ONE DIRECTION FAN FICTION

PART 7

Zayn a já jsme se tulili na sedačce přikrytí hebkou dekou. Dívali jsme se na Disney film. Zaynova silna ramena mě objímala a strana mé tváře byla na jeho hrudi, která se stále zvedala a klesala. Slyšel jsem dokonale jeho dýchání a bylo to uklidňující. Díval jsem se na Zayna, jak intenzivně sleduje film, až dokud se na mě nepodíval a nevěnoval mi zamilovaný úsměv. Jeho oči se pak opět vrátily na obrazovku. Obdivoval jsem jeho tvář. Byla prakticky jako tvář sochy řeckého boha. Měl karamelové oči, které záříly víc než hvězdy na obloze, měl strniště, které dokonale sedělo na jeho tváři, a obličej tak perfektní, že to bylo jakoby to všechno pečlivě vytesali andělé.
Posadil jsem se Zaynovi na klín a jeho ruce se obtočily kolem mého pasu. Zayn se pak na mě otočil, položil mě na pohovku a řekl neuvěřitelně sexy hlasem "Nedokážů se ovládat, promiň, zlato."
Pak mě políbil a pomalu se to začalo měnit v... vy víte co. Naše rty si spolu hrály. Zabořil jsem své ruce do Zaynových perfektních vlasů. Rozhodl jsem se, že si s ním pohraju. Vzal jsem Zaynův spodní ret a vzal si ho mezi zuby. Zayn slastně zasténal. Liam-1, Zayn-0. Úspěch.
Zaynovy ruce se dotýkaly mého trička, jeho ruce klouzaly po mých zádech nahoru a dolů. Kdekoliv jeho ruce šly, tam zůstala husí kůže. Líbal můj krk a zahrnoval mě polibky a zatahal mě za ušní lalůček. "Takhle si teď budeme hrát, Liame," řekl chraplavě. Skouskl jsem si ret abych nesténal a jednouše jsem kývnul.
"Vím, že chceš sténat, Liame," posmíval se mi Zayn a dál si hrál s mými ušními lalůčky. Dal jsem ruce okolo Zaynova krku a přitáhl jsem si ho k sobě. Zayn nás pak obrátil a ležel na mě. "Budeš litovat, že jsi to začal, Payne."
Skousl jsem si ret a v ten moment jsem nelitoval ničeho.
Zayn se podpíral rameny a líbal mě od čelisti až po krk, až se přisál na moje mateřské znaménko. Nemohl jsem si pomoct, zasténal jsem. Zayn na mě mrknul a domýšlivě se usmál. Sakra! Liam - 1 Zayn - 1
Moje úči se zúžily a vyhoupl jsem se na něj. "Neskončili jsme, Maliku."
Zayn se ušlíbl. "Jseš si jistý? Protože jsi začal válku se špatným člověkem."
"Ano, jsem, teď sklapni." Rozhodně nevyhraje.
Zatahal jsem za Zaynovo černé tričko a vyslékl jsem mu ho. Viděl jsem jeho perfektní břicho tak blízko. Chvíli jsem ho obdivoval, ale pak jsem začal hladit jeho svaly. Líbal jsem mu břicho a cítil jsem, že se snaží nevydat ze sebe ani hlásku. Moje ruce byly okolo jeho pasu a hýbal jsem se na něm během líbání jeho těla. Cítil jsem, že se třese. Pak jsem se vrhnul tam, kde jsem chtěl jít už od začátku. Šel jsem k jeho hrudi a vášnivě jsem ho lízal a líbal. Hluboký sten unikl ze Zaynových úst. Sakra, jo. Liam - 2, Zayn - 1.
"A tak se to dělá," řekl jsem domýšlivě. Sedl jsem a vstal jsem, abych Zaynovi hodil tričko přímo do tváře.
Šel jsem do kuchyně a něco jsem tam hledal. Slyšel jsem kroky. Chtěl jsem se otočit, když jsem ucítil Zaynovy ruce okolo mého pasu, jak mě vedly ke kuchyňskému koutu.
"Oh, vážně jsi nemyslel že to byl konec, že ne?" zeptal se Zayn.
Rozkročil jsem se a dal jsem mu ruce okolo krku. Přitáhl jsem si ho a vášnivě jsem ho políbil s velkým chtíčem. Obíhal jsem jazykem Zaynův spodní ret a jako zdvořilý kluk - žádal jsem o vstup. Ale Zayn, zlobivý kluk, mi ho nedal. Neměl jsem jinou možnost a zatahal jsem za jeho spodní ret, což vyvolalo sten. "Sakra," zamumlal Zayn mezi polibky. Liam - 3, Zayn -1. Hmmm... zřejmě jsem našel jeho slabost. Zaynův a můj jazyk tancovaly a bojovaly, dokud jsme se nepotřebovali nadechnout. Opřel jsem své čelo o to jeho a podíval jsem se do jeho očí, které byli plné chtíče. Zayn a já jsme lapali po dechu a Zaynův telefon zvonil. Zayn se na mě díval a snažil se nabrat dech. Pak běžel ke kuchyňskému ostrůvku, aby si vzal mobil.
"Ano?" řekl Zayn lapající po dechu. "...Jo, běhal jsem... Jo... měl jsem asi 100 mil, hah, jo... jo jasně..."
Vyšel jsem z kuchynského koutku a dal jsem ruce okolo Zayna a líbal jsem jeho krk, z čehož se zatřásl. Skousl jsem si ret. Vypadal tak sexy bez trička. Prostě jsem nemohl odolat. Hladil jsem Zaynovu hrud' ze zadu, cítil jsem jeho svaly.
"...Jo, jsem v pohodě, je tu jen vážně zima... Jo, vím že je léto... Jo, třesení v létě je divný." Zayn se podíval na mě s přísným pohledem.
Lehce jsem se usmál a rozhodl jsem se odejít, aby ten, kdo volal, neměl nějaké podezření. Šel jsem po schodech do pokoje a čekal na Zayna. O pár minut později přišel i s jeho úžasným tělem.
"To byl Harry," začal Zayn.
"Co si myslel o tom třesu a lapání po dechu?" zvedl jsem obočí.
"Myslí si, že bych měl dál běhat a že teplota v domě musí být divná, když se třesu v létě."
Zasmál jsem se. "Co ještě říkal?"
"Chce, abychom šli na chatu," řekl Zayn.
Rozhlédl jsem se kolem.
Zayn si sedl vedle mě s očima plnýma obav. "Co se děje, zlato?" pohyboval rukou nahoru a dolů po mém stehně. "Jsi v pořádku?"
"J-jo," polknul jsem.
"Ne, nejsi, nelži mi." Zayn stiskl mé stehno. "Co se děje?"
"Jen... Já nechci... nechci vám zkazit zábavu..." řekl jsem. "Kdyby nebylo mě, byl bys na chatě a bavil by ses a nestaral se o mě... Dokážu se o sebe postarat sám."
"Harry jen chce, abys byl v pohodě, chce aby o tebe bylo postarané, protože se o tebe zajímá," řekl Zayn
"Zajímá se o mě?" falešně jsem se zasmál. "Jo, jasně."
"Zajímá," řekl Zayn vážným hlasem.
Rozhodl jsem se to nechat být a změnit téma. "Proč chce abychom přišli?"
"Chce, abychom se bavili. Máme tam být zítra, tak pojd'me balit." Zayn mě pohladil a vstal.


VZPOMÍNKA

První léto, které jsem stávil s Harrym a Zaynem bylo v osmé třídě. Anne pozvala Zayna, aby s námi jel do Disney Worldu. To znamenalo, že poletíme do USA jen proto, abychom jeli do Disney Worldu!

Taky to znamenalo, že potkám Light Buzz Yeara! Byl to můj hrdina. Byla to moje oblíbená hračka v sirotčinci, když nepočítám Woodyho. Byl perfektní. Woody byl pořád zničený od ostatních ze sirotčince. Vždy jsem se ho snažil opravit, ale děcka si mysleli, že je to sranda, oddělávat mu ruce jako ve filmu. Každopádně, Buzz Light Year byla jen moje hračka. Neměl téměř žádné jizvy z války, byl dokonale lesklý. Vždy jsem si ho schovával pod tričko, když jsem šel do koupelny, abych ho umyl, protože jsme hračky nemohli odnášet z hrací místnosti. Takže jsem vždy šel do koupelny a perfektně jsem ho očistil. Chtěl jsem ho udržet v perfektním stavu, abych tak nějak měl naději, že se ze sirotčince dostanu zdravý. A taky dostal. Buzz měl pravdu, dokázal jsem se dostat ze sirotčince. Bylo to ve mně, možná to bylo divný, ale měl jsem ho ve svém srdci. Můj sen byl potkat Buzze...
-
Když jsme se konečně dostali do Disney Worldu, Zayn a Harry vyhěhli. No, vlastně ho Harry odtáhl, aby šli na Tower of Terror. Nevadilo mi to, protože jsem nesnášel Tower of Terror. Tak jsem šel s Anne a ta mi koupila zmrzlinu.
Potkal jsem Buzze a Anne si vzala kameru. Stoupl jsem si do řady, abych se s ním mohl vyfotit. Buzz stále opakoval své nejslavnější hlášky. Každou vteřinou, co jsem se k němu dostával blíž, jsem byl víc vzrušený. Jo, třináctiletý kluk vzrušený ze setkání chlapa v kostýmu Buzze je asi divný. Pro mě to ale nebyl jen kostým, byl to hrdina a důkaz, že je naděje. Když jsem přišel na řadu, byl jsem hrozně štastný.
"Ahoj, Buzzi," zeširoka jsem se usmál.
Buzz pak udělal něco jako námořnický pozdrav a pokývnul mi s úsměvem, který vždy měl. Anne pak řekla "Řekněte nekonečno a ještě dál."
Buzz a já jsme oba řekli "Nekonečno a ještě dál." Byla to jedna z mých nejpamátnějších chvil.
Anne šla, aby našla jídelní stánek, a tak jsem se procházel sám. Měl jsem mobil, takže to bylo fuk. Pak jsem našel Harryho a Zayna a řekl jsem jim o našem setkání.
Harry mě poplácal po rameni a řekl. "Gratuluju, kámo. Jsem rád za tebe."
Zayn se na mě usmál. "Dobrý!"
"Kluci, chcece se mnou na jízdu Indiana Jonese?" zeptal se nás Harry.
"Nepůjdu," zasmál jsem se.
"Zůstanu s Liamem" řekl Zayn.
"Studení čumáci," Harry zatřásl hlavou. "Půjdu najít něco k jídlu. Pak se uvidíme."
"Fajn," řekli jsme a odešli pryč.
"Byla to zábava, když jsi ho potkal, Li?" zeptal se Zayn.
Nadšeně jsem kývnul a začal jsem mluvit "Bylo to úžasné, víc než úžasné, abych byl upřímný. Když jsem ho poprvé uviděl, moje srdce mi skoro vyskočilo z hrudě, a pak když jsem se pak postavil do fronty, nemohl jsem dostat ten velký úsměv z tváře, a pak jsem, když jsem vedle něho seděl... Pak Anne řekla "Řekněte nekonečno a ještě dál" a my jsme to řekli a bylo to tak úžasné..."
Zayn se na mě usmál a řekl "Jsi až příliš roztomilý, Liame."

Do tohoto dne jsem si nebyl jistý že to myslel vážně, ale ted už vím že to zřejmě opravdu tak myslel...

PART 8

Byli jsme se Zaynem v autě a jeli jsme do chaty, kde byli Niall, Louis a Harry. Výhled byl překvapivě nádherný. Když se podíváš z okna, vidíš krásnou scénu. Byli tam samé stromy, ptáci, stavby, cesty, auta a lidi. Vykláněl jsem se z okna a pozoroval jsem to. Párkrát jsem Zayna nachytal, jak se na mě dívá, a smál jsem se. Zayn mi položil ruku na koleno a jemně jej stiskl. Usmál jsem se a položil jsem ruku na tu jeho. Hrál jsem si s jeho prsty a díval jsem se na něj. Jeho oči byly moje slabost. Dokázaly, že jsem měl v břichu motýlky. Skousl jsem si ret a rozhlédl jsem se kolem.
"Jsme tady, zlato," zašeptal mi Zayn do ucha.
Protřel jsem si oči, zívl jsem a zvedal jsem se ze sedačky. Moje záda dost bolely. Jak dlouho mohl Zayn řídit? Rozhlédl jsem se a uviděl jsem Zaynovu krásnou tvář.
Oba jsme vystoupli a já jsem pevně stiskl jeho ruku. Slyšel jsem, jak mé srdce nekontrolovatelně tluče. Moje ruce se potily a pokaždé, když jsem se podíval na les, cítil jsem se nesvůj. Nikdy nevíš, kdo tě sleduje, a to mě znervózňovalo.
"Li." Zayn si stoupl a otočil se na mě. Já jsem se ale podíval dolů. "Li, podívej se na mě, co se děje?"
Zayn sklonil hlavu, aby mi viděl do očí. "Co se děje, zlato?" jemně mě hladil po tváři volnou rukou.
Podíval jsem se na zem.
"Jen… jen… jen se trochu bojím lesů… nevím." hrál jsem si s lemem mého tričko a pevněji jsem stiskl Zaynovu ruku. "Jako… nikdy nevíš, co tam je,… co tam na tebe může zaútočit. Ta zvířata tam..."
Zayn mi vzal i druhou ruku, takže jsme v podstatě tvořili malý kruh. Naše ruce byly spojené a dívali jsme se na sebe. Cítil jsem se dobře a klidně.
"Podívej, zlato." Zayn přikročil blíž ke mně. "Nic tam není. A jestli jo, jsem tu, abych tě ochránil. Slibuju."
Usmál jsem se a vzal jsem jeho ruku, když jsem šli kopcem k chatě.
Tři minutky od kabiny se na mě Zayn podíval vážně s trochou smutku.
"Takže… oni o nás neví," zamumlal Zayn.
Smutně jsem se podíval dolů a zašeptal jsem zničeně "A to znamená, že nemůžeme být v kontaktu."
Zayn jemně kývl a pohladil mou ruku.
Polkl jsem a silně jsem kývl. "Fajn. Jestli to musí být, abych byl s tebou, udělám to."
Zayn si skousl ret a podíval se na mě. "Promiň, kotě."
"To je v pohodě," řekl jsem, "vím, že jsou trochu… odsuzující… a zřejmě budou odsuzovat mě… a tebe… Ale jestli to musí být, abychom udrželi náš vztah, zvládnu to." Jemně jsem se usmál.
Zayn pak pohladil mé rty, jemně a smutně, a pak mě krátce políbil. Na další polibek budu čekat celý výlet…
Zayn šel přede mnou a já jsem byl za ním. Už teď' mi chyběla jeho ruka v té mé. Otočil klikou a já jsem se připravil na pár dní bez něj…
"Zayne!" Harry vstal a dal Zaynovi "bratrské" objetí, a pak se koukl na mě. "Liame…" Usmál se na mě.
Usmál jsem se taky a mávl jsem mu. Pak jsem zamumlal "ahoj" všem ostatním a odebral jsem se do jednoho ze dvou posledních prázdných pokojů. Zavřel jsem dveře a položil jsem si batoh. Pak jsem vlezl do postele a zavzdychal jsem. Byl jsem vyčerpaný a jediné, co by mi opravdu pomohlo, by byla Zaynova ruku okolo mě a říkal by mi, že zítra je nový den a nový začátek, ale nebyl tu se mnou… Hlasitě jsem si povzdychl a zabořil jsem hlavu do polštáře. Bude to pro mě dost dlouhý výlet.

-------------------

"Vzbuď se, Liame," budil mě Louis.
Vzal jsem, co mi padlo do ruky a hodil jsem to na něj. "Sklapni, Lou, je moc brzo!"
"Hej! Neházej po lidech předměty, to je nezdvořilé," zalapal po dechu.
Dal jsem si polštář na obličej ale Louis, tvrdohlavec, sundal přikrývku i peřinu a roztáhl závěsy. Slunce bylo hrozně silné.
"Loui!" zaječel jsem. "Co to, sakra..."
"Tak se vzbuď, Liame! Ukážeme tobě a Zaynovi super místo, které jsme našly."
Po několika minutách jsem konečně vstal, což mi dalo dost námahy. Pak jsem šel do koupelny a odtud do obýváku, kde už byli všichni.
"Dobře, dobře. Podívejte, kdo je konečně tu," řekl Zayn a škodolibě se usmál.
Snažil jsem, abych neobrátil oči v sloup a nebouchnul ho. Tak jsem si jen tiše stoupnul. "Tak kdy vyrazíme?"
"Ted," řekl Harry nadšeně, aby ukázal mně a Zaynovi to místo.
Táhnul jsem se za ostatními. Šli jsme v tomto pořadí: vepředu si povídali Zayn a Harry, pak Niall a Louis se hrozně se smáli a nakonec já, sám. Díval jsem se na ten zatracený les. Moje srdce hlasitě bušilo. Zayn se několikrát otočil, aby viděl, jak mi je, a když viděl, že jsem nervózní, dal mi povzbudivý úsměv. To mě docela uklidnilo. Ale ne tak, jak když se dotýkal mé tváře, nebo jsme byli spolu ruku v ruce. Povzdechl jsem si a usmál jsem se na něj, aby věděl, že jsem v pořádku.

Když jsme se tam dostali Harry, Niall a Louis nás vzali ke krásné řece. Byla na kopci a byl odtud dechberoucí výhled. Bylo tam spousta stromů, ale byla tam i místa, kde jste viděli jen křehkou krásnou přírodu… Bylo to prostě úžasné. Bylo to tak uklidňující a nádherné. Byl jsem beze slova.

"Tak, Liame, co myslíš?" zeptal se mě Harry během smíchu po tom, co viděl můj úžas.
"Je to krásné… páni."
"Jak jste to našli, kluci?" zeptal se Zayn.
"Jen jste tak šli kolem a našli jsme to," řekl Louis
Niall položil ruce okolo Zaynova pasu. "Jak se ti to líbí, kámo?"
Zayn se na Nialla usmál a hrál si s jeho blond vlasy. "Je to vážně hezké."
Zhluboka jsem se nadechl a zíral jsem na řeku. Nežárlím. Nežárlím… Ne, já sakra nežárlím. Uklidni se Liame, jsou přátelé. Uklidni se, kruci. Co si Zayn pomyslí? Že ses na něj upnul. Budou podezřívaví. Uklidni se...
"Liame, jsi v pohodě, kámo?" Louis mě poplácal po zádech a usmál se.
"Jo, já jen..."
"Jsi přešlý?"
Kývl jsem.
"Je to skvělý dívat se na něco tak krásného, že?" Louis se mě snažil přivést na jiné myšlenky.
"Um... jo," řekl jsem.
Louis se na mě podíval a obejmul mě. Zavřel jsem oči. Bylo to skvělé objetí. Vážně se o mě bál. Je to hezké vědět, že se zajímá. Silně mě objímal, jakoby mi tím říkal, že ho mrzí všechno, čím jsem prošel.
"Díky," zašeptal jsem mu do ucha.
Louis mi stisknul ruku. "Promiň," řekl smutně.
Jen jsem Louimu přejel po zádech. "Loui, je to v pohodě. Je to minulost. Jen mě to udělalo silnějším, ale díky. Vážím si to."
"Jen mě mrzí, co všechno se ti stalo," řekl Louis.
"Je to v pohodě. Přenesl jsem se přes to," zalhal jsem.
Louis se zhluboka nadechl a odtáhnul se. Vypadal, že má obavy.
"Lou," řekl jsem. Nevěděl jsem, co mám dělat. Měl bych ho pohladit a říct mu, že je to v pohodě? Nevěděl jsem, co mám dělat. Bylo to divný.
"Uklidním ho." Dal mi Harry ruku na rameno a odvedl Louise. Sedli si k lesu a Harry ho pevně objal. Louis byl na Harryho hrudi a jeho ruce byly okolo Harryho. Přitahoval si ho blíž a mumlal slova do jeho hrudě. Harry jen řekl "shhh" do Louiho vlasů a hladil ho po zádech. Bylo to jakoby si to Harry tajně užíval…
Podíval jsem se na Zayna a Nialla. Byli na skále trochu dál. Mluvili a smáli se. Rozhodl jsem si sednout k řece, sundal jsem si kalhoty a boty a rozhodl jsem se o všem popřemýšlet. Hlavně o tom, jak asi přežiju být tak dlouho bez Zayna a dívat se na něj s ostatními kluky. Dřív jsem nevěděl, jaké to je cítit jeho ruku a jeho rty. Ale teď to vím… A nevím, jak to vydržím bez něj. Navíc žárlivost ve mně stále rostla. Bude to vážně dlouhý výlet…

VZPOMÍNKA

Pamatuju si jak jsem byl poprvé pozvaný na chatu. Bylo to pro mě něco jako životní meta. Těžké to přiznat, ale bylo to tak. Když si mě Stylesovi adoptovali, Harry mi pořád vyprávěl, jak pořád jezdili na chatu v zimě a v létě. Řekl mi, že všechny nejlepší vzpomínky má odtud. Řekl mi, jak zůstávali vzhůru a říkali si strašidelné příběhy, a jak pili horké kakao u krbu a pozorovali sníh… Říkal mi o zapamatovatelných okamžicích. Bylo to těžké, taky jsem si chtěl vytvořit hezké vzpomínky...

Pokaždé, když šli kluci na chatu, byl tu důvod, abych zůstal doma sám… Buď jsem onemocněl nebo něco jiného, bylo to fakt na nic. Ale ten rok to bylo jiné. Byl jsem pozvaný,… ale jen díky Zaynovi.
-------
Byl jsem v obýváku a hrál jsem Nintendo. Harry volal a Zayn jedl nějaké Oreos. Zaslechl jsem Harryho rozhovor.
"To myslíš vážně? Nemůžu se dočkat! Jo! Vsadím se, že bude pro…mhm,… jo,… jo… dneska se sbalím, okay. Uvidíme se zítra, Lou!"
"Kdo to byl?" zeptal se Zayn.
"Lou," odpověděl mu Harry.
"Co říkal?"
Harry se ušklíbl. "Je to tady!"
Zaynovi chvíli trvalo, než něco řekl, protože přemýšlel. "Oh… chata?"
"Jo!" řekl Harry nadšeně. "Zítra!"

"Um,... jde Liam tento rok?" zeptal se ho Zayn.
Moje oči se zeširoka otevřely a skousl jsem si ret, zatímco jsem se téměř až modlil… Prosím, prosím, prosím Bože, nech mě jít!
"Um... Asi jo, jestli chce a není nemocný," odpověděl Harry.
Tiše jsem vydechl a pustil jsem si spojené ruce. Předstíral jsem, že stále hraju Ninetndo.
"Liame?" zeptal se Zayn zatímco šel z kuchyně k sedačce.
Podíval jsem se a předstíral jsem zmatenost. "Jo?"
"Chceš jít s námi na chatu?" zeptal se mě Zayn s úsměvem.
"Um..."
"Prosím?" Zayn mě zatahal za nohu a udělal na mě psí obličej. "Harry souhlasil. Pojď, prosím!"
Posadil jsem se a dal jsem moje ruce přes ty jeho, které byly na mých nohách. Hrál jsem, že chci dát jeho ruce pryč, ale to jsem nechtěl, jen jsem dal své ruce na ty jeho. Zayn mě pak chytil za mé ruce a díval se intenzivně do mých očí.
"Prosím, Li?" Zaynovi patnáctileté oči prosily.
Užíval jsem si Zaynovi hebké ruce na těch mých, zmáčkl jsem je a usmál se. "Jasně."
Zayn se zářivě usmál. Vyskočil na mě a objal mě, čímž mě donutit změnit mou pozici ze sezení na ležení a byl jsem zmáčkly. "Joooo! Bude to hrozná zábava!
"N-n... n-nemůžu... dýchat..." Začal jsem se dusit.
Zayn vstal a pomohl mi na nohy. "Jdi se sbalit!" usmíval se Zayn nadšeně.
--------
Můj první chatový výlet byl fakt divný, ale zábavný! Byl to necelý týden na chatě, ale byla to sranda. Byl jsem v pokoji s Niallem, je docela pohodový kluk, nedělá toho moc. Jenom se dívá na fotbalové zápasy, pije, jí, a to pořád opakuje. Nedělá z ničeho drama, a to je vše, na čem záleží.
Byl jsem v obýváku vedle krbu a snažil jsem se relaxovat při usrkávání horké čokolády když odnikud přišli Harry a Louis a hlasitě se smály. Tiše jsem upil z mé horké čokolády a změnil jsem pohled od krbu k těm dvou klukům, kteří ani nevěděli, že tam jsem.
Díval jsem se, jak Harry tupě upravoval Louiho vlasy a ten sklopil zrak a začervenal se. Nevěděl jsem, co se to děje, ale bylo to roztomilé. Harry se podíval do Louiho očí a něco mu zašeptal. To bylo, když jsem hlasitě zakašlal, než udělají něco, co by nechtěli, aby někdo jiný viděl.
Louiho hlava se náhle zvedla a podíval se na mě. "Oh, Liame..." Oddělal Harryho ruku a třel si rukou krk. "Um... čau."
Vzal jsem si svůj hrnek a dal jsem mu ho. "Jdu do postele, dobrou."
Louis na mě kývl a podíval se zpátky na Harry s výrazem jako 'proč si to udělal?'
----
HARRYHO POHLED

Byl jsem v posteli a házel jsem malým míčkem do vzduchu a chytal jsem ho, dokud mi nepřistál na obličeji. Přemýšlel jsem o Louim... Divné, ale občas se to stává, no, spíš několikrát za den. Je to fakt divný a nevím proč se to děje. Je to prostě v jeho vlasech, v jeho jasných čistých modrých očích, které zůstávají v mé mysli, ani nevím proč. Přemýšlel jsem o jeho hloupých vtipech a o jeho úsměvu, jak tak trochu šilhá, když je vážně šťastný, na všechno... Míček mě uhodil přímo na nos a vrátilo mě to zpátky do reality. Snil jsem o svém nejlepším kamarádovi, co to, sakra...
"Harry?" slabý hlas zaklepal a otevřel dveře.
Podíval jsem pryč od okna, z kterého jsem pozoroval každou vločku, která dopadala na okno. "Loui, ahoj."
"Můžu se k tobě přidat?" zeptal se.
"Jasně." Přisunul jsem si nohy k hrudi a dal jsem okolo nich ruce. Loui si sedl předeme mě s hrnkem Yorkshirského čaje.
"Co děláš?" zeptal se mě Louis.
"Nic, jen přemýšlím a dívám se jak sněží." Usmál jsem se.
Louis kývl a naskočila mu husí kůže.
"Je ti zima?" blbě jsem se zeptal, jasně, že mu byla zima.
Louis kývl a usrkl si čaje. Rozprostřel jsem ruce. Louis si ke mně sedl a položil hrnek na okenní rám. Obtočil ruce kolem mého pasu a třásl se.
"Počkej, přikryjeme se," řekl jsem, zatímco jsem přes nás přetáhl deku.
Oba jsem se seděli na rohu postele, přitulení pod dekou. Louiho hlava byla na mé hrudi a jeho třesot pomalu odcházel. Přejížděl jsem rukou po jeho zádech a hladil jsem ho po vlasech. Louiho dech se zadrhl, a pak zakašlal. Přitáhl se ještě blíž ke mně a jeho ruce byly okolo mého pasu. Cítil jsem jeho studenou pokožku. Po chvíli usnul a pravidelně oddechoval. Políbil jsem ho do vlasů a snažil jsem se vyprostit z jeho sevření, abych ho nechal v klidu spát. Jemně jsem ho uložil a dal jsem mu pod hlavu polštář, aby spal pohodlně. Dal jsem přikrývku až k jeho líčkám a dal jsem mu pusu na čelo.
Vstal jsem a zhasl jsem světlo. už jsem vycházel ze dveří když jsem uslyšel Louiho jak vzdychá "Neopouštěj mě."
Co to sakra? Byl vzhůru?
"Prosím..." Slyšel jsem ho sténat.
Otočil jsem a uviděl jsem, jak se vrtí a snaží se někoho zastavit, aby neodcházel. Tak to zřejmě vzhůru nebyl.
Tiše jsem se vrátil k posteli. Myslel jsem, že je to práce, zajistit, aby se cítil bezpečně a příjemně, tak když ke mně otočil hlavu, jemně jsem si hrál s jeho vlasy a opatrně jsem ho hladil po líčkách. Byl bledý, ale když jsem to udělal, jeho tvář zrůžověla. Přiblížil se k mému doteku a obtočil ruce okolo mého pasu. Seděl jsem na kraji postele a pozoroval jsem, jak klidně spí.
Pak jsem si uvědomil co dělám. Zúžilo se mi hrdlo. Dělal jsem všechny ty milující věci mému nejlepšímu kámošovi, co to, sakra. Proč... vstal jsem z postele, utekl z pokoje a zavřel za sebou dveře. Opřel jsem se hlavou o dveře a zavrčel jsem. Asi se zblázním. Co to se mnou, kurva, je...
 

PART 9

"Liame," slyšel jsem jak mi někdo šeptá do ucha. "Liame, zlato, vzbuď se."
Mávl jsem na hlas jako by to byla moucha, ale hlas pokračoval. "Sklapni, proboha, nech mě spát," řekl jsem a přehodil jsem polštář přes hlavu.
Pak jsem ucítil, že si někdo sedl na postel a hladil mě po zádech. "Liame," uslyšel jsem sladký hlas.
Nakonec jsem odložil polštář a přihmouřil oči, abych se podíval, kdo to mluví, ale ještě jsem nebyl připravený na tolik světla. "Co?"
"Prosím," uvědomil jsem si, že je to Zayn a dělá na mě psí oči.
Protřel jsem si oči a začal jsem si hrát se Zaynovými prsty. "Proč mě budíš?" řekl jsem během zívání. "Kolik je vůbec hodin?"
"Jsou 3 ráno," řekl Zayn klidně.
"Jo, budit mě ve 3 ráno, to je normální," řekl jsem sarkasticky, ale smál jsem se, jak byl rozkošný. "Proč mě budíš tak brzo?"
"Uvidíš, pojď, ale buď ticho," řekl Zayn.
"Fajn," pomalu jsem vstal.
Když jsme vstali, mluvili jsme trochu hlasitěji... Moje srdce hrozně tlouklo. Hlavou mi procházely různé scénaře. Co když se objeví grizzly a seřere nás? Co když upadnu ze skály? Co když se něco stane Zaynovi?
"Liame?" řekl Zayn a objal mě.
Podíval jsem se na něj, ale moje oči byly ze strachu zamlžené.
"Liame?" stiskl mě pevně Zayn a hladil mě po vlasech. "Zlato, co je ti? Chceš se vrátit?"
Měl jsem srdce až v krku a nemohl jsem ani mluvit. Potily se mi ruce, třásl jsem se, cítil jsem paniku. Byl jsem vystrašený, bez nějakého důvodu. Liame, relaxuj, teď mysli na to, že se nic nestane. Zhluboka jsem se nadechl a napočítal do desíti.
"J-já..." zkousl jsem si ret a snažil jsem se uklidnit. Podíval jsem se na Zayna "J-já... prostě...nemám rád lesy...to je celé."
"Nic se ti nestane. Nikdy nedovolím, aby se ti něco stalo, zlato. Slibuju ti to," řekl Zayn.
Podíval jsem se kolem něj, a přecházel jsem z nohy na nohu. "Já... já nevím... myslím tím, nemůžeš kontrolovat medvěda grizzlyho, tak..."
Zhluboka jsem si povzdechl. "Zayne, já se bojím."
"Chceš se vrátit zpátky?"
Zatřásl jsem hlavou. "Ne...já...já chci být s tebou. Moc jsi mi chyběl, když jsem vzadu s ostatníma, chyběla by tvoje ruka v mojí... Bál jsem se..."
Zayn mě vzal za ruku a druhou rukou mě hladil. "Zlato, bude to v pořádku, slibuju. Jsem tady, ano? Jen mysli na mě a nic jiného, jen na mě."
Pomalu jsem kývnul. "D-dobře..."
Zayn se ušklíbl. "Vlastně...líbí se mi, že myslíš jen na mě."
Skousl jsem si ret a podíval jsem se dolů, zatímco jsme šli přes dřevěný most.
Zayn mě pevně držel během chůze... a myslel jsem jen na něj... všechno bylo v pohodě.
Když jsme se dostali na místo, uvědomil jsem si, že je to to místo, kde nás vzali kluci. Vypadalo ještě mnohem krásnějí v noci. Měsíc svítil a odrážel se ve vodě. Vážně jsem si tu řeku zamiloval. Bylo to krásné. Když jsem byl přímo u vody, stromy nezakrývaly výhled, viděl jsem všechno. Bylo to, jako by nás tam chtěl celý vesmír, protože nebyla příliš zima...
Zayn si vyslékl tričko a sundal si boty a skočil do řeky.
Pak jsem si vzpomněl na táborák na pláži, který uspořádali Harry a Zayn na přivítání Zayna a jak jsem žárlil a vešel do oceánu a přišel Zayn... Byla to noc v podstatě jako tahle, ale nebyli jsme spolu a nemohl jsem ho tak objímat, ani dělat další věci, které teď můžu. Protože je můj a já jsem jeho...
Zayn pak vešel k hraně řeky. "Tak půjdeš, nebo ne?"
Zhluboka jsem se nadechl a usmál jsem se. "Jo, proč ne?" řekl jsem a sundal jsem si tričko i boty.
Připlaval jsem k Zaynovi a obejmul ho. Voda byla hluboká. Pevně jsem ho objímal, abych cítil jeho teplo, když voda byla tak studená. Třásl jsem se, ale Zayn mě zahřál svým objetím. Bylo to perfektní. Měsíc nádherně zářil přímo na nás dva, a tak jsme si viděli přímo do očí. Zaynova tvář byla v tom měsíčním světle nádherná. Říkal jsem si jak šťasný jsem, že ho mám. Byl tak skvělý, laskavý a vždy mi vykouzlil úsměv na tváři.Bylo to prostě jedním slovem dokonalé. Pevně jsem ho držel a on si hrál s mými vlasy. Líbal jsem ho od krku až k jeho rtům. Jeho rty jsou nelepší část. Jsou tak hebké, tak jemné. Držel jsem ho a nechal ho mě líbat. Rozpouštěl jsem se při každém jeho dotyku, byl jsem při něm křehký. Je jediný, který to ve mně probouzí. Ten jediný...