ONE DIRECTION FAN FICTION

O ROK POZDĚJI

NIALLŮV POHLED

"Co to bude dobrého?" objal jsem Olivii kolem pasu a dal jsem ji pusu na tvář.

"Malinový koláč se šleháčkou," usmála se.

"Ten miluju," zasténal jsem. "Ale tebe víc."

Olivia se otočila, dala ruce okolo mého krku a dlouze mě políbila.

"Miluješ mě víc než všechno jídlo na světě?" zasmála se.

"No... být tebou dal bych si pozor na kuře, to je silný soupeř," řekl jsem důležitě, nacož se roztomile zasmála. "Ale ne. Miluju tě nejvíc na světě," políbil jsem si krátce. "A ty mě miluješ?"

"No... nevím," řekla zamyšleně a hned nato se usmála. "Miluju tě. Víc než gumové medvídky."

Zasmál jsem se. "Je tady tak prázdno když i Louis a Harry odešli že?"

"Jo," rozhlédla se kolem. "Už jsme tady zbyli jenom my dva."

"Zlatíčko," pohladil jsem ji po tváři. "Jsi moje všechno. Jsi můj život."

"A ty můj," řekla tiše a ještě jednou mě sladce políbila.

LOUIHO POHLED

"Lásko proč jsme tady?" rozhlédl jsem se po nocí osvětlené zahradě.

"Jenom tak. Chtěl jsem se s tebou projít, dívat se na hvězdy..." chytil mě Harry za ruku.

"Harry, znám tě až příliš dobře. Ty bys ses nikdy nešel jenom tak projít," řekl jsem podezřívavě.

"Kotě, nebuď takový," políbil mě krátce.

"Dobře, dobře," zasmál jsem se.

"Takže příští týden jedeme za Liamem a Zaynem že?" podíval jsem se na něj zatímco jsme zastavili.

"Jo," řekl Harry. "Je to už víc než rok a půl co se vzali a rok co mají malou."

"Čas strašně ubíhá," objal jsem ho kolem pasu.

"Ale když jsem s tebou čas se pro mě zastaví," řekl něžně a já ho pohladil po jeho jako vždy hladce oholené tváři.

"Miluju tě," zašeptal jsem.

"Taky tě miluju," opřel si čelo o to moje. "A proto..." klekl si na přede mě na koleno. "...chci s tebou být už navždy," vytáhl malou krabičku.

V té chvíli jsem myslel že snad omdlím. "Harry..."

"Loui, vezmeš si mě prosím?" otevřel krabičku.

"Ano," řekl jsem dojatě a Harry mi s úsměvem nasadil prsten.

"Miluju tě!" zařval nadšeně a objal mě.

"Já tebe taky," řekl jsem a štěstím jsem začal brečet.

"Takže odteď už navždy?" přejel mi rukou po vlasech

"Už navždy," spojil jsem naše rty.

ZAYNŮV POHLED

"Kde jsou moje zlatíčka?" slyšel jsem Liamův hlas.

"Pššt," řekl jsem Lilly zatímco jsem ji držel v náručí u vany.

"Tady jste!" přišel k nám Liam po chvíli s úsměvem.

"Táta nás našel!" zvedl jsem Lilly do vzduchu, nacož se rozesmála.

"Vy se mi schováváte?" sedl si k nám a dal malé i mě pusu.

"Jenom jsem chtěl vědět jak dlouho ti bude trvat než nás najdeš!" zasmál jsem se.

Liam mě jenom znova políbil. "Půjdeme s malou ven?"

"Mhm," začal jsem pomalu vstávat.

***

"Tak a ještě čepičku!" nasadil jsem ji Lilly. Už se blížilo jaro ale venku byla pořád ještě zima.

"A boty," dal je Liam malé.

"Můžeme vyrazit!" usmál jsem se a dali jsme Lilly do kočárku.

"Kam půjdem?" řekl jsem když jsme vyšli před dům.

"Nevím, můžeme si dát malou procházku po ulici," řekl Liam.

"Dobře," usmál jsem se a dal jsem mu pusu.

"Víš že vy dva jste to nejdůležitější v mém životě?" řekl Liam.

"Jo, vím," pohladil jsem ho po tváři.

"Nesednem si?" ukázal na lavičku před námi.

Kývl jsem. Kočárek s malou jsem postavil před nás a chytil jsem Liamovu ruku.

"Lásko...já...tak strašně tě miluju. Myslím že každým dnem víc a víc. Asi se z toho zblázním," zasmál se něžně.

"Miláčku," políbil jsem ho. "Ty jsi láska mého života. Spolu s Lilly jste jsi to na čem mi nejvíc záleží. Jste moje všechno. Strašně moc tě miluju."

"Já vím. Říkám ti proto aby jsi na to nikdy nezapomněl a věděl že ať už se stane cokoliv, vždycky budu při tobě, vždycky," pohladil mě po vlasech a já ho objal.

"Nemusíš mi to říkat lásko. Já to přece vím," pohladil jsem ho po tváři.

V tu chvíli malá začala plakat. "Copak je sluníčko?" natáhl se Liam k ní.

"Asi má hlad," řekl jsem a vytáhl jsem z tašky láhev. "Vidíš? Už neplaká," usmál jsem se po chvíli, když Lilly spokojeně pila.

Liam položil hlavu na moje rameno. "Miluju tě."

"A proč mě vlastně miluješ?" zasmál jsem se.

"Ukázal jsi mi jak milovat," řekl a já ho musel políbit. Miluju ho tak, jak moc je to jenom možné.