ONE DIRECTION FAN FICTION

LIAMŮV POHLED

"Happy birthday to you, happy birthday to you, happy birthday dear Liam, happy birthday to you," začal Zayn zpívat když hned z rána zaklepal na dveře s malým dortem se svíčkou. Měl vážně nádherný hlas.

Se smíchem jsem ji sfoukl.

"Děkuju," dal jsem mu krátkou pusu a zavřel jsem dveře.

"Nemáš za co," usmál se něžně.

"Ale mám," vzal jsem mu dort z ruky a položil jsem ho na stůl abych ho vzal kolem pasu. "Miluju tě," zadíval jsem se mu do očí.

Viděl jsem v jeho tváři překvapení. "Já..."

"Nemusíš nic říkat. Jsme spolu pár dní. Ale já to tak cítím," usmál jsem se.

"Já to taky cítím. Ale myslím že ještě nejsem připravený ta slova říct... nahlas," řekl.

"To nevadí. Slíbil jsem ti že budu mít trpělivost a půjdu na to pomalu, ale chtěl jsem abys to věděl," vzal jsem jeho tvář do dlaní.

"Věděl jsem to ještě než jsi to řekl," dal svoje ruce na ty moje.

S úsměvem jsem ho políbil.

***

"Toy Story?" zasmál se Zayn tiše zatímco jsem DVD zasunul do přehrávače.

"Miloval jsem to jako malý a miluju to pořád," řekl jsem.

"Jo... já to měl taky rád... asi když mi bylo 6," snažil se potlačit smích.

"Hele. Na dobrý animák nejsi nikdy dost starý," poznamenal jsem.

"Fajn," vstal Zayn a přinesl nějaké jídlo z kuchyňky.

Sedl jsem si na sedačku a Zayn si dal hlavu na můj klín.

"A teď ticho, už to začíná," řekl jsem když se objevili titulky.

Zayn se jenom potichu zasmál a vzal si do rukou hrst brambůrek.

Celý den jsme strávili sledováním filmů v objetí. Bylo mi vážně nádherně.

ZAYNŮV POHLED

"Dneska to bylo skvělý," usmál jsem se.

"Jo, to bylo," odpověděl Liam se sladkým úsměvem na tváři. "Divím se že nás nikdo celý den nerušil," objal mě kolem pasu.

"Asi jsme všem ukradení," pohladil jsem ho po vlasech.

"Všichni se starají jenom o sebe," spojil naše prsty.

Pousmál jsem se.

"Liame... já... se nechci skrývat," podíval jsem se na něj.

"Co tím chceš říct?" objevil se mu na tváři nervozní úsměv.

"Chci aby jsme přiznaly světu že spolu chodíme. Chci tě líbat kdykoliv po tom zatoužím. Chci tě držet za ruku a nerozhlížet se okolo," usmál jsem.

Liam mě vášnivě políbil, až se mi skoro podlomily kolena. "Lásko, ani nevíš jak jsem štastný," objal mě.

"Miluju tě," řekl jsem tiše. Nemohl jsem uvěřit že jsem to vážně řekl nahlas.

"Co?" odtáhl se pomalu.

"Já... tě miluju," usmál jsem se.

"Taky tě miluju," políbil mě znova.

V té chvíli jsem se cítil štastně, nádherně, milovaně, svobodně... Ale pořád mě v koutku duše trápila ta věc... ta proklatá věc která mi celý život bránila vychutnávat si život, a dokud jsem nepoznal Liama ani jsem nevěděl co je to láska. Chtěl jsem s ním být navždy, chtěl jsem aby se můj život změnil a začal jsem odznovu. Ale ještě předtím jsem mu o sobě musel říct všechno...