ONE DIRECTION FAN FICTION

MELINDIN POHLED

"Ahoj," usmála jsme se na Dareka ve dveřích.

"Ahoj, půjdem?" vkročil dovnitř.

"Jo, hned, jenom si vezmu bundu," vzala jsem si ji z křesla.

"Tohle je pro tebe," dal mi pugét růží.

"Děkuju, to je od tebe hezký," zadívala jsme se na ně. "V kuchyni je váza, dám je do ní ano?"

"Jasně, počkám," usmál se.

Vešla jsem teda do kuchyně a vzala jsem vázu, do které jsem napustila vodu.

"Hezký kytky, od Dareka?" zjevil se přede mnou Harry.

"Ano," řekla jsem.

"Hmm, růže, hezky voní," přičichl si k nim.

"Dovolíš?" překročila jsem ho abych dala růže do vázy.

"Kam to jdete?" zeptal se mě.

"To tě nemusí zajímat," řekla jsem.

"Ale zajímá," šel ke mě blíž.

"Už musím jít," řekla jsem nervozně.

"Tak se dobře bav."

"Budu," podívala jsem se na něj rozhodně a vrátila jsem se k Darekovi.

"Můžem?" zeptal se.

"Můžem," usmála jsem se.

"Tak račte," otevřel mi dveře.

"Díky," vyšla jsem ven a on mě vzal za ruku.

***

Po celém dni venku jsme se vrátili domů. Vzhledem k tomu že před domem nebylo žádné auto, věděla jsem že jsme tam sami a Darek to věděl taky.

"Tak... asi by jsme se měli rozloučit," usmála jsem se.

"No... doufal jsem že když jsme tady sami, mohl bych ještě chvíli zůstat," přejížděl mi po ramenou.

"Ehm, matka se každou chvílí vrátí a Claudia s Harrym taky," znervozněla jsem trochu. Najednou jsem si vzpomněla jak se choval.

"Ale ještě tady nejsou ne?" začal mě líbat na krku.

"Dareku, prosím," snažila jsem se ho odstrčit, ale on nepřestával. "Prosím, nech mě," křičela jsem zoufale, když mě pevně stiskl.

"Chci tě," zašeptal nadrženě a dál mě líbal.

"Řekla jsem ti nech mě!" podařilo se mi ho nějak od sebe odstrčit, ale on mě rychle vzal za ruku a hodil mě na postel.

"Co si o sobě myslíš?" dal mi facku.

Já začala brečet.

"Ty děvko!" zařval a vrhl se na mě. "Už mi neutečeš, jasný?" chytil mě hrubě za tvář.

Já jenom dál brečela.

Začal ze mě strhávat oblečení a když jsem vzdorovala, uštědřil mi další ránu.

"Co to děláš?" slyšela jsem najednou Harryho křik.

Darek se na něj otočil a postavil se přímo něj. Já jsem vzala ze země moje roztrhané tričko.

"Co se staráš?" řekl Darek důležitě. "Jenom jsem chtěl konečně ošukat tuhle malou couru."

V Harrym jsem pak uviděla neuvěřitelnou zlobu. Rozběhl se k Darekovi a velkou ránou pěstí ho povalil na zem. Začali se prát. Harry seděl na něm a mlátil ho. Já jenom brečela a snažila jsem se aby ho Harry nechal.

Claudia stála v pozdálí a její výraz byl naprosto chladý, bez emocí. Ani jsem ji radši nevnímala a snažila jsem se Harryho dostat z Dareka. Když měl Darek krvavý obličej a zdálo se že upadá do bezvědomí, přestal a vzal mě za ruku.

"Jsi v pořádku?" vzal mou tvář starostlivě do dlaní.

"Jsem," snažila jsem se už nebrečet.

"Tohle prase odvezu na policii," ukázal na Dareka, který se sotva hýbal.

"Ne, nikam nechoď," zastavila jsem ho

"Proč?" zeptal se.

"Prosím, slib mi to," řekla jsem.

"Tak dobře," hlesl po chvíli a vrátil se k Darekovi aby mu pomohl na nohy.

"Jestli tě ještě někdy uvidím v blízkosti Melindy, přísáhám že tě zabiju. Je ti to kurva jasný?" řekl mu přímo do očí.

Darek jenom slabě kývl a Harry ho vyhodil z domu. Claudia tam jenom stála se škodolibým úsměvem

"Co je ti k smíchu?" zeptal se jí Harry pořád naštvaný.

"Ty," řekla. "Podívej se na sebe."

Harry se jenom usmál, sundal si svoje triko a dal mi ho abych si ho oblékla, sundal si z věšáku, klíče od auta a vzal mě za ruku.

"Kam si myslíš že jdeš?" postavila se nám Claudia do cesty.

"Pryč od takové zmije jako jsi ty," řekl jí Harry přímo do očí. "Pojď," řekl mi pak jemně a odešli jsme ven. Já se ještě pořád třásla a skoro jsem nebyla schopná slova.

Když už jsme byli v autě, položila jsem svou ruku na tu jeho. "Harry. Prosím, odejdi. Nekomplikuj si kvůli mě život."

"Mel, ty jsi to nejdůležitější co mám. Miluju tě. Bez tebe nejdu nikam, jasné?" pohladil mě po tváři.

"Taky tě miluju," pousmála jsem se. "Proč jsem si já kráva zase vtáhla toho hajzla do života?"

"Neboj, postarám se aby ti už neublížil," políbil mě krátce. "V tuhle chvíli bych ho nejradši zabil," řekl smutně když viděl jaké mi uštědřil rány.

Cítila jsem že mi po tváři opět stéká slza.

"Už nedovolím aby na tebe někdo vstáhl ruku. Ať už ten skurvený ubožák nebo Claudia," otřel mi ji.

Sklopila jsem hlavu.

"Miluju tě," zvedl mi ji něžně. "Strašně moc tě miluju," začal brečet.

Nic jsem už neřekla, jenom jsem ho pevně objala.

CHAPTER 14

HARRYHO POHLED

Zastavil jsem u asi půl hodiny vzdáleného komplexu chat na přespání. Vypadalo to tam hezky. Vzal jsem Mel za ruku a šli jsme se zapsat.

"Dobrý den," pozdravil jsem asi šedesátiletého muže u pultu.

"Dobrý," odzravil.

"Chtěli by jsme se tady ubytovat," začal jsem vytahovat peníze.

"Na jak dlouho?" zeptal se muž.

"Asi na tři dny, pokud je to možné."

"Jistě. Bude to patnáct dolarů a musíte tohle podepsat."

Udělal jsem co mi řekl a on zatím hledal klíč od volné chaty.

"Chata 3," podal nám ho.

"Děkuji," usmál jsem se.

"At' se vám tu líbí."

"Děkujeme," řekl jsem.

***

"Je to tady hezký ne?" přiložil jsem do krbu.

"Jo, to je," řekla Mel. "Půjdu se osprchovat."

"Dobře," políbil jsem ji krátce.

Vzala si teda osušku která byla součástí vybavení chaty a já ji dal triko a kraťasy, které jsem předtím koupil v malém obchodě během cesty. Sedl jsem si na postel a čekal jsem na Mel. Vyšla asi po deseti minutách.

"Nemusel jsi na mě čekat," usmála se.

"To je jedno," přitáhl jsem si ji na klín. "Miláčku," vnímal jsem její vůni.

"Harry, já... chci aby tohle byla nezapomenutelná noc, protože se už možná nikdy nezopakuje..."

"Pššt," dal jsem jí prst na ústa. "Tohle neříkej. Ode dneška už budeme spolu. Navždy."

Melinda jenom s nesmělým úsměvem kývla a já ji začal líbat. Něžně, ale s vášní. Moc jsem ji miloval a taky jsem po ní moc toužil, ale rozhodně jsem ji nechtěl do ničeho nutit. Pomalu jsem ji povalil pod sebe a líbal jsem její dokonalé ústa, její labutí krk, a přejížděl jsem po jejích bocích. Znervozněla když jsem jí začal stahovat kratasy. "Jestli to nechceš, tak řekni," odhrnul jsem jí pramen vlasů z čela.

"Chci to," usmála se Mel a já ji je teda sundal. Přejel jsem po jejím citlivém místě a ona zvrátila se zasténáním hlavu.

Líbal jsem ji, zatímco jsem ji začal dráždit. Ona mi občas zavzdychala do úst a já myslel že se snad zblázním. Byla tak dokonalá. Něco tak intenzivního jsem ještě nezažil. Po tom co vyvrcholila jsem jí sundal i tričko a to už mě Mel povalila pod sebe, jakoby získala kontrolu. Tričko už jsem měl dole, takže mi sundala jenom kalhoty, a krátce na to se zaváháním i boxerky. Ocitl jsem se před ní úplně nahý. Chvíli trvalo, než se odhodlalo vzít do ruky můj penis. Zasténal jsem její jméno a ona po něm začala lehce přejíždět. Sakra, netrvalo to vážně dlouho a vyvrcholil jsem. Hodnou chvíli jsme se pak líbali a já laskal její dokonalé tělo, každou její část, každou křivku. Po několika minutách jsem se zeptal jestli to vážně chce a ona kývla. Opatrně jsem teda do ní po chvíli vnikl. Bylo na ní vidět že ji to bolí a už jsem chtěl přestat, ale ona mi naznačila at pokračuju. Za nějakou chvíli jsem v ní byl už celý a Mel si mě přitáhla k polibku. Začal jsem se v ní lehce pohybovat a ona mi sténala do úst. Bože, byla... tak dokonalá. Postupně jsem přidával na tempu a s vykřiknutím jména toho druhého jsme oba po chvíli vyvrcholili. Pak jsem nás přikryl teplou dekou a objal jsem ji. Byl jsem tak strašně štastný. Jakoby se mi splnil sen. Měl jsem Mel a byl jsem odhodlaný ji už nikdy nepustit. Usnuli jsme v náručí hlubokým spánekem za doprovodu praskání ohně v krbu.

CHAPTER 15

MELINDIN POHLED

V tom hotelu jsme strávili celé tři dny a pak najednou nastal čas odjezdu. Harry si dohodl že můžeme pár dní zůstat u jeho kamaráda, který zrovna odjel do Irska a taky měl pohovor do nové práce.

"Zlatíčko, už budu muset jít abych nepřišel pozdě," políbil mě dlouze.

"Jo, já si alespoň zajdu pro věci do domu," řekla jsem.

"Lásko... neměla by jsi jít sama," vypadal znepokojeně.

"Neboj se... psala jsem mámě a ta řekla že Claudia odjela a vrátí se až večer. Jenom si vezmu pár věcí a vrátím se."

"Tak dobře, ale dávej pozor."

"Budu," dala jsem mu pusu. "Hodně štěstí."

Harry se na mě něžně usmál a pak odešel ven.

***

Když jsem vešla do domu, zdálo se že tam nikdo není. Všude bylo naprosté ticho a před domem nestálo ani jednou auto. Zhluboka jsem se nadechla a vyšla jsem do svého pokoje, ve kterém jsem si do kufru začala balit věci. Asi po pěti minutách jsem uslyšela nějaký zvuk. Podívala jsem se směrem ke dveřím, ale nic jsem neviděla, a zdálo se že i ten zvuk utichl. Už jsem nic nezaslechla atak jsem pokračovala v balení. Vzpoměla jsem si že mám ještě něco v koupelně, tak jsem se tam vydala. Když už jsem odcházela jsem zase něco zaslechla. Pomalu jsem vykoukla ze dveří a když jsem se otočila na druhou stranu stála tam Claudia. Bylo to jako z hororu. Upustila jsem věci které jsem držela a srdce mi začalo bít šílenou rychlostí.

"Co tady děláš?" zeptala jsem se roztřeseně.

"To bych se měla zeptat spíš já tebe ne?" řekla s falešným úsměvem. "Co tě sem přivedlo sestřičko?"

"Jenom jsem si přišla pro věci a hned vypadnu," chtěla jsem projít kolem ní, ale ona mě schmatla za rameno.

"Kam si myslíš že jdeš?" zasyčela. "Neutečeš mi ty couro."

"Mrzí mě to! Prosím, pusť me!" vzlykla jsem zoufale, ale ona mě dál pevně držela.

Ona se jenom zlověstně zasmála. "To se mi líbí. Jak prosíš, chudinko."

"Proč mě tak nenávidíš?" podařilo se mi vythrnout z jejího sevření.

"Chceš vědět proč?" dívala se na mě tak, že mě mohla klidně probodnout. "Jsi jenom malá kurva, chápeš? Stejně jako tvoje matka."

"Co? Proč tak o ní mluvíš? Je to i tvoje matka," podívala jsem se na ni.

"Ne," zasmála se. "Je to jenom tvoje matka. Štětka jménem Fiera, vystupuje v nějakém nočním klubu nebo možná šlape ulice, no možná je dokonce mrtvá."

"Cože? Chceš tím říct že..."

"Přesně tak. Jsi dcera odporné děvky se kterou táta podvedl mou mámu."

Cítila jsem jak se se mnou zatočil celý svět. Najednou mi došlo proč ke mě vždycky byla tak odtažitá.

"Ale... to je pro tebe důvod tak moc mě nenávidět?" snažila jsem se utřít slzy.

"Myslím že ano," začala se ke mě přibližovat, takže jsem začala couvat. "Byla jsi jenom omyl, jenom hnusný parchant. Ale měla jsi všechno to co já. Navíc, vždycky mi lezla na nervy ta tvoje vlezlost, to jak jsi vždycky byla nevinná sladká holčička, přitom taková vůbec nejsi. Jsi jenom odporná štětka a to jsi dokázala při Harrym. Vrhla ses na něho, jakoby o nic nešlo. Miluju ho a nemíním ti ho nechat, je ti to jasný?" přibližovala se čím dál blíž a já čím dál víc couvala. Vůbec jsem si neuvědomila že stojím na hraně schodů. "Rozumíš?" zatřásla se mnou a já v tu chvíli spadla. Padala jsem ze schodů a zastavila jsem se až úplně dole, kde jsem ztratila vědomí...