mi rozumíš,“ pousmál se nervozně.

„Jasně,“ falešně jsem se usmál.

„No... tak... můžu tady s tebou zůstat?“ zeptal se.

„Klidně,“ pokrčil jsem rameny a znova jsem se dal do čtení.

Zayn si pak vzal do ruky časopis který ležel kousek od nás a znovu si sedl naproti mně. Po nějaké chvíli jsem ucítil že mě pozoruje. Napřed jsem tomu nevěnoval pozornost, ale když to trvalo delší dobu, podíval jsem se na něj. Měl na tváři úsměv.

„Proč se na mě tak díváš?“ zeptal jsem se.

„Jenom tak,“ pousmál se.

„Aha,“ vydechl jsem a vrátil jsem se zpátky ke knize. Upřímně, uvnitř jsem byl šťastný, protože mi konečně připadalo že se o mě zajímá, že se mu možná dokonce líbím, ale napovrch jsem nemohl dát nic znát.

ZAYNŮV POHLED

Musel jsem se usmát když jsem si vzpomněl na Nialla, jak si čte knížku se zvědavým, nevinným výrazem a občas si všimne že se na něj dívám. Jeho oči byli krásné, velké světlé modré oči, ve kterých se klidně můžeme lehce ztratit. Měl jsem Nialla moc rád, ale vlastně jsem nevěděl co k němu cítím. Záleželo mi na něm, měl jsem rád jeho společnost, měli jsme pár rozhovorů které pro mě hodně znamenaly, ale měl jsem přece Harryho, ne?

„Baby, dnes vypadáš ještě víc sexy než obvykle,“ zavzdychal Harry zatímco se začal věnovat mému krku svými rty.

„Harry,“ dal jsem ruku na jeho záda. „Nemohli by jsme třeba pro jednou si v noci prostě povídat, objímat se? A ne mít zase jenom sex?“

„Co?“ zasmál se Harry.

„No... myslel jsem že by to bylo hezký, poznat se trochu hlouběji...“

„To mám v plánu,“ začal mi vyslékat tričko.

„Ne,“ zastavil jsem ho. „Prosím?“

„Co je s tebou?“ sednul si Harry na roh postele.

„Nic,“ řekl jsem.

„Vážně?“ zeptal se.

„Jo, jenom jsem myslel... že to se mnou myslíš opravdu vážně. Možná jsem se mýlil,“ řekl jsem a vyšel jsem ven.