ONE DIRECTION FAN FICTION

ZAYNŮV POHLED

"Lásko?" zašeptal jsem Liamovi.

"Ano?" usmál se na mě tím jeho sladkým úsměvem.

"Chci se tě na něco zeptat," přejel jsem lehce po jeho hrudi.

"Na cokoliv chceš," prohrábl se mi ve vlasech.

"Nebude ti vadit, když tady pár dní zůstane moje kamarádka Jackie? Už jsem to říkal Niallovi a ten s tím nemá problém," stiskl jsem mu rameno.

"Jestli to nevadí Niallovi, tak mně taky ne. Klidně sem může přijít tvoje kamarádka," zdůraznil Liam a přejížděl rukou po prostěradle.

"Co je? Žárlíš nebo co?" pohladil jsem ho.

"Já? Jasně že ne," řekl uraženě.

"Liame. Je to jenom kamarádka. Známe se už od dětství, v podstatě to byla moje první láska, ale nikdy jsme spolu ani nechodili a ona mě vždycky brala jako bratra a já ji později taky začal brát jako další sestru," políbil jsem Liama, protože se pořád díval nedůvěřivě.

"Hm," složil si ruce na prsou, jako malé dítě.

"No tak," zasmál jsem se a snažil se rozpojit jeho ruce.

"Jak dlouho tady bude?" zeptal se Liam.

"Nevím. Maximálně týden," usmál jsem se a dal jsem Liamovi hned několik pusinek. Tolik, dokud je nezačal opětovat.

13.6.

"Zayne!" vykřikla Jackie, když jsem jí otevřel dveře.

"Jackie, ahoj," objal jsem ji s úsměvem na tváři.

"Pojď dál," pokynul jsem rukou aby šla dovnitř. Držela v ruce velký kufr a na tváři zářil její typický dokonalý úsměv. Neviděl jsem ji už skoro rok, ale vůbec se nezměnila. Stále měla svoje dlouhé, tmavě hnědé vlasy, velké modré oči a červené šaty, které jí neskutečně slušely.

"Tohle je Harry," ukázal jsem na Harryho, který s úsměvem stál kousek od nás.

"Ahoj, těší mě," objal Jackie na pozdrav.

"Mě taky. Jsem Jackie Ewensová," usmála se na něj.

"Tohle není tvůj přítel, ne?" podívala se na mě.

"Ne. Liam je ještě v práci," vzal jsem jí kufr.

"Ah. Těším se až ho poznám," přejela mi rukou po rameni.

"Ukážu ti tvůj pokoj," pokynul jsem, aby mě následovala.

"Tak tady to je," vydechl jsem, když jsem kufr postavil před postel mého pokoje.

"Je hezký. Hrozně ti děkuju, že jsi mě tu nechal. Slibuju, že za pár dní vypadnu," zatvářila se provinile.

"Prosím tě. To neříkej. Navíc, tohle není můj byt. Jsem hrozně rád, že tě zase vidím," objal jsem ji ještě jednou.

"Já taky. Moc jsi mi chyběl," řekla smutně.

VEČER

S klukama a Jackie jsme seděli v obýváku a čekali jsme na Liama. Smáli jsme se, povídali, vypadalo to že je všem sympatická. Něco po desáté jsem konečně uslyšel klíče v zámku.

"Lásko!" vstal jsem rychle a přiběhl jsem k Liamovi, abych mu dal pusu na přivítanou. Hned po mě vstala i Jackie a nesměle přišla k nám.

"Tohle je Jackie," ukázal jsem na ni s úsměvem.

"Moc mě těší," podala Liamovi ruku na pozdrav.

"Liam," usmál se jemně.

"Páni. Je to fešák," mrkla na mě. Zasmál jsem se a vzal jsem Liama za ruku. Sedli jsme si zpátky na sedačku.

***

"Jak dlouho se vlastně se Zaynem znáte?" zeptal se Niall, zatímco si upil z plechovky.

"Už ani nevím. Přestěhovala jsem se do vedlejšího domu, když jsme měli... Myslím, že osm. Časem se naše cesty sice rozdělily, ale zůstali jsme v kontaktu," řekla s úsměvem Jackie.

"A... Můžu se na něco zeptat?" řekla tak trochu ostýchavě.

"Jasně," řekl Harry.

"Vy všichni jste gayové, nebo..." zkoumala nás opatrně pohledem.

"Ehm," skoro Niallovi zaskočilo. "Tihle čtyři jsou," ukázal na nás.

"Aha," zasmála se.

"Liame, jsi nějak ticho, je ti něco?" prohrábl jsem se Liamovi jemně ve vlasech.

"Nic mi není," složil ruce na prsou. Jenom jsem si tiše povzdychl a dal jsem ruku na jeho koleno.

"Omluvte nás, ale my už jdeme spát. Louis musí ráno brzo vstávat," vstal Harry a hned po něm i Louis.

"Jasně. Dobrou," řekla Jackie a každého ještě krátce objala.

"A už jsme tu jen čtyři," pronesla slavnostně Jackie.

"Spíš jenom tři. Promiň, ale už taky jdu spát, nějak mi není dobře," řekl s mírným úsměvem Liam, zatímco pomalu vstal.

"Za chvíli za tebou přijdu, zlato," pohladil jsem Liama, který hned nato odešel, ani se na mě nepodíval. Bylo mi jasné že určitě pořád žárlí na Jackie.

"Dobrou," řekla Jackie.

"Dobrou," odsekl Liam.

"Hmm, tvůj přítel asi není moc přátelský," zasmála se Jackie.

"Ne, to ne. Je jenom unavený a víš, myslím, že trochu žárlí. Řekl jsem mu, že jsem byl do tebe dřív zamilovaný a on si asi myslí, že se mezi námi může něco stát, ale to je úplná blbost. Naučil jsem se tě brát jako sestru," pohladil jsem ji po rameni. Jackie se sladce usmála.

"Je to vážně směšný. Nikdy jsem se na tebe nedívala jako na kluka. Víš, jak to myslím. Vždycky jsi pro měl byl něco jako bratr, kterého jsem nikdy neměla. Víš, že jsem jedináček. Samozřejmě jsi fešák, jsi milý, úžasný, ale nikdy bych si s tebou nic nezačala," zasmála se Jackie.

Asi po dvaceti minutách šel spát i Niall a já zůstal ještě asi hodinu s Jackie a povídali jsme si o všem možném. Jackie je pro mě velmi důležitá. Nejenže jsem jí jako první řekl, že jsem bisexuál, ale taky jako jediná ví, co se stalo na těch záchodech před čtyřmi lety...

"Ah," vydechl jsem unaveně, když jsem si lehl k Liamovi a zezadu jsem ho obejmul. V tu chvíli se ale ode mě odtáhl. Myslel jsem, že pořád spí, tak jsem se k němu přitulil znovu, ale znovu se odtáhl, až skoro spadl z postele. "Co je?" řekl jsem tiše, protože mi bylo jasné, že určitě nespí.

"Nic," odsekl Liam.

"Hej," řekl jsem jemně a otočil jsem ho k čelem k sobě. "Řekni mi, co ti je."

"Nic mi není. Dej mi pokoj," řekl naštvaně Liam a setřásl mou ruku z jeho ramene. Já jsem ho ale nenechal.

"Liame. Prosím tě. Je mi jasné, že žárlíš, ale pořád nechápu proč. Víš přece, že tě miluju," pohladil jsem ho po tváři.

"Prostě mě nech jo?" řekl o něco klidněji a já se se smutným povzdechem otočil zády k němu. Mrzelo mě to, chybělo mi cítit ho při sobě, ale rozhodl jsem se nechat ho a doufal jsem, že ho to zítra přejde.