ONE DIRECTION FAN FICTION

LIAMŮV POHLED

Na druhý den se mi Zayn vyhýbal. Musím přiznat, že i já jemu. Až do chvíle než jsem ho uviděl stát venku. Byl opřený o stěnu a kouřil cigaretu. Trochu jsem váhal než jsem šel s hlubokým nádechem za ním.

"Ahoj," usmál jsem se na něj.

"Čau," řekl tiše a potáhl z cigarety.

Musím přiznat že mi docela vadilo že kouří, ikdyž musím říct, že v tu chvíli mi i s tou cigaretou přišel neuvěřitelně sexy. Setřásl jsem to z hlavy a opřel jsem se o sloup naproti Zayna.

"Já... chci s tebou mluvit... o včerejšku," podíval jsem se dolů a zase na něj.

"Není o čem mluvit, ne?" vydechl kouř směrem ke mě.

"No... já myslím že jo. Přece..."

"Přece co?" přerušil mě najednou a zahasil cigaretu.

"Nemůžeme ignorovat to co se stalo včera... líbali jsme se," podíval jsem se na něj váhavě.

"Jo... no a?" snažil se znít že je mu to ukradnuté, ale bylo vidětt že vůbec nebylo.

"Zayne, nehraj si na tvrďáka. Nejsi přesvědčivý herec," pousmál jsem se, zatímco jsem udělal dva kroky směrem k němu.

"Já... si můžu dělat co chci, jasný?" ukázal na mě Zayn prstem.

"Fajn. Když můžeš dělat co chceš proč mě nepolíbíš?" přešel jsem až těsně k němu. Ani nevím kde se ve mě vzala ta odvaha.

Zayn polknul a s těžkým dechem hleděl na má ústa a pak do mých očí.

"Zayne!" ozval se najednou hlas jednoho z kluků, myslím Deana.

"Už jdu," zavolal na něj Zayn. Ještě mi věnoval jeden krátký pohled a vešel dovnitř.

ZAYNŮV POHLED

"Co je?" zeptal jsem se Deana.

"Dneska má Gina narozeniny. Zapomněl jsi že plánujeme oslavu?" poplácal mě po rameni.

"Jo... tak trochu. Budete slavit tady?"

"Vždycky přece slavíme tady," zasmál se. "Přijdeš taky ne?"

"Asi jo," sklopil jsem zrak a vybral jsem se ke schodům nahoru do svého pokoje.

"Fajn, tak zatím," zaslechl jsem ještě za sebou.

Klesl jsem na postel. Neměl jsem myšlenky na nějakou oslavu. Jenom jsem chtěl být zalezlý v pokoji a nevystrčit nos, abych neviděl Liama. Ale tomu jsem se asi nemohl jenom tak vyhnout. Navíc to byla Gina. Měla to fakt těžké a můžu říct že párkrát mi pomohla v těžkých situacích a možná, doufám, že i já jí. Takže jsem si řekl že tam vážně půjdu, alespoň na chvíli.

LIAMŮV POHLED

Večer jsem se rozhodl zastavit na té narozeninové párty abych si získal jejich důvěru a sympatie a taky abych se trochu odreagoval. Když jsem sešel dolů, párty už byla v plném proudu. Sice tam nebylo víc než 20 lidí, ale většina z nich tančila a užívali si zábavu. Uviděl jsem malý hlouček, ve kterém byla i Gina. S úsměvem jsem se za ní vydal.

"Všechno nejlepší," potřásl jsem jí rukou.

"Děkuju," objala mě krátce.

"Omlouvám se, nemám žádný dárek," poškrábal jsem se po zátylku.

"To je jedno. Hlavně že jste tady," pousmála se.

"Prosím, tykej mi. Jsem jenom o tři roky starší. Připadám si jako stařec." zasmál jsem se.

"Dobře," usmála se.

"Fajn. Bavte se," řekl jsem i ostatním a stoupl jsem si před stůl s jídlem. Opřel jsem se o něj a vzal jsem si nějaký zákusek.

"Ty jsi tady taky?" přišel ke mě Harry.

"Jo, na chvíli jsem se zastavil," olízl jsem si prst od polevy.

"Já se tady taky moc dlouho nezdržím," řekl Harry.

"Proč? Musíš zítra brzo vstávat?" zeptal jsem se.

"Ne, nemám práci, ale nemám moc naládu na oslavu," sklopil zrak.

"Harry," dal jsem mu ruku na rameno. "Jsi mladý. Překonáš to."

"Díky, doufám," stiskl mou ruku.

V tu chvíli kolem nás prošel Zayn s rukama v kapsách a smutným výrazem ve tváři.

"Omluvíš mě?" usmál jsem se ještě na Harryho.

"Jasně," oplatil mi úsměv a já se vydal za Zaynem.

"Ahoj," stoupl jsem si vedle něj.

"Ahoj," odpověděl.

"Bavíš se dobře?" zeptal jsem se nervozně.

"Celkem," začal šoupat nohama o zem.

"Víš já..." nestačil jsem mu nic dalšího říct, protože k nám přišli místní pár, Louis a Rebecca.

"Co je s váma dvěma? Pojďte se bavit," praštil mě Louis se smíchem do ramene. Šlo vidět že už je v opojení alkoholu. Trochu mě překvapilo, že tady mají dovolený alkohol, když polovina z nich s tím má nebo měla problémy.

"Díky, ale já už asi půjdu. Jenom jsem chtěl Gině popřát všechno nejlepší," řekl jsem.

"Ale no tak, odvaž se," vzal mě kolem ramen a spolu s Rebeccou mě vedly na parket.

"Ne, vážně... díky," snažil jsem se je odbít.

"No tak," dál na mě Louis tlačil.

"Fajn, ale jenom pět minut," povzdechl jsem si nakonec.

"Tak se mi to líbí," zasmál se Louis, vzal Rebeccu kolem boků a kroutili se v rytmu hudby. Rebečiny růžové dlouhé vlasy mi až padaly do obličeje. Musel jsem se pousmát. Jenom jsem tam tak stál jako ztracené štěně, když ke mě přišla Cel.

"Tančíš?" zeptala se mě.

"Jo," usmál jsem se váhavě.

Dala ruce na moje ramena a začala se vlnět okolo mě. Nic to se mnou vzhledem k mé orientaci nedělalo, ale to jakoby jí bylo úplně ukradené.

"Jsi dobrá tanečnice," zasmál jsem.

"Díky," hodila na mě smyslný pohled a najednou mě políbila. Vášnivě, chtivě. Trvalo mi chvíli než jsem ji od sebe odlepil.

"Cel, co to děláš?" zeptal jsem se šokovaně.

"Líbíš se mi," odpověděla.

"Ale... já jsem gay," připoměl jsem jí.

"Možná jsi jenom zmatený, možná že jsi na kluky i na holky, nikdy nevíš. Někdo tak sexy nemůže být přece teplej ne?" řekla až se smutkem v očích.

 "Cel, mrzí mě to ale prosím přestaň. Jsi milá a krásná holka a určitě si časem někoho najdeš, uvidíš. Teď už musím jít, promiň," řekl jsem rychle a odešel jsem tam kde předstím stál Zayn. Ale už tam nebyl...