ONE DIRECTION FAN FICTION

CHAPTER 13

S Niallem jsme si rozhodli udělat filmový večer. Ještě jsem si dal rychlou sprchu a Niall zatím pustil film. Naschvál jsem si vzal tílko, protože jsem věděl že ho to dovádí k šílenství.

"Ahoj," řekl Niall a skousnul si ret.

"Čau," zasmál jsem se a přišel jsem k němu abych ho políbil.

"Proč jsi tak sexy?" prohrábl se mi ve vlasech když jsem si k němu sedl.

"Nevím," smál jsem se

"Víš... že tě strašně miluju?" políbil mě.

"Taky tě miluju," pohladil jsem ho po tváři. "Co jsi pustil?"

"Titanic," řekl Niall se smíchem.

"Děláš si srandu?" zeptal jsem se.

"Proč?" přejel mi prsty po vlasech.

"To jsme na prvním rande a chceš mě utěšovat až se rozbrečím?"

Niall se rozesmál. "Možná. Nevadilo by mi to."

"Aby to nebylo obráceně a ty budeš bulet jak želva," řekl jsem.

"No to určitě. Nevím kdo se rozbrečel u Nema."

"Hej. Tátovi zbylo jenom jedno dítě chápeš?" řekl jsem uraženě, nacož mě Niall dlouze políbil.

"Prostě se mě přitul," řekl Niall a obtomal ruce okolo mě.

"Někdy jsi fakt hrozný," usmál jsem se a Niall mi dal pusu do vlasů.

O DVA TÝDNY POZDĚJI

"Čau," usmál se na nás Harry

"Ahoj," řekl Niall.

"Nazdar," složil jsem si ruce na prsou.

"Kluci... nepřijdete na mou párty kterou chystám příští sobotu?"

"No..." začal Niall.

"Ne," řekl jsem rázně.

"Proč?" podivil se Harry.

"Nemyslím si že nám to vyjde. Máme vlastní program," snažil jsem se říct co nejklidněji.

"Co budete dělat?"

"Ještě nevím," řekl jsem.

Harry se zasmál. "Hele, promyslete si to jo? Dejte mi vědět jak jste se rozhodli hm?"

"Fajn," usmál jsem se falešně.

"Díky. Tak ahoj kluci," objal Nialla krátce. Bylo mi jasné že to ten hajzl udělal schválně.

"Zayne, proč jsi takový?" zeptal se Niall.

"Jak jako takový? Co si o sebe myslí? Dobře ví že ho nesnáším a že nesnesu když je s tebou a musí pořád provokovat," řekl jsem.

"Zayne. Zveličuješ jasný?"

"Jestli chceš jít na jeho párty kde určitě pozval jemu podobné kretény, tak si jdi ale se mnou nepočítej jasný?" otočil jsem se a odešel jsem do třídy.

 CHAPTER 14

Nastal den toho debilního Harryho večírku. Podle všeho tam nepozval moc lidí. Nakonec jsem se nechal Niallem přemluvit a šel jsem tam s ním.

"Ahoj!" otevřel nám Harry nadšeně.

"Čau!" řekl jsem otráveně a Niall se jenom pousmál.

"Pojďte dál," dal mi ruku na záda a vedl nás dovnitř. Už jenom jeho dotek mi byl odporný.

Hned jsem si všiml že všude jsou jenom kluci.

"Co je tohle vlastně za večírek?" rozhlédl se Niall kolem.

"No... je to jenom pro muže. Chápete?" usmál se Harry.

"Počkej... tohle je jako gay párty?" řekl jsem.

"Jasně... a co jsi čekal? Že se tady budu dívat jak si to tady rozdávají heteráci a jak se tady vyslékají holky?" zasmál se.

Jenom jsem obrátil očima v sloup. "Myslím že odejdem," vzal jsem Nialla za ruku a už jsem chtěl odejít, ale zadržel mě.

"No tak, Zayne. Tohle je naše příležitost být mezi lidma a nemuset se schovávat, chápeš?" řekl Niall.

"Nialle, prosím tě. Škola končí za pár týdnů a pak už se vyserem na to co si ostatní myslí, jasný?" řekl jsem.

"Prosím Zayne. Jenom pár minut. Když se nebudeš cítit dobře odejdem jo?" usmál se.

"Fajn," vydechl jsem. "Kvůli tobě,"

"Díky," dal mi pusu na tvář.

"Tak se mi to líbí," zasmál se Harry. "Bavte se!" řekl nadšeně.

Sedl jsem si teda s Niallem na místo, kde jsme byli skoro sami, ale pořád na nás zírali nějací týpci a házali na nás zvrhlé úsměvy. Fakt jsem se necítil dobře.

"Nialle, chci jít domů," řekl jsem po chvíli.

"Zayne ještě chvilku," napil se Nialla nějakého pití, které mu před chvíli přinesl Harry

"Řekl jsi že pár minut a už jsme tady půl hodiny," řekl jsem.

"Já vím. Už vážně jenom chvilku jo? Je příjemné být mezi lidma a nebát se chytit tě za ruku nebo políbit tě ne?" objal mě.

"Jo," pousmál jsem se. "Ale prosím, pojďme už."

"Tak dobře," řekl Niall nakonec a dopil sklenku.

"Copak? Už jdete?" zastavil nás Harry.

"Jo," řekl Niall. "Promiň."

"Zayne, jestli tady nechceš být, tak jdi já se o Nialla postarám," řekl Harry.

"To si umím představit," zamumlal jsem.

"Ne Harry, vážně. Už radši půjdeme domů," řekl Niall.

"Ale..." zatarasil nám cestu. "Proč ještě nepočkáte? Za chvíli se zábava rozběhne."

"Harry. vážně, díky. Ale my už půjdeme," snažil se Niall projít kolem něho.

"Fajn, ale napřed si s tebou chci na chvilku promluvit Nialle," chytil ho za rameno.

"O čem?" zeptal se Niall.

"Neboj se, nezdržím tě," řekl Harry.

"Dobře," řekl Niall tiše. "Lásko počkej na mě jo? Hned jsem zpátky," pohladil mě po tváři.

"Fajn," překousnul jsem zlost kterou jsem v tu chvíli cítil. "Počkám venku."

"Díky," usmál se Harry. "Bude to jenom pár minut."

Otráveně jsem obrátil oči v sloup a vyšel jsem ze dveří.

Uběhlo deset minut a Niall pořád nevycházel. Vrátil jsem se teda zpátky do domu.

"Nevíš kde je Harry?" zeptal jsem se nějaké kluka.

"Ne, ale třeba ti postačím já pusinko," přiblížil se ke mě.

"Jdi do hajzlu," odstrčil jsem ho a vyšel jsem schody nahoru.

"Nialle?" zavolal jsem. Nikdo se neozýval. "Jsi tady?" nakoukl jsem do koupelny a ještě do nějaké ložnice.

Už jsem chtěl jít zpátky dolů když jsem uslyšel nějaký zvuk. Něco jako sténání. Rychle jsem přešel ke dveřím, odkud se to ozývalo a rozrazil jsem je. Nemohl jsem uvěřit svým očím. Na posteli ležel polonahý Niall a na něm polonahý Harry, který Nialla líbá na hrudi.

"Co to kurva je?" vykřikl jsem a schmatl jsem Harryho za rameno.

"Co by bylo?" zasmál jsem se. Dal jsem mu pěstí, nacož se musel chytit rohu postele aby nespadl.

"Nialle co je s tebou," řekl jsem zmateně když jsem viděl že se skoro nehýbe a má zavřené oči. "Nialle?" poplácal jsem ho jemně po tváři, ale sotva zareagoval.

"Co jsi mu udělal ty hajzle?" vzal jsem ho tričko.

"Nic, co já vím co si dal?" řekl.

"Pil jenom to zkurvené pití co jsi mu dal ty!" zaječel jsem.

"Můžu snad za to že to na něho bylo moc silné?" zasmál se.

"Silné? Niall nese alkohol v pohodě, když se opije maximálně se směje, ale nikdy není takový," ukázal jsem na něj. "Ale víš co... nebudu se zahazovat s takovým hnojem jako jsi ty," řekl jsem a přešel jsem k Niallovi. Oblékl jsem mu tričko a vzal jsem ho kolem ramen.

"Uhni!" zaječel jsem na Harryho a nějakým způsobem se mi podařilo dovézt Nialla až před dům a následně jsem ho naložil do auta. V něm jsem se zastavil.

"Nialle," snažil jsem se ho pořádně probudit. "Miláčku," naléhal jsem.

"Zayne?" řekl slabě. "Co se stalo?"

"Neboj, vezmu tě do nemocnice. Bůhví co ti ten hajzl dal," řekl jsem a nasměroval jsem si to do blízké nemocnice. Tam zjistil že mu někdo dal nějaké omamné drogy. Do hajzlu měl jsem sto chudí vrátit se do toho domu a Harryho zabít.

CHAPTER 15

 Škola skončila a naštěstí po tom co se stalo, Niall přerušil s Harrym veškeré kontakty.

"Miláčku," políbil jsem Nialla do vlasů. "Měl bys jet."

"Já vím," propletl naše prsty. "Ale radši chci zůstat tady s tebou."

"Jo, už se ani nemusíme schovávat. Ale to je rodinná záležitost," řekl jsem.

"Kdyby nebyl můj strýc tak skurevně homofobní, mohli jsme jet spolu," řekl tiše.

"Jo, ale to nevadí. Většina tvojí rodiny se to dozvěděla až teď a určitě to pro ně bude otázka zvyku. Nemyslím si že jim pomůžeme když se tam hned ukážeš s klukem ruku v ruce,"

"Ale..." řekl Niall.

"Ale nic lásko. Zítra tam pojedeš s rodiči a za tři dny se zase vrátíš zpátky," pohladil jsem ho. "Maura už mi poděkovala že vám pohlídám dům, když tady nebudete. Taky mi nabízela ať jdu, ale řekl jsem si že tak to bude lepší, hm?" políbil jsem ho na líčko.

"Tak dobře. Ale budeš mi chybět," řekl roztomile.

"Ty mě taky. Moc," usmál jsem se.

***

Niall a jeho rodiče odešli a já zůstal v domě sám. Nikam se mi bez Nialla nechtělo tak jsem zůstal v domě a snažil jsem se nějak zabít čas do doby než se vrátí Niall. Oba jsme si dali přihlášku na univerzitu a čekali jsme na výsledky. Nevěděl jsem kdy mají přijít, ale doufal jsem že to bude co nejdřív.

"Halo?" zvedl jsem mobil.

"Čau," ozval se známý hlas.

"Liame, strašně rád tě slyším," usmál jsem se.

"Já tebe taky. Víš... skončil jsem školu a rád bych tě viděl. Jsem zase v Anglii. Právě projíždím kolem našeho starého domu," řekl.

"Takže jsi tady?" řekl jsem radostně.

"Jo," zasmál se. "Kde to vlastně bydlíš?"

"U Nialla. ," řekl jsem.

"Fajn. Můžu se stavit?" zeptal se.

"Jasně, ještě se ptej. Niall s rodiči jeli na víkend pryč a jsem tady sám," řekl jsem.

"Hned tam budu," řekl Liam a já pak už jen čekal až přijde.

Asi po třech minutách se rozezněl zvonek.

"Ahoj!" řekl s úsměvem Liam přede dveřmi.

"Ahoj!" objal jsem ho nadšeně. Už jsme se neviděli dlouho. "Chyběl jsi mi!"

"Ty mě taky!" usmál se a oddělil naše objetí. "Vypadáš dobře."

"Díky, ty taky. Nový sestřih?" zasmál se. Dřív měl mnohem víc vlasů.

"Jo," zasmál se taky.

"Pojď dovnitř," řekl jsem.

"Díky," řekl a i s kufrem v ruce vešel. "Nechám si kufr tady," řekl.

"Jasně," usmál jsem se. "Tak pojď. Sedni si," řekl jsem.

Liam se posadil vedle mě a dal mi ruce okolo ramen.

"Jaká byla cesta?" zeptal jsem se.

"Dlouhá," vydechl.

"Proč jsi se vlastně vrátil sem. Neříkal jsi mi že se vrátíš."

"Já vím. Rozhodl jsem se zničehonic," řekl. "Taky mám tady vyhlídnutou práci."

"Hmm, já a Niall jsme se přihlásili na univerzitu a když to nevyjde, budem si muset něco najít. Občas pomáhám u Niallova táty, ale nechci ho zneužívat," řekl jsem.

"Chápu. Věřím že se na univerzitu dostanete. Oba jste chytří," řekl Liam.

"Snad máš pravdu," pousmál jsem se.

"Jaké to bylo ve Španělsku?" zeptal jsem se.

"Dobrý. Poznal jsem tam spoustu skvělých lidí. Našel jsem si tam holku, kterou jsem fakt miloval, říkal jsem ti o ní. Ale nevyšlo to," posmutněl trochu.

"To mě mrzí," řekl jsem

"To nic," řekl. "A co ty a Niall? Klape vám to?"

"Jo, moc ho miluju," usmál jsem se při myšlence na něho. "Víš, trochu jsem se bál že to nevezmeš tak dobře,"

"Co myslíš?"

"No... že jsem gay, a Niall taky," řekl jsem.

"Prosím tě Zayne. Ty víš že my tyhle věci vůbec nevadí. Navíc musím přiznat že jsem někdy měl trochu podezření. Vzpomeň si jak jsi obdivoval moje dokonalé tělo," řekl namyšleně a já ho bouchl do ramene.

"Hej!" zasmál se Liam a já taky

"To byla sranda. Ale vážně, věř mi že mi to ani v nejmenším nepřekáží," dal mi ruku na koleno.

"Díky," řekl jsem.