ONE DIRECTION FAN FICTION

25.duben

LIAMŮV POHLED

Nastalo další sobotní deštivé ráno. Sice bylo jaro, ale venku to vypadalo že se spíš vrací zima.

Držel jsem mou lásku v náručí a jemně jsem ho hladil po vlasech, zatímco jsem se díval z okna, na které stále dopadaly velké deštové kapky, které jaké by se neměly nikdy zastavit. Můj pohled se obrátil z okna na Zayna, který se začal probouzet.

"Dobré ráno lásko," řekl jsem tiše a políbil jsem ho do vlasů, které jsem nepřestával hladit.

"Dobré ráno," zašeptal s úsměvem, stále neschopný otevřít oči.

"Co dneska budeme dělat?" zeptal jsem se ho.

"Ležet v posteli," odpověděl mi a ještě pevněji mě objal.

Zasmál jsem se. "Přece nebudeme každý víkend trávit v posteli, ne?"

"A proč ne? V týdnu se sotva vidíme a tak si chci o víkendu užít jenom tvoji společnost, chci tě cítit při sobě," pohladil mě po rameni.

"Já vím zlato. To já taky. Ale myslel jsem, že by jsme si mohli někam vyjít, třeba jenom na chvíli," nevzdával jsem se.

"Mmm, možná," řekl roztomile.

Ještě jednou jsem ho políbil,a rozhodl jsem se zkusit ještě usnout, protože v takovém deštivém, chladném ránu je příjemné být v objetí milované osoby a to taky Zayn je.

LOUIHO POHLED

Protože bylo celé ráno venku hnusně, leželi jsme s Harrym zakrytí dekou na jeho posteli a dívali jsme se na notebooku na filmy.

"Počkej. Jenom se rychle podívám na svůj profil jo?" stiskl Harry stop a přihlásil se na svůj účet.

Klesl jsem hlavou dolů, a podepřel jsem se rukama. "Proč vypadáš tak smutně?" zasmál se Harry.

"Nudím se," zakňučel jsem.

"Nebude to trvat dlouho," pohladil mě s úsměvem Harry.

"Fajn," odsekl jsem.

Harry se jenom zase zasmál a konečně se přihlásil.

"Tak co tu máme?" řekl Harry, zatímco se mu objevilo pár nových zpráv a žádostí o přátelství. Harry klikl na zprávy a v podstatě mě ani nějak nezajímaly, ale najednou jsem uviděl nejnovější zprávu od nějakého Angela Owensena.

"Počkej," chytl jsem myš, když jsem uviděl, že to chce Harry rychle smazat.

"Co?" řekl Harry nějak nervozně.

"Tohle," ukázal jsem prstem na zprávu.

"To je od starého kámoše, už se s ním dlouho nestýkám, není to nic důležitého," snažil se oddělat mou ruku z myši.

"Když to nic není, nech mě si to přečíst," podíval jsem se mu do očí. Harry polkl a pak zamumlal, "Fajn."

Klikl jsem na celou zprávu a začal jsem číst.

Harry, zlato, co to má být? Jak to že jsi ve vztahu? Myslel jsem že oba si chceme jenom užívat bez závazků. To ses tak změnil nebo co? Hm, to si spolu nezaskotačíme v postýlce? :-( Angel xx

Když jsem dočetl, najednou se mě zmocnil pocit žárlivosti.

"Co to je?" zeptal jsem se naštvaným tonem Harryho.

"N-nic. Je to... můj bývalý. Ale už je to dlouho. Už s ním dávno nic nemám. Víš, že nejsem vůbec svatý, ale kvůli tobě se snažím změnit baby," políbil mě na líčko.

Zhluboka jsem vydechl. "Fajn, je to tvoje věc, nemíním se ti starat do tvých osobních záležitostí," řekl jsem stále naštvaným tonem.

Harry mě chtěl políbit, ale já uhnul. Byl jsem na něj v tu chvíli fakt naštvaný. Sice jsem na to asi neměl úplně důvod, ale bohužel.

Tiše si povzdychl a znovu pustil film. Stále jsem cítil, že se na mě dívá, ale já se jenom upřeně díval na film, ikdyž jsem ho v podstatě vůbec nevnímal.

LIAMŮV POHLED

Nakonec jsem Zayna vážně přemluvil, a zavezl jsem ho do mé oblíbené restaurace, ve které on nikdy nebyl. Oba jsme si užívali výborný zmzlinový pohár, plný horkého ovoce a šlehačky.

"Máš něco na nose," zasmál jsem.

"Co?" řekl Zayn znepokojeně.

Dal jsem si na prst kus zmrzliny a dal jsem mu ji na nos. "Ha ha," rozesmál jsem se. Vypadal vážně směšně.

"Tak to ti vrátím," nabral si Zayn ještě větší kus a potřel mi ním celý obličej.

"Do pr..." vzal jsem si ubrousek.

"A teď kdo je tu k smíchu," zasmál se Zayn a pomalu si sundával zmrzlinu z nosu, kterou si následně vložil do úst. "Chutnám skvěle," olízl si rty.

Já se jenom tiše zasmál a utíral jsem si obličej.

"Liame? Jsi to ty?" ozval se najednou hlas, který jsem dobře znal. Otřel jsem si zbytek zmrzliny a otočil jsem se.

"Ryane?" zíral jsem překvapeně na mého bývalého, které jsem neviděl už několik měsíců.

"Liame," roztáhl ruce na obětí.

Vstal jsem teda a s rozpačiým úsměvem jsem ho objal.

"Co tady děláš? Měl jsi být ještě v Austrálii ne?" sedl jsem si zase.

"Jo, ale před dvěma dny jsem se vrátil. Dneska jsem ti chtěl zavolat, to je ale náhoda," řekl Ryan nadšeně.

"Jo, ehm. Tohle je Zayn, můj přítel," pohladil jsem Zayna po rameni.

"Těší mě," podal Zaynovi ruku na pozdrav.

"Nápodobně," řekl Zayn chladně.

"Máš štěstí, hlídej si ho," usmál se Ryan na na mě a pak na Zayn.

"Budu, to si můžeš být jistý," řekl Zayn s falešným úsměvem.

"Ehm, Liame. Rád jsem tě viděl. Později ti zavolám a jestli nebudeš mít nic proti, můžeme se později setkat a popovídat si," otočil se zase na mě.

"Fajn, rád tě uvidím," objal jsem ho ještě jednou.

"Skvělý. Rád jsem tě poznal Zayne a brzo se se uvidíme, Liame," přehodil si přes rameno bundu a s mávnutím odešel.

"Ahoj," mávl jsem mu ještě a podíval jsem se na Zayna, který vypadal vážně naštvaně.

"Kdo to měl jako bejt?" zeptal se Zayn, a kousal si ret.

"Můj bývalý, Ryan. Byl to můj první kluk. Chodili jsme spolu skoro dva roky, ale před 8 měsíci odešel do Austrálie a my jsme se rozešli," začal jsem opět jíst zmrzlinu.

"Mhm," řekl Zayn, skřípajíc zubama.

"Zaynie, snad nežárlíš?" chytil jsem ho za ruku.

"Já? Ne. Jasně že ne, nežárlím na namakaného, opáleného sympaťáka, se kterým jsi chodil dva roky a vypadá to že to ještě není úplně pryč," řekl s falešným smíchem.

"Cože? To neříkej, už je to dávno pryč. Jestli se s ním sejdu, tak jenom jako kamarád. Zajímá mě jak se celé ty měsíce měl, ale nic víc v tom nehledej. Miluju jenom tebe," pohladil jsem Zayna po tváři.

Zayn se chvíli stále tvářil uraženě, ale pak se zase usmál jeho jemným úsměvem.

"Dobře, promiň mi to. Ale miluju tě a nesnesu abys byl s nějakým jiným klukem, navíc když jste spolu už..." dal jsem mu prst na ústa, aby přestal.

"Už toho nech, zlato. Pojďme dojíst zmrzlinu," snažil jsem ho rozesmát a začal jsem ho lechat, což vždycky zabralo.

Zayn se skutečně zasmál, ale po zbytek odpoledne mi i tak nepřipadal ve své kůži.