Once In A Lifetime (PART 9)
"Dobré ráno zlatíčko," usmál jsem se když jsem viděl jak Zayn ráno pomalu otevřel oči.
"Dobré ráno," řekl tiše.
"Spal jsi dobře?" začal jsem hladit jeho konečky prstů.
Zayn jenom s jemným úsměvem kývl.
"To jsem rád," pokývl jsem. "Dnes jsi neměl žádné noční můry."
"Ne," řekl stále tichým hlasem.
"Chceš jít dneska ven? Projít se někam?" zeptal jsem se.
Zayn rychle zakroutil hlavou.
"No tak," pousmál jsem se. "Za tu krátkou dobu jsi tolik pokročil. Zvládneš to."
"Nech-ci," řekl slabě.
"Dobře," políbil jsem ho na čelo. "Nebudu tě k ničemu nutit, neboj se," pohladil jsem ho po vlasech.
Zayn si pak lehnul na mou hrud a já si vychutnával cítit ho při sobě. Cítil jsem se s ním jako ve snu. Byl pro mě až příliš dokonalý.
"Dobré ráno," sešel jsem s úsměvem ze schodů do kuchyně, kde máma vařila snídani.
"Dobré miláčku," usmála se. "Zayn ještě spí?"
"Ehm, jo. Na chvíli se probudil, ale pak zase usnul. Vypadá to že zrovna teď má dobrý spánek, tak ho nechci budit," sedl jsem si ke stolu.
"Jistě," pokývla.
"Táta už je v práci?" zeptal jsem se.
"Jo, odešel před chvíli," řekla.
"Dobře, myslíš že by se mohl ještě zeptat svého šéfa jestli by mě vzal?" podíval jsem se na ni.
"Zlato, víš že nepříjmají. Ta práce co máš teď ti vyhovuje ne?" zeptala se.
"Pracuju jenom pár dní týdně, a je za to docela dost peněz, ale potřebuju pořádnou stálou práci," řekl jsem. "Navíc ted... když...
"Když co.." podívala se na mě.
"Ale nic," zakroutil jsem se smíchem hlavou. "Pomůžu ti," vstal jsem když v tom zazvonil telefon.
"Halo?" řekl jsem.
"Dobrý den. Tady komisař Vergas," ozval se známý hlas.
"Oh, jistě. Dobrý den. Zjistili jste něco?"
"Vlastně ano," vydechl. "Myslím že jsme zjistili něco velmi důležitého. Ale nejsou to dobré zprávy."
"Poslouchám vás," řekl jsem.
Mluvil asi pět minut a řekl mi co ví. Když zavěsil, musel jsem si sednout a pořádně nadechnout.
"Co ti řekli?" podívala se na mě máma vyděšeně.
"Podařilo se jim najít Zaynovi rodiče," řekl jsem.
"To je skvělé," řekla máma s směvem.
"Mami," vydechl jsem. "Oni jsou mrtví."
"Jeho rodiče jsou mrtví?" podíval se na mě Louis nevěřícně, a smutně zároven.
"Jo," vydechl jsem.
"Má ještě další rodinu?" zeptal se.
"Zdá se že ne. Měl prý sestru, ale ta zemřela když malá malá na nějakou chorobu," řekl jsem.
"Jak zemřeli?" zeptal se.
"Jeho matka zemřela před 5 lety. Jenou pár měsíců po tom co Zayna unesli. Prý ji doslova žalem puklo srdce," sklopil jsem hlavu.
"A otec?" zeptal se tiše.
"Umřel asi před 3 lety. S někým se porval. A ta rvačka skončila pěti bodnými ranami," řekl jsem.
"Ježiši," vydechl Louis. "Je tohle jisté? Co když se spletli?"
"Je to jisté," řekl jsem. "Mluvili s jejich sousedkou, která byla velmi dobrou přítelkyni Zaynovi mámy."
"A... ví něco u tom únesu?" zeptal se.
"Ne, neviděla to. Neví kdo to byl. V ten den co se to stalo zmizelo hned několik dětí. Nikdy je nenašli," řekl jsem.
"Tohle je vážně hrozné," zakrtouil Louis hlaovu. "Jak... jak to řekneš Zaynovi?"
"Nechci mu to říkát, já nevím jestli to dokážu," dal jsem si hlavu do dlaní.
"No... budu u toho z tebou. Měl jsem se dneska sejít s Niallem, ale porstě to zruším," dal mi ruku na rameno.
"Ne, neruš to," řekl jsem. "Jdi. Řeknu mu to sám. Myslím že tak to bude nejlepší."
"Dobře," pokývl. "Ale nemusíš spěchat. Řekni mu to ve vhodnou chvílii.
"Jaká chvíle by byla vhodná?" podíval jsem se na něj.
"Jo, jsem idiot," řekl.
"Ne, to nejsi," pousmál jsem se. "Vím že ti záleží jak na mě, tak na Zaynovi."
"To je pravda," taky se usmál. "Mám vás oba rád a chci jenom aby jste mohli žít v klidu."
"To se nestane dokud nedostaneme ty hajzly co mu to udělali. A až je najdu, přísahám že je donutím aby pikaly. Jestli to bude možné, klidně vezmu spravedlnost do svých rukou. Můžeš mi věřit, že se postarám o to aby zaplatily."
"Ahoj Zee," sednul jsem si k němu na gauč.
"Ahoj," řekl tiše.
"Líbí se ti ten film?" zepal jsem se ho.
Zayn s úsměvem kývl.
"Fajn," políbil jsem ho do vlasů.
Několikrát jsem se snažil nabrat odvahu říct mu to, nebo alespoň naznačit, ale nedokázal jsem to. Radši jsem ho nechal ať se ke mě přitulí a snažil jsem se dát mu pocítit že ho ochráním, že ho miluju, a že udělám všechno pro to abych ho udělal šťastným.