ONE DIRECTION FAN FICTION

LOUIHO POHLED

(O TŘI DNY POZDĚJI)

"Čau kámo," zjevil se Harry ve dveřích a objal mě.

"Ahoj," usmál jsem se.

"Tak... kde je?" zeptal se.

"Kde kdo je?" zeptal jsem se zmateně.

"Ta vaše nová chůva," řekl.

"Jak to víš? Ani jsem ti nic neříkal," řekl jsem.

"Řekl mi to Zayn," usmál se.

"Aha. No jasně. Už si dovedu představit Williama jak mu o ni básnil," pozvdechl jsem si.

"Takže je vážně tak krásná?" ušklíbl se.

"Je... vážně moc hezká a milá," řekl jsem a pokynul jsem rukou aby jsme šli do obýváku.

"Líbí se ti?" zeptal se když jsme si sedli.

"Ne, jasně že ne," řekl jsem nervozně.

"Ale jo," zasmál se. "Nečervenáš se náhodou?"

"Nech toho," řekl jsem naštvaně.

"Ale no tak. Vždyť na tom není nic špatného. Ani si už nevzpomenu kdy jsi měl naposled holku," řekl.

"Jo, no. Snažím se svůj čas trávit studováním, chci aby..."

"Aby jsi firmu vedl tak dobře jako tvůj táta. Já vím," dal mi ruku na rameno.

Jenom jsem kývl.

"Ale oba víme že to vlastně nechceš. Že chceš být doktor," řekl.

"Jo, ale to je jedno. Na medicínu stejně nemám," sklopil jsem hlavu.

"A to ti řekl kdo sakra? Vždyť jsi ten nejchytřejší kluk co znám," usmál se.

"Ne, už jsem ti řekl že to jsem si vyhodil z hlavy. Navíc, doktor jsem chtěl být hlavně proto abych mohl jet do chudých zemích kde bych se snažil pomoct těm nejpodřebnějším. Víš že táta plánoval založit nadaci na jejich podporu," řekl jsem.

"Pořád to ještě můžeš dokázat," stiskl mou ruku.

"Ne," pustil jsem ji. "Nepustíme si radši nějaký film?"

"Tak jo," povzdechl si. "Will je doma?"

"Ehm jo," řekl jsem. "A Zayn by měl přijít každou chvílí."

"Nepřipojí se k nám i vaše chůva? Jak se vlastně jmenuje?" zeptal se.

"Diana. A ne. Nemyslím si. Jela domů, přijede až později i se svým bratrem, který ji sem přiveze ještě nějaké věci," řekl jsem.

Harry chtěl něco říct, když k nám dolů přišel William.

"Čau Harry," zasmál a přišel až k nám.

"Čau," pousmál se Harry. Vlastně ho ani nevím proč neměl až tak v lásce, ale byl to můj bratr a občas jsme se všichni dobře pobavili.

Ozval se zvonek. William šel otevřít a o chvilku později přišel zpátky i se Zaynem.

"Ahoj," usmál se a sedl si k nám.

"Ahoj," taky jsem se usmál a Harry kývl na pozdrav.

"Vážně chcete trávit večer u televize?" zeptal se William otráveně.

"Venku prší, máma odjela na týden do Manchesteru, a navíc pak se vrátí Diana a nerad bych aby přišla do prázdného domu. Navíc jsou tady Daisy a Phoebe," řekl jsem.

"Tak fajn," vyložil si nohy na stůl a Zayn s Harrym zatím začali vybírat filmy. Zayn byl sice vždycky víc Willův kamarád než můj ale i tak jsme si rozuměli a bral jsem ho jako dobrého kamaráda. Někdy se mi zdálo že dělá všechno co Will chce, ikdyž jemu se to třeba nelíbí. Upřímně myslím že to hlavně proto že sám nemá moc peněz a chce si udržet jeho přátelství.

ZAYNŮV POHLED

S radostí jsem přijal nabídku na večer u Williama a Louiho. U nás doma jsem totiž nebyl moc rád, vždycky jsem uvítal možnost být pryč. Žili jsme hodně skromně a já jsem se za to styděl. Věděl jsem že bych neměl ale když jsem byl v jejich domě, připadal jsem si že v porovnání s nimi bydlím na skládce. Taky musím přiznat že bych byl rád blíž Louimu, protože jsem s ním měl víc společného, ale Will při mě vždycky stál a dával mi peníze, které jsem potřeboval. Sice mi to bylo trapné, ale přijímal jsem je. Zato jsem se mu snažil být loajální a vždycky při ruce. Navíc mi slíbil že mi domluví práci v jejich firmě.

Déšť sílil a blížila se bouřka. Přetáhli jsme přes sebe teda deky a jedli jsme brambůrky a pili colu. Už bylo něco po desáté, když začali rachotit klíče v zámku hlavních dveří. Podíval jsme se tím směrem a pomalu se k nám blížila Diana a vedle ní ten nejkrásnější kluk kterého jsem kdy viděl. Že jsem gay jsem si přiznal už před nějakou dobou, ale snažil jsem se to najít. Věděl jsem že Will by se ke mě nechoval stejně, alespoň to jsem si myslel. Ale ten kluk, byl vážně zatraceně sexy a ještě s mokrýma vlasama od deště, navíc přes tričko mu prosvítaly slušné svaly. Sakra, musel jsem dělat co jsem mohl aby se mi nepostavil když se opřel o stěnu a vypadal jako bůh. No vlastně, můj pokus byl neúspěšný.

"Ahoj," řekla s úsměvem Diana.

"Ahoj," pozdravili ji všichni kromě mě, protože jsem měl dost práce s pozorováním toho kluka. Doufal jsem že on si toho nevšimne.

"Tohle je můj brácha. Liam," ukázala na něj.

"Čau," pousmál se.

"Čau," řekli znova všichni.

"Tak... jenom něco zaneseme nahoru a pak Liam půjde," řekla.

"Hele, jestli můžeš, Liame," pousmál se Louis. "Klidně tady můžeš dneska přespat. Vyrozuměl jsem že bydlíte docela daleko a blíží se pořádná bouřka."

"Tak... jo, jestli vám to fakt nevadí," řekl Liam.

"Jasně že ne," usmál se Louis.

Já jenom zavřel oči a v duchu jsem si pořád opakoval Proč Proč Proč já?

LIAMŮV POHLED

"Tak," vydechl jsem když jsem položil sestřiny věci na zem.

"Díky moc," usmála se.

"To je v pohodě sestři," taky jsem se usmál.

"Tak... vážně tady můžu zůstat?" zeptal jsem se.

"Když to říkají... tak asi jo," pousmála se.

"Fajn. Tak se asi vyspím dole nebo..." řekl jsem zmateně.

"To fakt nevím. Půjdeme se jich zeptat?" řekla.

"Jo, jenom by jsme se asi měli ještě převléknout," zasmál jsem se.

"Jo," taky se zasmála. "Jsme celí promočení. Ty si vysleč tričko a vem si tohle," vytáhla jsem ze skříně větší černé triko.

"Není to..." začal jsem si ho oblíkat.

"Je Niallovo," řekla jsem.

"Pořád tě to ještě trápí že jo?" podíval jsem se na ni starostivě

"Už je to skoro rok," řekla jsem. "Je to za mnou."

"Dobře," usmál jsem se ikdyž jsem o tom nebyl zrovna přesvědčený. "Počkám na chodbě a ty se zatím převlíkni jo?"

Diana kývla a já vyšel ven z jejího pokoje.

Po tom co se ještě ujistila že děti spí, sešli jsme zase zpátky dolů. Všechny oči se hned upřely na nás.

"Ehm, Loui,chtěli jsme se zeptat kde bude Liam spát? Jestli tady nebo u mě v pokoji?" zeptala se Diana zdráhavě.

"Může jít klidně do nějakého pokoje pro hosty," řekl Louis.

"Dobře," usmála se. "Ukážeš nám kde může jít?" zeptala se.

"Jasně," začal už vstávat, když ho zastavil druhý z nich. Ten co se podle Diany jemnoval William.

"Přidejte se k nám. Je pátek a předpokládám že nemusíš do práce ne?" zasmál se.

"Ne," řekl jsem. "Jestli vám to nepřekáží."

"Určitě ne," řekl.

"Tak jo," usmála se Diana a všichni nám udělali místo. Diana seděla vedle Williama a na křesle vedle ní seděl Louiho. V druhém křesle seděl nějaký kudraný kluk a já se ocitl vedle černovlasého kluka, který byl vážně nádherný...

DIANIN POHLED

"Tak... asi už půjdeme spát," vstala jsem něco po půlnoci.

"Dobře, taky už půjdu, zároveň vám ukážu ten pokoj," řekl Louis.

"Tak jo. Díky," usmála jsem se na něj. Všimla jsem si Williamova zvláštního pohledu, ale nevěnovala jsem mu pozornost.

Vyšli jsme nahoru a když nás zavedl do Liamova pokoje na noc, který byl hned vedle mého, nám popřál dobrou noc a odešel k sobě.

Já jsem šla s Liamem dovnitř a sedla jsem si k němu na postel, protože jsem si s ním chtěla ještě chvíli povídat.

"Líbí se ti?" zeptal se Liam.

"Co?" zeptala jsem se zmateně.

"Tvoje práce," usmál se.

"Oh, jo, líbí," řekla jsem. Bála jsem se že naráží na Louiho.

"A líbí se ti ještě někdo?" řekl po chvíli. Sakra, pomylsela jsem si.

"Ne," zalhala jsem, ale on to jako vždy poznal.

"Di, mě se můžeš svěřit. Líbí se ti ten... William?" řek.

"William?" vytřeštila jsem oči. "Jasně že ne, ne," řekla jsem rozhodně.

"No tak ten druhý? Louis?" nenechal se odbýt.

"Možná," přiznala jsem.

"Neměla by jsi s ním začínat. Ne jen že na jiné společenské úrovni než my, ale nemyslím že by se zapletl s chůvou jeho sester, určitě ne vážně," řekl.

"Já vím," sklonila jsem hlavu. "Neboj," stiskla jsem jeho ruku.

"Dobře," řekl. "A... může se tě zpetat ještě na něco?"

"Jasně," usmála jsem se.

"Co je zač ten kluk... Zayn," řekl tiše.

"Zayn? Nevím, vůbec ho neznám. Viděla jsem ho tady včera ale jenom jsme se seznámili. Proč?" zeptala jsem se.

"Ale nic," zakroutil hlavou.

"Liame, líbí se ti?" zeptala jsem se. Už před 3 lety se přiznal že je gay.

"Co? Ne?," zakroutil hlavou. "Možná trochu," řekl.

Zasmála jsem se. "Mám o něm něco zjistit?"

"Ne," řekl rychle. "Určitě je to nějaký boháč, který má zájem jenom o vychrtlé modelky," řekl jsem.

"To nemůžeš vědět. Jak už jsem říkala, sice ho neznám ale nepřijde mi jako ten typ," řekla jsem.

"No, to je jedno. Radši běž už spát. Zítra musíš zase pracovat ne?" řekl.

"Jo, dobře," pousmála jsem se ješě a dala jsem mu pusu na čelo. "Mám tě ráda," vstala jsem.

"Taky tě mám rád," řekl a já s úsměvem odešla do svého pokoje.