ONE DIRECTION FAN FICTION

22.10.

ZAYNŮV POHLED

"Miláčku, musím ti něco říct," pohladil jsem Liama, zatímco jsem mu ležel v náručí.

"Co?" políbil mě do vlasů.

"Včera večer mi volal šéf. Musím odjet do nějakého hotelu, kde se budou konat nějaké konference. Sejdou se tam lidi ze všech částí světa," usmál jsem se.

"To je super. Kdy odjíždíš?" zeptal se Liam.

"Dnes večer," řekl jsem tiše.

"Už dneska?" podíval se na mě Liam smutně. "A na jak dlouho?"

"Do soboty. Večer bych už měl být zpátky," pohladil jsem ho.

"Dobře," sklonil hlavu. "Budeš mi chybět."

"Ty mně taky. Ale budou to sotva tři dny," opřel jsem si čelo o to jeho.

"Já vím. Ale i tak..." řekl nešťastně.

"No tak," zašeptal jsem.

"Musíme se rozloučit už za chvíli. Za dvě hodiny jedu do práce," řekl Liam.

"Proč nezačneme hned?" řekl jsem s úsměvem, povalil jsem ho pod sebe a začal jsem ho něžně líbat.

***

24.10.

L: Miláčku, co děláš? :-*

Z: Už ležím v posteli, kéž bys tady byl se mnou :'(

L: :( Taky chci být při tobě, hrozně mi chybíš <3

Z: Taky mi strašně moc chybíš, sluníčko. Zítra večer jsem při tobě :-*

L: Já vím :-). Alespoň zatím obejmu tvého médu :-)

Z: Třeba tě zahřeje tak, jako ty mě :-)

L: :-*

Z: Jak se mají kluci?

L: Všechno je v pohodě :-)

Z: To jsem rád :-). Sakra, tak moc tě chci políbit :-(

L: Miláčku, za chvíli už budeme spolu <3

z: Strašně tě miluju :-*

L: Já tebe taky ♥. Už je pozdě, jdi už spinkat :-)

Z: Ach jo :-(. Chci být v tvém náručí ♥

L: Lásko, takhle můžeme pokračovat až do rána. Jdi už spát :-)

Z: Dobře :-(

L: Dobrou noc, miláčku :-* :-* :-*

Z: Dobrou :-*

L: Sladké sny :-*

Z: Tobě taky :-). Miluju tě. ♥♥♥

L: Miluju tě <3

****

LOUIHO POHLED

"Cože? To nemůže být pravda!" zaječel Harry zoufale do telefonu.

"Co se stalo?" dal jsem mu ruku na rameno.

On se na mě ani nepodíval.

"Prosím, ne!" vzlykl.

"Lásko, co se děje?" snažil jsem se ho nějak uklidnit, protože vypadal jakoby se měl každou chvíli zhroutit.

Harry zahodil mobil a sedl si na podlahu, kde se rozbrečel.

"Lásko, prosím, řekni, co se stalo? Někdo zemřel?" pohladil jsem ho po vlasech.

Harry jenom dál brečel, bez jakékoliv odpovědi.

"Prosím miláčku, řekni mi to," řekl jsem zoufale.

Harry si utřel slzy a zničeně se na mě podíval.

"Ano. Umřel," řekl tiše.

"Bože. To je mi líto. Kdo?" políbil jsem ho do vlasů.

"C-Calvin," zase se rozbrečel.

"Kdo to byl?" zeptal jsem se jemně.

"Můj... kamarád. On... on... umřel na AIDS," řekl zlomeně.

"To je hrozné," objal jsem ho pevně.

"Já... já... já nevím, co mám dělat," plakal mi Harry do hrudi.

"Vím, že je to strašné, ale pokud to zapříčinil nechráněný sex, měl si dávat větší pozor," řekl jsem.

"Já..." řekl Harry mezi vzlyky. "Myslím, že jsem taky HIV pozitivní."

"Cože?" odtáhl jsem se od něj. "Ty jsi s ním..."

Harry kývl: "Měl jsem s ním něco dřív, než jsem tě poznal a taky v tu noc, co jsi odešel z bytu a já se opil," nestačil si ani otírat slzy.

"Bože můj. Jak se to... musíme okamžitě na testy, slyšel jsi?" zvedl jsem mu hlavu

"Musíme?" řekl Harry tiše.

"Jestli jsi ty HIV pozitivní, já jsem pravděpodoně taky," nahrnuly se i do mých očí slzy.

"Ne!" zaječel Harry. "Jestli se ti něco mojí vinou stane, přísahám že se zabiju. Přísáhám," řekl zoufale Harry, a začal brečet ještě víc, pokud to vůbec bylo možné. Rychle jsem ho objal a taky jsem začal brečet. V tu chvíli jsem neměl ani ponětí, co se stane.