ONE DIRECTION FAN FICTION

LIAMŮV POHLED

"Dobré ráno," políbil jsem ráno Zayna na čelo, když jsem viděl že se začíná probouzet.

"Kde to jsem?" zeptal se chraptivým ranním hlase. A to jsem si myslel že víc sexy už být nemůže.

"U mě, usnul jsi... měl jsi noční můru a tak jsem zůstal při tobě," usmál jsem se.

Zayn mi úsměv opětoval. "Je hezké probouzet se s tebou."

"To je," sledoval jsem jak Zayn proplétá naše prsty.

"Kdybych tak mohl tuhle chvíli zastavit," zašeptal se stále zavřenýma očima.

"Hned bych to udělal," začal jsem ho líbat.

"Ale nejde to," řekl Zayn. "Musím jít."

"Dobře," povzdechl jsem si.

Oba jsme pomalu vstali. "Chceš snídani?" zeptal jsem se

"Nechci tě obtěžovat,"

"Ty mě rozhodně neobtěžuješ," přišel jsem k němu abych ho políbil. "Jdi do koupelny a já zatím něco připravím."

"Tak dobře," usmál se Zayn a odešel se osprchovat.

Já se s úsměvem přesunul do kuchyně. Vyndal jsem z lednice ingredience na vajíčka a slaninu a hned jsem se do toho vrhl. Asi za pět minut přišel Zayn polonahý ke mě.

"Voní to úžasně," usmál se.

"A ty... vypadáš úžasně," objal jsem ho kolem pasu.

Zayn se tiše zasmál. "Půjčíš mi nějaké tričko?"

"Jasně, vem si něco ze skříně," přesunul jsem se zpátky k plotně.

"Díky," řekl ještě a odešel zpátky do ložnice.

Když byla snídaně hotová, sedli jsme si spolu ke stolu.

"Dnes je další sezení," řekl jsem během jídla.

"Jo... nevadilo by ti kdybych dneska vynechal?" podíval se na mě prosebně.

"Proč?" chytil jsem ho za ruku.

"Nějak se na to dneska necítím, navíc, nevím jestli dobře skryjeme... náš vztah," usmál jsem se.

Taky jsem se usmál. "A co kdybychom to přiznali? Že jsme spolu."

"Dej mi ještě trochu času, prosím. Navíc, nevím jestli to je vůbec dovoleno, aby jsme byli spolu."

"Nemyslím si že to bude vadit. Ve smlouvě o tom nic není. A v nejhorším případě odejdu," řekl jsem rozhodně.

"Co? Ne, to nemůžeš," stiskl Zayn znepokojeně mou ruku.

"Neboj," políbil jsem mu ji. "Zatím nikam nejdu."

"Dobře," pousmál se.

ZAYNŮV POHLED

"Jaká byla noc?" zeptal se mě Niall s potutelným výrazem na tváři.

"V pohodě, usnul jsem tam a Li mě nechtěl budit," sedl jsem si na postel.

"Li?" zopakoval po mě Niall důležitě.

"Nech toho," hodil jsem po něm polštář.

"Neurážej se," hodil ho zase zpátky. "Měl jsi noční můry?"

"Jo," sklonil jsem hlavu.

"Neměl by jsi s tím už něco dělat? Vždyť skoro není dne kdy bys je neměl," řekl Niall o něco vážněji.

"Já vím," přiznal jsem.

"Dneska je sezení že?" přešel na jiné téma.

"Jo, ale asi to dneska vynechám," řekl jsem.

"No jo, s Lim se uvidíte večer ne?" začal si mě zase dobírat.

"Chceš aby to po tobě zase hodil?" vzal jsem polštář do rukou.

"Fajn. Už mlčím," usmál se. "Jsem rád že jsi šťastný."

"Děkuju," vstal jsem pomalu abych ho objal.

"Mám tě rád," poplácal mě po zádech.

"Já tebe taky," objal jsem ho ještě pevněji.

LIAMŮV POHLED

"Tak jaké to dneska bylo?" zeptal se mě Zayn, zatímco mi ležel na hrudi.

"Dobrý. Většina se začíná pomalu otevírat," usmál jsem se.

"Nezlobíš se že jsem tam dnes nešel, že ne?" vzlédl ke mě.

"Ne, ale příště bys už měl jít. A taky... bych ti třeba mohl pomoct najít nějakou práci. Skoro všichni tady už práci mají," řekl jsem.

"Jo, byl bych rád. Já... nemám pořádně dodělanou školu a mívám jenom občasné brigády a občas si přividělám tady."

"Co by jsi chtěl vlastně dělat?" políbil jsem ho do vlasů.

"Já... vždycky jsem chtěl být učitelem angličtiny," povzdechl si.

"Ještě můžeš být," řekl jsem.

"To těžko. Je mi 19 a mám sotva dokončenou střední," řekl jsem.

"Nikdy není příliš pozdě," usmál jsem se.

"Myslím že na tenhle sen už je," řekl smutně.

"No tak," pohladil jsem ho po zádech. "Zítra mám narozeniny tak se opovaž tvářit se jako hromádka neštěstí, jasný?" zasmál jsem se.

"Ty máš zítra narozeniny?" řekl Zayn překvapeně.

"Jo, bude mi 24," usmál jsem.

"Nevím jestli pro tebe seženu nějaký pořádný dárek."

"To je úplně jedno. Bude mi stačit když ten den budeš se mnou," políbil jsem ho dlouze.