ONE DIRECTION FAN FICTION

LOUIHO POHLED

Ucítil jsem jak mě ozařuje silné světlo vycházející z okna. Zívl jsem a otráveně jsem si prohrábl vlasy. Pomalu jsem se otevřel oči a uviděl jsem Harryho tvář. Se zatajeným dechem jsem se podíval pod jemnou přykrývku, a byli jsme oba úplně nazí. Chytil jsem se za hlavu, a přihmouřil jsem oči. Mísila se ve mě bolest a zmatek. Bolest z kocoviny, zmatek z toho co se v noci stalo. Sedl jsem si na postel, a prohlédl jsem si Harryho. Vždycky vypadal tak nějak samolibě, ten jeho drzý úsměv, jeho vysoká, štíhlá postava, jeho nezbedné kudrliny, a velké zelené oči. Teď vypadal jako anděl. Měl zavřené oči, pootevřenou pusu, ze které vycházely tiché zvuky dýchání, a na těle se mu rýsovala sbírka tetování. Ale i přesto vypadal tak nějak bezbranně, nevinně. Pousmál jsem se, ale hned na to jsem zatřásl hlavou. "Do prdele," řekl jsem potichu. V tu chvíli se Harry začal hýbat. Využil jsem to, a jemně jsem s ním zatřásl. Když to nešlo jemně, musel jsem přidat sílu. Po chvíli se probudil. Měl přihmouřené oči, a svraštěné obočí.

"Co je?" řekl chraplavým hlasem.

"Co by bylo. Podívej se sám," složil jsem si hlavu do dlaní.

Harry se opřel lokty o postel, a chvíli trvalo než úplně otevřel oči. Podíval se na mě, jak sedím nahý na posteli. "My jsme...spolu spali?" řekl a rozhlídl se kolem sebe.

"Zřejmě jo," řekl jsem přísně.

"Zatáhni závěsy. Bolí mě hlava!" klesl zpátky na postel, a dal si peřinu přes hlavu. Já mu ji ale v okamžiku sundal.

"Do prdele, to jako nic neřekneš, nebo co?" řekl jsem vytočeně.

"Co děláš?" snažil se vzít si peřinu zpátky. "No a? Byli jsme ožralí, a šukali jsme spolu, co je na tom?" řekl jako samozřejmost.

"Jsi debil? Jestli ty jsi nějaká chlapská děvka, která se klidně s kýmkoliv vyspí, tak fajn, ale já ne," řekl jsem znechuceně, a začal jsem sbírat svoje věci poházené po místnosti. Najednou jsem ucítil bolest, a zasyčel jsem. "Kurva," opřel jsem se o roh postele.

"No jo, ani nemůžeš chodit co? Já umím šukat," řekl se smíchem, hned nato se ale chytil za hlavu.

"Jdi do hajzlu," řekl jsem, oblékl jsem si svoje věci, a odešel jsem z pokoje. Co nejtišeji jsem šel do svého pokoje, a opatrně jsem si sedl na postel. "Kurva, kurva, kurva," říkal jsem si a dal jsem si znova hlavu do dlaní. "Já jsem fakt kokot," povzdychl jsem si. Vyspal jsem se s Harrym, klukem kterého jsem znal sotva pár dní, a navíc je to jenom vypatlaný debil. "Bože," řekl jsem ještě naposled, než jsem si vlezl do dlouhé, studené sprchy.

LIAMŮV POHLED

Nemohl jsem uvěřit že se spolu Louis a Harry vyspali. No, Harry mi připadal na první pohled jako typ, který se vyspí snad s každým. Ani nevím proč. Možná jeho drzý úsměv, nebo jeho narážky. Ale Louis mi takový nepřišel. Každopádně, znali jsme se jenom pár dní.

Dosnídal jsem. Byla neděle, a to byl pro mě vždy odpočinkový den. Teta má školu otevřenou jenom v týdnu, na víkendy tam chodím jenom jednou za čas, když je něco potřeba. Niall šel do své ložnice, Harryho a Louiho jsem ještě neviděl. Zayn řekl že si jde zavolat, a pak si se mnou sedne do obýváku. Sedl jsem si do obýváku na sedačku, zapnul jsem televizi, a přepínal jsem stanice, dokud jsem nenarazil na nějaký kreslený seriál. Vím, trapný. Ale co už, někdy to nezaškodí. Po chvilce přišel s lehkým úsměvem Zayn, a sedl si vedle mě.

"Co je to? Pohádka?" řekl úsměvně Zayn.

"Nějaký animák. Jestli najdeš něco lepšího, prosím," ukázal jsem na ovladač na stolku.

"V pohodě, v pohodě," řekl potlačujíc smích.

Já jenom protočil oči v sloup.

"Počkej...máš tady něco," uviděl jsem u jeho rtů nějaký kousek jídla, a jemně jsem ho rukou odstranil. Cítil jsem, jak se zatřásl a těžce vydechl. Zadíval jsem se do jeho hlubokých, tmavých očí, ve kterých jsem se už párkrát úplně ztratil, jak v mořských vlnách.

V tu chvíli vešel do pokoje Louis.

Tiše jsem zakašlal a rychle jsem oddělal ruku ze Zaynovi tváře.

"Čau. Tak jak ses vyspal?" pozdravil jsem nervozně Louiho.

"Na nic se mě neptej," řekl otráveně Louis a sedl si mezi nás.

"Ehm, Harry ještě spí?" řekl Zayn tiše.

"Toho krétena mi ani nevzpomínej," vyjel Louis na Zayna.

"Uklidni se," chytil jsem ho za rameno.

"Nemůžu. Jsem takovej debil. Vyspal jsem se s ním, s tím dementem, kterého znám sotva pár dní. Já takový nejsem. Ne že bych byl nějaký andílek, ale rozhodně nejsem taková děvka, jako někdo," zakřičel poslední slova směrem k Harryho dveřím.

Povzdychl jsem si, "Chceš nějaké jídlo?"

"...Jo, díky. Promiňte jestli jsem na vás byl nepříjemný, ale nedokážete si představit jak mě to žere. Bože," chytil se za hlavu.

"Donesu ti nějaké toasty, před chvíli jsme si dali se Zaynem a Niallem, a byli fakt výborné," usmál jsem se na něj.

"Díky," snažil se Louis usmát.

"Nemáš zaco," ještě jednou jsem ho poplácal po rameni, a odešel jsem do kuchyně připravit mu snídani.

HARRYHO POHLED

Podíval jsem se na mobil. Bylo půl druhé odpoledne. Protřel jsem si oči, a pomalu jsem se posadil. Bolela mě hlava, a myslí se mi přehnaly útržky ze včerejší noci. Pamatuju si jak jsme všichni šli do klubu. Pamatuju si že jsem si stále dával pití, a povídal jsem si s nějakýma klukama, a holkama. Pamatuju si jak pro mě někdo přišel, a odvedl mě z klubu. Pamatuju si jak jsem byl s Louim, jak jsme... Zasmál jsem se, a přešel jsem ke skříni, abych se oblékl. Dal jsem si trenky a tričko. Trochu jsem si upravil vlasy, a vyšel jsem z pokoje. Zavřel jsem dveře, a naskytl se mi pohled na obývák, ve kterém seděli Zayn, Liam, Niall a Louis, a dívali se na televizi. Všichni se na mě podívali, Zayn, Liam a Niall kývli na pozdrav, a Louis se jenom znechuceně vrátil zpátky k obrazovce. Pousmál jsem a vydal jsem se k nim.

"Čau," pozdravil jsem je a sedl si na sedačku, vedle Louiho. Ten v tu chvíli zavrčel, a naštvaně odkráčel do svého pokoje. Pokrčil jsem rameny.

"Co je mu?" zasmál jsem se.

"Ehm, ty to snad nevíš?" řekl Niall nesměle.

"Co jako? Že jsme spolu šoustali?" řekl jsem.

"J-jo," řekl Niall s narůžovělými tvářemi.

"No bože. To je toho. To byl panic nebo co?" řekl jsem se stále stejným úsměvem na tváři.

"Harry, radši to neřeš. Vyhýbej se mu, jestli můžeš," řekl starostlivě Liam.

"Fajn, žádný problém. Nechám slečinku tak," řekl jsem tak nahlas, abych se ujistil, že mě Louis uslyší.

Zayn si jenom povzdechl, a všichni se vrátili zpátky k filmu.

Ještě jednou jsem se zasmál a odebral jsem se do koupelny, a potom do kuchyně, kde jsem si vzal něco k jídlu.