ONE DIRECTION FAN FICTION

HARRYHO POHLED

Když jsem před rokem poznal Claudii, myslel jsem si že to bude láska na celý život. Cítil jsem se s ní dobře, neuvěřitelně mě přitahovala, ale... Časem jsem ji poznal víc a spousta věcí se mi na ní nelíbily. Nejenže byla povrchní, rozmazlená a vždycky musela mít co chtěla. Ještě k tomu se chovala hrozně k ostatním lidem, často i ke mě. Ale nevím proč, tak nějak jsem to snášel.

"Čau puso!" přišla ke mě s úsměvem.

"Ahoj," políbil jsem ji.

"Čekáš dlouho?" sedla si naproti mě.

"Ne. Jenom půl hodiny," pousmál jsem se.

"Promiň, ale byla jsem na nákupech a nějaká kráva odmítla mou kreditní kartu," dala si vedle sebe dvě plné tašky věcí.

Pozvdychl jsem si.

"Tak... co jsi mi to chtěl říct?" vytáhla mobil.

"Já... mohla bys prosím tě na chvilku ten telefon schovat?"

"Jasně. Počkej chvilku," řekla.

Z té chvilky se staly čtyři minuty chichotání nad nějakými blbostmi na twitteru.

"Tak. Můžeš," odložila ho.

"Claudie, to co ti řeknu je dost vážně," nadechl jsem se. "Budu se stěhovat do Skotska."

"Cože? Jak to?"

"Rodiče prodávají dům a stěhují se do Glasgowu. Táta chce abych mu tam pomohl s firmou."

"Ale... to nemůžeš zůstat tady?"

"Kde? Dneska jsou byty hrozně drahé a ty víš že děláním webovek si vydělám dost málo."

"Tak zůstaň u nás. Máma je stejně věčně v tahu."

"To by bylo skvělý, ale pochop že nemůžu tátu nechat ve štychu. Počítá se mnou. Pochop to prosím."

"Nezáleží ti na mně? Už mě nemiluješ?"

"To neříkej, miluju tě."

"Tak není co řešit ne? Prostě zůstaň se mnou. Už jsem ti přece řekla že ti pomůžu sehnat dobrou práci. Vím že ty máš na hodně, přece se nezavřeš v nějaké malé firmičce v Glasgowu?"

"Já..."

"Ne, už nechci nic slyšet," zakryla mi ústa pusou. "Je rozhodnuté. Od zítrřka bydlíš u mě, jasné?"

S úsměvem jsem kývl a ona mě dlouze políbila.

***

"Ahoj!" přišla mě přivítat Melinda, Claudiina mladší sestra.

"Ahoj," objal jsem ji pevně.

"Takže tady budeš bydlet?" usmála se.

"Jo, Claudia mě přesvědčila. Víš přece jaká je to manipulátorka ne?"

"To vím," řekla se smíchem.

"Hej, nemusíte mě pomlouvat," přišla Claudia s otráveným výrazem.

"Nepomlouvali jsme tě," řekla Melinda.

"Jasně. Jdi nahoru, chci být s ním sama," dala ruce okolo mého krku. "Neslyšela jsi?" zvýšila hlas když Melinda zůstala stát.

Ta pak jenom tiše odešla nahoru. Podíval jsem se na ní a cítil jsem se hrozně. Věděl jsem že Melinda je jako anděl a Claudia je často jako dábel.

"Nepůjem rovnou do ložnice?" skouskla si Claudia smyslně ret.

"Ehm, jo. Musím si vybalit," vzal jsem si kufr a s Claudií jsem vyšel nahoru.

CHAPTER 2

MELINDIN POHLED

Lehla jsem si na postel a hlavu jsem zabořila do polštáře. Proč? Proč se sem musel Harry nastěhovat? Miluju ho už od první chvíle, co jsem ho uviděla. Vím, je to trapné klišé, ale je to pravda. Vím že on mě bere jenom jako mladší ségru své holky, možná jako kamarádku. Ale nic víc. Kéž bych mu byla schopná říct co k němu cítím. Ale na co. Jenom bych se ztrapnila, protože vím že on mi moje city nikdy opětovat nebude. Miluje mou sestru, ikdyž ta si ho vůbec nezaslouží. Sice je to moje sestra, ale nikdy se ke mě jako k sestře nechovala. Jasně, hádky mezi sestrami jsou normální, ale z její strany jsem někdy cítila až nenávist, což mě děsí. To je asi její složitou povahou. Vždycky byla miláček mých rodičů, hlavně mámy, která jí vždycky dává přednost přede mnou. Víc jsem si vždycky rozuměla s tátou ale ten odešel. Často se cítím sama. Nemám moc přátel, snad alespoň mou nejlepší kamarádku a nemám ani kluka. Jediný kluk, kterého jsem měla se se mnou rozešel protože jsem ještě nebyla připravená na sex a on mě k tomu neustále nutil. Bože, proč jsem se musela do Harryho zamiloval? A proč sem musel přijít bydlet?

"Dobré ráno," přišel Harry ráno do kuchyně.

"Dobré ráno," upila jsem si kakaa. "Claudia ještě spí?"

"Ehm, jo," sedl si s úsměvem ke mě.

Jenom jsem kývla a dál jsem pila kakao.

"Máš prázdniny že?"

"Jo, od úterý," pousmála jsem se.

"To já už mám školu úplně za sebou."

"To ti závidím."

"Jo, ale shnátět si práci a začít mít zodpovědnost není zrovna sranda," uchechtl se ale pak zvážněl. "Mel, máš nějakého přítele?" zeptal se mě.

"Ne," zamrmlala jsem nervozně.

"Proč? Jsi skvělá holka," usmál se jeho dokonalým úsměvem. Sakra, myslela jsem že ze sebe ne vysoukám ani jedno slovo.

"No... můj bývalý vztah nevyšel," řekla jsem.

"Jo, kdysy jsi mi říkala o nějakém klukovi."

"Vidíš? No, já jdu nahoru," vstala jsem

"Ani si nedopiješ kakao?"

"Ne, jestli chceš dopij ho nebo ho vylij, zatím ahoj," šla jsem co nejrychleji pryč.

Když jsem se dostala do svého pokoje musela jsem se párkrát zhluboka nadechnout. Nevím, jak to přežiju, být pořád v jeho blízkosti. Už když sem chodil jenom na návštěvy to bylo tězké a takhle...

HARRYHO POHLED

"Už ses vyspala?" usmál jsem se na Claudii když vešla do kuchyně. Sice teprv vstala, ale už teď byla perfektně namalovaná a učesaná.

"Jo," sedla si vedle mě.

"Chceš něco na snídani?" zeptal jsem se jí.

"Jo, ale nic mastného, držím dietu," řekla.

"Zase? Vždyť jsi perfektní, nepotřebuješ to."

"Jenom dvě kila."

"Myslel jsem že si uděláme vejce na slanině, ale z toho asi sejde," povzdychl jsem si.

"Prostě najdi nějakou zeleninu," řekla otráveně.

"Fajn," vstal jsem a začal jsem hledat nějakou zeleninu. Nakrájel jsem ji na talíř a k tomu jsem položil celozrné pečivo. Já jsem si namazal toust s jamem.

***

Procházel jsem horním poschodím, když jsem uslyšel dívčí hlas jak zpívá Free Fallin, jednu z mých nejoblíbenějších písní. Došlo mi že je to Melinda a opatrně jsem otevřel dveře. Uviděl jsem ji sedět ve volném triku a kraťasích jak si něco píše a přitom si zpívá. Vypadala tak sladce, ale taky sexy. Zatřásl jsem hlavou nad mými myšlenkami a už jsem chtěl dveře zavřít když se na mě podívala.

"Harry, co tady děláš?" posadila se.

"N-nic. Jenom jsem uslyšel jak zpíváš. Znělas krásně," usmál jsem se.

"Díky," sklonila hlavu.

Vešel jsem přímo do pokoje a opřel jsem o skříňku.

"Vážně jsi zněla úžasně. A tu písničku miluju."

"Nech toho, nebo se začnu červenat," přešla si nejistě rukou po vlasech.

"Musíš umět příjmat komplimenty. Nemůžeš se podceňovat. Co to píšeš?"

"Nic," zavřela oranžový sešit. "Občas něco píšu, jenom tak."

"Dáš mi někdy něco přečíst?"

"Možná," pousmála se.

"Dobře," přešel jsem nesměle zpátky ke dveřím. "S Claudií jdeme ven, chceš jít s námi?"

"Ne, díky."

"Jsi si jistá?" ujistil jsem se.

"Jsem."

"Tak jo. Uvidíme se později," usmál jse se ještě a odešel jsem z jejího pokoje.

CHAPTER 3

MELINDIN POHLED

Harry a Claudia se šli někam bavit a já zůstala doma. Vím že mi nabízel abych šla s nima, ale necítila bych se dobře a je mi jasné že mojí sestře by to překáželo. Vždycky jsem jí překážela. Každopádně když se asi v jednu v noci vrátili, musela jsem poslouchat jak si to rozdávají. Vrazila jsem si sluchátka do očí a pomalu mi slzy stékaly po tváři. Cítila jsem se tak hrozně, tak zoufale.

Ráno jsem zavolalá Andree, jedné z malá lidí, kterým opravdu věřím.

"Ahoj Andreo."

"Ahoj Mel. Tak jak to jde? Zvládáš to?"

"Ani ne. Věděla jsem že bude těžké až se sem nastěhuje, ale je to ještě těžší."

"Neboj. Vydržíš to. Jak znám tvou sestru, myslím že tam dlouho nevydrží. Divím se že s ní vůbec ještě chodí."

"No... miluje ji."

"Kdyby ses trochu snažila věř mi že by se zamiloval do tebe. Nejenže jsi hezčí, ale hlavně jsi mnohem víc přátelská, sympatická, chytrá a jsi skvělý člověk."

"Díky... Ale nemíním přebrat přítele svojí sestře."

"Proč ne? Vždyť ona na tebe nebere ohled nikdy a už tolikrát ti ublížila. Bodla by pomsta."

"Ne, víš že taková nejsem. Navíc, ani by se mi nepodařila. Nejsem žádný flirtovací typ."

"Ale... mohla bys to alespoň zkusit. A jestli to nevyjde tak si konečně najdeš jiného a zapomeneš na Harryho. Protože jestli dá přednsot jí před tebou, za nic nestojí."

"Nech toho. Prostě nemůžu. Jsme jenom kamarádi, nic víc. Co si myslíš? Že k němu přijdu polonahá a věnuju mu tanec na klíně nebo co?"

Andrea se zasmála. "Ne. To by si nebyla ty. Jenom buď sama sebou a věř mi že všechno pak vyplyne samo."

"Já... fakt nevím co mám dělat. Asi se to prostě budu snažit vydržet."

"Ach jo. Popřemýšlej o tom. Pro jednou mysli na sebe. Nemusíš přece pořád brát ohledy na tvou sestru, tvou matku..."

"Nepokračuj prosím. Víš co? Zavolám ti později, zatím ahoj."

"Tak ahoj," povzdychla si

Vážně nevím co si mám počít. Připadá mi že každým dnem ho miluju víc a víc.

HARRYHO POHLED

"Jé ahoj," usmál jsem se na Melindu když jsem ji potkal na chodbě.

"Ahoj," oplatila mi úsměv.

"Nechceš se večer přidat ke mě a Claudii? Pustíme si nějaký film."

"Nevím, asi ne."

"Proč?" svraštil jsem obočí.

"Nechci vám tam překážet," sklopila zrak.

"Nebudeš nám překážet, právě naopak," chytil jsem ji něžně za rameno. "Budu rád když se k nám připojíš."

"Promyslím si to," pousmála se.

"Dobře," dal jsem jí pusu na tvář.

***

"Tak jsi tady?" zasmál jsem se nadšeně když večer přišla Melinda za námi.

"Jo," pousmála se a sedla si vedle mě.

Slyšel jsem jak Claudia zafuněla a složila si ruce na prsou. Jenom jsem obrátil oči v sloup. Nechápu proč je tak odporná k vlastní sestře.

"Na co se budem dívat?" zeptala se Melinda.

"Je to nějaký válečný film," pousmál jsem se.

"Mám ráda historické filmy," řekla Melinda s nesmělým úsměvem.

Taky jsem se usmál a pustil jsem to.

***

"Ježiš, jak dlouho to ještě bude trvat?" zeptala se Claudia znuděně.

"Jsme teprv v polovině. Vždyť je to zajímavé a hlavně strašně smutné. Tolik nevinných lidí přišlo o život pro nic," řekl jsem ale Claudia si jenom pozvdychla.

Přenesl jsem svůj pohled na Melindu, která se zájmem pozorovala film a její tvář zesmutněla při každé zlé scéně. Musel jsem se usmát.

"Jdu spát, jsem utahaná," řekla najednou Claudia.

"Dobrou noc," dal jsem jí krátkou pusu.

"Dobrou," řekla Melinda

"No, myslím že takové filmy nejsou zrovna její žánr," zasmál jsem se.

MELINDIN POHLED

S Harrym jsme byli už u konce třetího filmu, když najednou usnul a hlavou mi spadl do klína. Chtěla jsem ho sebe nějak sundat, ale on se uvelebil ještě víc a ruku dal na moje kolena. Nemůžu říct že by to bylo nepříjemné. Právě naopak. Chvilku jsem váhala než jsem lehounce přejela po jeho vlasech a tváři. Když jsem se dotkla jeho rtů, tiše zasténal. Radši jsem jeho hlavu opatrně sundala ze svého kílna a vstala jsem. Vypnula jsem televizi a odešla jsem spát. Ale trvalo mi pěkně dlouho než se mi podařilo usnout.