Jdi na obsah Jdi na menu
 


Night Changes (PART 11)

untitled-2.jpgseeesesess.jpg

NIALLŮV POHLED

 

"Ahoj," řekl s úsměvem Harry když otevřel dveře.

"Ahoj," taky jsem se usmál.

"P-pojď' dál," pusil mě dovnitř.

"Díky," sundal jsem si bundu a pověsil ji na háček.

"Dáš si něco? Víno?" vedl mě přímo do kuchyně.

"Dal bych si spíš kávu, jestli máš," sedl jsem si na židli.

"Jasně," zasmál se lehce a šel postavit vodu.

"Harry... já přišel jsem protože s tebou chci mluvit o něčem důležitém," řekl jsem.

"Jo, byl jsem vážně šťastný že jsi zavolal," řekl.

"Jo... já chtěl bych aby jsme se zase mohli vídat," řekl jsem.

Harry se s úsměvem přesunul ke mě a chytil mě za ruce. "Věděl jsem že se s ním rozejdeš lásko," snažil se mě políbit, ale já uhnul.

"Harry, špatně jsi mě pochopil," pustil jsem pomalu jeho ruku. "Chci aby jsme byli jenom přátelé. Jako dřív."
Harry zmateně sklonil hlavu. "Ale... ale... j-já..."
"Mrzí mě to, ale já miluju Zayna, a ty se s tím musíš smířit. Jsi úžasný, chytrý, hezký a určitě brzo najdeš někoho kdo tě bude milovat tak jak si zasoužíš."

Harry dlouho mlčel, pak se jenom slabě usmál, a šel udělat to kafé. Nastalo pár minut trapného ticha a když přinesl hrnky s kafem snažil jsem se mu zlepšit náladu a časem jsme se začali dokonce smát, vzpomínali jsme na staré časy, na ty kdy jsme byli ještě dobří kamarádi, kteří spolu s Liamem tvořili nerozlučnou trojici. Začal jsem mít pocit že snad bude konečně v pohodě, ale když jsem viděl slzy v jeho očích, i přesto že měl na tváři úsměv, když jsem odcházel, věděl jsem že v pohodě není. A že mě pořád miluje. Byl jsem rád že když jsem vycházel, zrovna přišel Liam, aby si snad něco neudělal. Doufal jsem že snad za pár dní, nebo týdnů už bude všechno lepší.

 

 

"Tak co?" zeptal se mě Zayn zvědavě když jsem přišel domů.

"Nevím," vydechl jsem zatímco jsem dal ruce okolo jeho krku. "Vypadalo to že už to snad pochopil, ale i tak z toho nemám úplně dobrý pocit."
"Zlato, je mi ho líto, chápu proč tě tak miluje," pohladil mě po tváři. "A... já sám... bych to asi nepřežil kdyby jsi mě opustil.
"Zayne, tohle neříkej," políbil jsem ho. "Nikdy bych tě neopustil. Jsi láska mého života."
"A ty moje," pousmál se. "Jsi moje všechno."

 

Když jsem zjistil že teta přespí u její kamarádky a vzala sebou i Louho, uvědomil jsem si že jsme v domě sami a máme příležitost být konečně spolu... vážně spolu. Poprosil jsem Zayna aby něco udělal, abych tak získal čas. Rychle jsem našel okrasné růže, které teta požívala při svých pracích a rozprostřel jsem je po koberci i posteli. Pak jsem vzal pár svíček a zapáll je. Když Zayn vešel, vypadal ohromeně.

"Lásko..." vydechl. "Co to..."
"Chtěl jsem tě překvapit. Bylo to narychlo ale myslím že to nevypadá tak špatně," udělal jsem pár kroků směrem k němu.

"Je to nádherné," usmál se.

"Zayne, chci abys věděl že tě miluju nejvíc na světě, že jsi pro mě jediný a nejdůležitější muž na světě, a aby jsme dnes večer... byli... spolu," dal jsem ruce na jeho ramena.

"Ty myslíš..." podíval se na mě

Kývl jsem.

"Nialle, lásko, nechci tě do ničeho tlačit," řekl.
"Já to chci," řekl jsem. "Opravdu to chci. Strašně moc," políbil jsem ho vášnivě a on mě objal okolo pasu. Už po několika sekundách jsme se ocitli na posteli. Zaynovi něžné polibky chutnaly jako nebe, byl tak neuvěřitelně něžný a opatrný, ale já po něm strašně toužil. Toužil jsem po tom aby jsme splynuli v jedno tělo. Začal jsem mu teda rozepínat kalhoty, ale on najednou začal váhat.

"Jsi si opravdu jistý?" podíval se na mě.

"Jsem si tím naprosto jistý, jako ještě ničím v mém životě," chytil jsem jeho tvář do dlaní a on opět spojil naše rty. Když už jsme oba byli jenom ve spodním prádle, znervozněl jsem. Ty minuty předtím mě ovládala vášeň, ale teď mi bilo srdce z části i ze strachu, přece jenom, právě mělo nastat mé poprvé.

"Miluju tě lásko, jsi pro mě všechno," pohladil mě Zayn něžně po tváři a zdálo se mi že má v očích slzy.

"Taky tě miluju," políbil jsem ho jemně. "Prosím... milujme se."
Zayn kývl a za chvíli jsme byli oba už úplně nazí. Když do mě pomalu a opravdu opatrně vstoupil, cítil jsem samozřejmě bolest, ale byla to tak nějak příjemná bolest, v tom smyslu že splyneme v jedno tělo, a s tím že jsem věděl že za chvíli bolest ustoupí. A taky se tak stalo. Zayn přirážel poamaloučku, něžně, oba jsme vzdychali a sténali rozkoší které se nám dostávalo. Bylo to jemné, ale vášnivé zároveň. Vroucné polibky byli další dokonalou součástí té úžasné noci a těsně před tím než jsem vyvrcholil jsem zaryl nehty do Zaynových zad a přirazil jsem proti němu. V tu chvíli jsme vyvrcholili oba dva a Zayn se pak svalil na mou hruď. Políbil jsem ho na čelo a hladil jsem ho po zpocených vlasech zatímco jsem se snažil zase normálně dýchat, když v tom jsem uslyšel vlzyk.

"Zayne?" podíval jsem se na něj znepokojeně. "Co se děje?
"N-nic," řekl Zayn tiše. "Jenom... ani nevíš co bych dal za tohle aby tohle bylo i moje porpvé. Aby to bylo s tím koho miluju, s kým chci strávit zbytek svého života. Ne s nějakým starcem který to udělal jenom pro svoje potěšení a nezajímalo ho jak moc mě to bolí a jak brečím a křičím, protože jsem cítil že tou bolestí snad umřu. Myslel jsem že nikdy nebudu moct cítit lásku k jinému muži, opravdovu lásku až dokud jsem nepoznal tebe. Tak strašně tě miluju, tak hrozně moc," políbil mě dlouze.

"Miláčku, prosím, nemysli na minulost ano? Zkus to brat tak jako že tohle je tvoje poprvé, opravdové poprvé, s tím kdo tě miluje nejvíc na světě ano?" usmál jsem se.

"Dobře," pousmál se. "Miluju tě," lehnul si zpátky na mou hruď.

"Taky tě miluju," políbil jsem ho na čelo a po chvíli jsme oba usnuli v náručí.

 

ZAYNŮV POHLED

 

Po naší úžasné první noci jsem se probudil to stejně úžasného ráno. Ležel jsem v Niallově náručí, ten mě něžně hladil po tváři a usmíval se tím jeho nádhernéým sladkým úsměvem který jsem na něm tak moc zbožňoval.

 

"Jak jsi se vyspal?" zeptal se Niall jemně.

"Náderně," usmál jsem se. "Asi by jsme měli vstát, tvoje teta tady bude každou chvíli."
"S tím si nedělej starosti, před chvíli mi napsala zprávu že přijde s Louim až před dvanáctou," políbil mě do vlasů.

"Ni... nelituješ včerejší noc že ne?" zeptal jsem se ho.

"Jasně že ne," zasmál se lehce. "Byla to nejlepší noc v mém životě."

"I moje," pokývl jsem. "Poprvé jsem cítil jaké to vlastně je... milovat se s někým... koho miluješ, a kdo miluje tebe."

"A tak to bude už napořád," zasmál se lehce.

"Už napořád," usmál jsem se a on dlouze spojil naše rty.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář