ONE DIRECTION FAN FICTION

CHAPTER 7

Až do konce turné se mnou Sofia zůstala. Cítil jsem se s ní št'asný. Trávil jsem s ní co nejvíc času, nedokázal jsem se od ní odtrhnout. Byla tak úžasná, smyslná, ale někdy taky jako malá holčička, která potřebuje trochu lásky. Zamiloval jsem se. Po dlouhé době jsem se skutečně zamiloval.

"Dobré ráno," řekl jsem tiše Sofii, která ráno začala pomalu otvírat oči.

"Dobré ráno," řekla Sofia a pousmála se.

"Spala jsi dobře?" políbil jsem ji na čelo.

"V tvém náručí...úžasně," usmála se a pohladila mě po holém rameni. "Turné končí za dva dny?" zeptala se.

"Jo, za dva dny turné končí a odjíždíme zpátky domů. Máme tři měsíce volno a já je chci strávit jenom s tebou," dal jsem jí polibek do vlasů.

Ona mě políbila na hruď a zase si na ni lehla. "Jenom ty a já," zašeptala

****

"Konečně doma," vydechl jsem po vyčerpávající cestě, když se za námi konečně zabouchly dveře bytu.

"Konečně sami," dodala provokativně Sofia a dala ruce okolo mého krku.

Zasmál jsem se a dlouze jsem ji políbil. "Zbožňuju tě," řekl jsem a pak jsem jsem se lehce vyprostil z jejího sevření, abych odnesl kufry do ložnice.

"Takže... budu spát s tebou dneska spát v ložnici..." řekla stále provokativně a skousla si spodní ret.

Dohánělo mě to k šílenství. Tak moc mě vzrušovala. "Ano," usmál jsem se a sedl jsem si na sedačku. Zhluboka jsem vydechl. Byl jsem fakt unavený a už jsem se těšil až si lehnu do postele.

"Ale...teď spát přece nebudeme, nebo ano?" řekla roztomile a sedla si obrkročmo na mě. Věděla že tomu neodolám.

"Nebo ano?" zopakovala a začala mě líbat na krku. Pomaloučku a důkladně. Já jen přivřel oči a přejížděl jsem po jejích zádech, zatímco jsem opakoval že jsem unavnený, ale jí to nezajímalo. Pokračovala a rukou brzo tvrdě stlačila můj rozkrok.

"Ah," zavrčel jsem. Ona se jenom dál usmívala.

"Udělala jsem snad něco?" řekla opět nevinným hláskem a dala ruce kolem mého krku.

Já jen zakroutil hlavou a začal jsem ji líbat. Toužil jsem po ní. Po její pokožce, jejich polibcích... Při našem líbání jsem cítil že se usmívala, nebyl to ale zrvhlý, ale spíš nevinnný úsměv. Dal jsem ji pod sebe a obdarovával jsem ji vášnivými polibky, celé její tělo, které mi připadalo tak dokonalé. Netrvalo to dlouho a ani jeden už jsme nebyli oblečení. Naše těla se spojily v jedno a oba jsme zažili dokonalé vyvrcholení. Její tělo se stalo mojí drogou...

"Zlato?" zeptala se mě Sofia, zatímco rukou přejížděla po mé nahé kůži.

"Co lásko?" usmál jsem se na ni.

"Můžu tě o něco poprosit?" řekla roztomile.

"Samozřejmě, cokoliv chceš," přejel jsem jí po vlasech.

"Půjčil bys mi nějaké peníze, abych splatila dluhy? Víš, u někoho jsem musela přespávat a chtěla bych mu to splatit, slibuju že až si najdu práci, vrátím ti to," řekla tiše.

"Neboj se, nic mi vracet nemusíš. Kolik potřebuješ?" políbil jsem ji na čelo.

"No, ehm, asi 6 000 liber," řekla ještě tišeji, než předtím.

Trošku jsem se podivil, ale kývl jsem. "Bez problémů, dám ti to ještě dnes."

"Nechci aby sis myslel že tě využívám."

"To si nemyslím, lásko. Miluju tě a tohle pro tebe rád udělám," usmál jsem se.

"Díky," políbila mě vášnivě a zase si lehla na mou hruď. "Miluju tě," řekla s úsměvem na rtech.

"Taky tě miluju," zašeptal jsem jí do vlasů.

***

"Tady jsou ty peníze," dal jsem Sofii do rukou peníze, které jsem vybral z banky.

Vzala si je nejistě do ruky a strčila si je do kabelky. "Děkuju miláčku. Slibuju že ti je vrátím."

"Nech toho. Už jsem tí říkal ať si s tím neděláš starosti," políbil jsem ji ruku.

"Jsi úžasný," objala mě.

Dal jsem jí polibek do vlasů.

"Nepůjdem se někde zabavit?" řekla se smíchem.

"Kam by královna chtěla?" dal jsem ruce okolo jejího smíchu.

"Nevím," řekla zamyšleně a ruce spojila za mým krkem. "Co ten klub Devon, ještě jsem tam nebyla. Prý je to tam skvělý."

"Jo," usmál jsem se. "Taky jsem tam ještě nebyl."

"Takže domluveno?" přejela mi po vlasech.

Kývl jsem a ona mě vášnivě políbila.

"Zlato, teď ještě musím jít zaplatit ten dluh, už to chci mít z krku," řekla.

"Půjdu s tebou," řekl jsem.

"Ne, to nemusíš miláčku. Sejdeme se v bytě v 5?" řekla nějak nervozně, ale nevěnoval jsem to mu přehnanou pozornost.

"Tak dobře, v pět jasný? Nechci se o tebe strachovat, kdyby ses spozdila," políbil jsem ji krátce.

"Neboj se miláčku. Slibuju že budu přesná," sundala ruce z mého krku. "Miluju tě," zašeptala zatímco mě pohladila po hrudi.

"Taky tě miluju," pohladil jsem jí po vlasech.

"Tak v pět," zasmála se ještě a odešla.

 CHAPTER 8

"A jsem tady!" přišla Sofia do bytu dvě minuty před pátou.

"Jsi přesná," dal jsem jí ruce okolo pasu a dlouze jsem jí polibil.

"Jsem tady dokonce dřív," podívala se na hodiny.

Jenom jsem se tiše zasmál.

"Jdu se ještě převléct. Hned jsem tady," řekla Sofia a odešla do ložnice.

Sedl jsem si na kraj pohovky a čekal jsem na ni.

"Můžeme?" vešla po chvíli v krátkých modrých šatech, ve kterých vypadala úžasně.

"Páni! Jsi tak nádherná," vydechl jsem ji a krátce jsem ji políbil.

"Díky. Ty taky nejsi k zahození," přejela mi lehce po hrudi.

"Tak...půjdeme?" vzal jsem ji za ruku.

"Mhm," usmála se.

***

V klubu to bylo narvané, ale vypadalo to na dobrou zábavu.

"Sedneme si sem?" ukázal jsem na malý prázdný stolek.

"Dobře," usmála se.

"Půjdu objednat něco k pití jo?" políbil jsem ji krátce.

Šel jsem teda k baru, kde jsem nám něco objednal a vyfotil jsem se s pár fanouškama. Celé to trvalo nějak dlouho. Zpátky k Sofii jsem se dostal až po několika minutách.

"Promiň že to tak trvalo," položil jsem pití na stůl.

"To nic zlato," řekla.

"Je to dobrý?" zeptal jsem se když se napila.

"Výborný," usmála se.

"Jsi tak roztomilá," pohladil jsem jí po vlasech.

Když jsme asi po půl hodině zašel pro baru pro další pití, všiml jsem si že Sofia se baví s nějakým klukem. Zdálo se že se dobře znají. Vzal jsem pití a šel jsem pomalu k nim.

"A-hoj," řekl jsem nervozně.

"Zlato, em... tohle je Eric," ukázala na toho kluka.

"Čau kámo," potřásl mi rukou.

"Čau," řekl jsem.

"No... tak... ráda jsem tě viděla," dala mu Sofia krátkou pusu na tvář.

"Jo... já tebe taky. Rád jsem tě poznal chlape. Tak zbohem," řekl a rychle odešel.

"Kdo to byl?" zeptal jsem.

"Jeden kamarád. Dlouho jsme se neviděli," dala ruku na tu mou.

"Aha," řekl jsem.

"Zlato, snad nežárlíš?" zasmála se.

"Ne, jasně že ne," řekl jsem.

"Fajn," políbila mě.

Nevím proč ale zbytek noci mi připadala nějak zvláštní a ani já jsem se necítil zrovna nejlíp. Nevím proč, ale přišlo mi to z nějakého důvodu zvláštní.

CHAPTER 9

 Přemluvil jsem Sofiu ať spolu navštívíme Denise a Grega, protože už jsem je docela dlouho neviděl.

"Ahoj!" objal jsem Grega, který nám otevřel.

"Ahoj brácho!" usmál se. "Ahoj Sofio," objal i ji.

"Ahoj Gregu, ráda tě vidím," řekla Sofia.

"Tak pojďte dál," řekl Greg. "Denise je nahoře. Zrovna dala malého spát."

"To je škoda. Chtěl jsem si s ním trochu zahrát," zasmál jsem se.

"Neboj. Jak to bývá zvykem, za chvilku se zase probudí a začne ječet na celý barák," usmál se. "Kávu?"

"Jo, díky," řekl jsem.

V tu chvíli přišla Denise.

"Ahoj," vstal jsem abych jí objal.

"Ahoj," políbila mě na tvář.

"Čau sestři," usmála se Sofia a krátce ji objala. Denise nic neřekla.

"Tak já jdu uvařit tu kávu," řekl Greg.

"Ne miláčku. Já ji uvařím. Půjdeš mi pomoct Nialle?" podívala se na mě.

"Jasně," řekl jsem a ještě jsem Sofiu krátce políbil.

"Tak jak vám to jde?" zeptala se Denise zatímco jsem ze skříňky vytahoval hrnky.

"Skvěle," usmál jsem se.

"Hmm, už od tebe vytáhla nějaké prachy?"

Polkl jsem. "Ne... proč by měla?"

"Nelži mi prosím. Znám ji až moc dobře. Stačí už to že u tebe bydlí zadarmo," řekla.

"Hele, Denise. Víš že tě mám rád ale prosím, už si nech ty řeči. Já ji miluju a ona miluje mě," řekl jsem.

"Nenech se vysmát prosím. Ona nemiluje nikoho," řekla Denise.

"Nevíš co říkáš. Víš co, už se o nás nebavme," řekl jsem naštvaně a pomohl jsem jí uvařit kávu.

"Tady je," řekl jsem zatímco jsem donesl spolu s Denise čtyři hrnky s kávou.

"Díky," usmála se na mě Sofia a já ji políbil ruku.

"Ehm, Sofio, našla jsi si už nějakou práci?" upila si Denise kávy.

"Ne, ale snažím se. Nechci být na Niallovi závislá," podívila se na mě provinile.

"Lásko to neříkej. Víš že miluju když tě můžu rozmazlovat," pohladil jsem ji.

"Jo, vím," políbila mě krátce. "Ale nemůžu jenom tak sedět se založenýma rukama."

"Neboj, určitě si časem něco najdeš," řekl Greg.

Denise nic neřekla, jenom si upila kávy.