ONE DIRECTION FAN FICTION

CHAPTER 10

O TŘI TÝDNY POZDĚJI

"Dneska musím na to doučování. Fletcher mi řekl že jestli nepřijdu, tak mě klidně nechá rupnout," řekl jsem ráno Niallovi.

"Fajn. Kdy přijdeš?" dal mi ruce okolo krku.

"Nevím. Snad to do 6 zvládnu," usmál jsem se.

"Máma dneska slíbila vynikající večeři, tak se těš," řekl Niall.

"Už teď se mi zbíhají sliny. Tvoje máma je skvělá kuchařka."

"Tak už by jsme měli jít," vzal si tašku.

"Tak mi dej ještě jednu pusu," naklonil jsem se k Niallovi a spojil jsem naše rty.

***

"Už jsem tady!" zavolal jsem něco po 6, když jsem přišel.

Žádná odpověď.

"Jsi tady?" začal jsem procházet po bytě, až jsem se dostal do kuchyně. Tam jsem uslyšel nějaké hlasy.

Zůstal jsem překvapeně stát když jsem u stolu uviděl Mauru, Nialla a nějakého neznámého kluka. Měl hnědé kudrnaté vlasy, hodně tetování a široký úsměv.

"Ehm. Ahoj," položil jsem si tašku na zem.

"Ahoj," vstal Niall nervozně a dal mi pusu na tvář. "Zayne, tohle je Harry," ukázal na toho kluka a ten hned vstal.

"Těší mě," usmál se a podal mi ruku.

"Mě taky," řekl jsem. Harry. Niallův bývalý.

"Sedni si Zayne," usmála se na mě Maura vlídně. "Večeře bude každou chvilkou."

Jenom jsem kývl a sedl jsem si vedle Nialla, přímo naproti Harrymu. Už ted mi vůbec neseděl. Ten jeho úsměv.

"Takže ty jsi Zayn, Niallův kluk," prolomil Harry po chvíli nepříjemné ticho.

"To jsem," řekl jsem napjatě.

"Hmm... musím uznat že Niall má fakt vkus," prohlídl si mě.

"Ehm... můžu se zeptat proč jsi přijel? Nežiješ snad v Irsku?" zeptal jsem se, a naštvaně jsem klepal nohama.

"Jo... studoval jsem tam. Ale kvůli mámě jsme se přestěhovali zpátky, a dodělám si ročník na místní střední. Bydlím jenom o ulici dál," usmál se.

Snažil jsem usměv oplatit, ikdyž to v tu chvíli ve mě vřelo. "Takže budeš chodit do stejné školy jako my?"

"Jo? Není to skvělý? Víš... vím že mezi mnou a Niallem už to skončilo ale pořád ho mám rád a chci aby jsme byli přátelé. Všichni tři," řekl.

"Skvělý," řekl jsem falešně.

"Tak už se to nese," začala nám Maura podávat jídlo.

"Díky Mauro. Vypadá to úžasně," řekl se stále steným úsměvem na tváři.

"Děkuju Harry," pohladila ho po vlasech.

Zaskřípal jsem zubama a začal jsem jíst, ale jedním okem jsem pořád sledoval Harryho a Nialla.

***

"Co ti je?" pohladil mě Niall v noci něžně po tváři.

"Nic," zalhal jsem.

"Je to kvůli Harrymu?" zeptal se

Jenom jsem pokrčil rameny.

"Zayne, nemusíš žárlit," usmál se Niall.

"Já nežárlím," složil jsem si uraženě ruce.

Niall se tiše zasmál. "Harry je minulost, věř mi."

"Jo? Tak proč bude chodit s náma na školu, a proč byl u tebe doma?" řekl jsem vytočeně

"Přestěhoval se sem kvůli mámě a prostě mě přišel pozdravit. Nic víc," řekl Niall.

"Fajn," otočil jsem se zády k němu a Niall si jenom tiše povzdechl a ani se ke mě nepřitulil.

CHAPTER 11

Byla sobota, den po tom co k Niallovi přišel Harry. Už se blížila druhá rodina odpoledne, ale s Niallem jsme sotva promluvili, protože jsem se pořád cítil uraženě kvůli tomu včerejšku. Vím, choval jsem se jako blbec a neprávem.

"To se mnou už nepromluvíš?" zeptal jsem se tiše.

Niall se na mě otočil s nepřítomným výrazem. "Proč?"

"Jak proč?" svraštil jsem obočí.

"To ty jsi se včera choval jak blb," řekl

"No tak promiň, že jsem žárlil na tvého bývalého který se zničeho nic zjevil u tebe doma," řekl jsem naštvaně.

"Zayne. Na Harryho přece žárlit nemusíš jasný?" usmál se Niall a pohladil mě po rameni.

Oplatil jsem mu úsměv. "Dobře, ale slib mi že se s nikým pokusíš moc nevídat, nebo alespoň ne tady," začal jsem si hrát s jeho prsty.

"Fajn," políbil mě na čelo.

***

"Čau kluci," pozdravil nás Harry v pondělí ráno.

"Ahoj," řekl Niall.

"Čau," dostal jsem ze sebe.

"Nevypadáte moc jako pár," zasmál se. "Nechte mě hádat. Nikdo to neví co?"

"Jo. A byl bych rád kdyby to tak zůstalo. Do konce školy už zbývá pár měsíců a pak už to bude jedno," řekl.

"Nebojte. Nikomu nic neřeknu, ale kdybych s tebou chodil já, nestyděl bych se za to," usmál se na Nialla a pak na mě. "No... ukážete mi kde najdu učebnu chemie?"

"Pojď se mnou," řekl Nialle. "Uvidíme se později," věnoval mi letmý pohled.

Protočil jsem oči v sloup. Sakra tak strašně jsem Harryho nesnášel.

***

Čtvrtou hodinu jsme všichni tři měli matiku. Kvůli něčemu jsem se zpozdil a matikářka posadila Harryho vedle Nialla. Když jsem to viděl, myslel jsem že na něho vlítnu a dám mu po hubě. Ale radši jsem se zhluboka nadechl a sedl jsem si do prázdné lavice vzadu. Celou dobu jsem je sledoval. Neustále jsem viděl jak se Harry k Niallovi něžně naklání, usmívá se na něj, občas mu dá ruku na záda a pořád mu něco šeptá. Fakt jsem měl co dělat, abych se udržel. Když zazvonilo, co nejrychleji jsem vypadl ze třídy, zašel jsem do kanceláře a řekl že musím kvůli nějakým osobním věcem odejít a naštvaně jsem se vyřítil do Niallova domu. Ještě že tam nebyli jeho rodiče, protože bych nechtěl aby si o mě mysleli že jsem nějaký přeafektovaný kretén.

"Ahoj," vešel Niall odpoledne pomalu do pokoje.

"Nazdar," odsekl jsem.

"Co se stalo? Proč jsi odešel ze školy?" položil si tašku na zem.

"Nebylo mi dobře," řekl jsem.

"A není to spíš v tom že jsi mě viděl s Harrym a popadl tě nějaký tvůj žárlivostní amok?" řekl Niall naštvaně.

"Radši mi toho kokota ani nespomínej," snažil jsem se udržet mírný ton.

"A proč jako? Měli by jsme si to konečně vyříkat," sedl si na postel, takže byl jenom kousek ode mě.

"Nemusíme si nic vyříkat. Asi ti bude líp s ním. Neboj, co nejdřív vypadnu aby jste si tady mohli nerušeně užívat," usmál jsem se falešně.

"Nech toho," dotkl se něžně mojí nohy. "Snad se nebudeš chovat jak malé děcko."

"Jako malé děcko? Slíbil jsi mi že se mu budeš snažit vyhýbat, ale zdá se mi že děláš pravý opak!"

"Jestli ti vadí že jsme spolu seděli, tak to proto že jsi přišel pozdě a matikářka chtěla aby s někým seděl, když je ve škole nový, chápeš?" řekl.

"Představ si že nechápu. Nechápu ty jeho pohledy, doteky, řeči... Myslíš že jsem slepý? Vždyt to úplně bilo do očí!" vstal jsem

"Zayne, prosím. Proč ti Harry tak vadí?" vstal Niall taky.

"Protože je tvůj bývalý co to nechápeš?"

"To je debilní důvod. Máš nějaký další?"

Mlčel jsem.

"Tak máš?" zeptal se hlasitě.

"Miluju tě!" zaječel jsem najednou a pak jsem se podivil nad tím, že jsem to konečně řekl nahlas.

"Co?" nasadil Niall zas jeho něžný hlásek.

"Miluju tě," přišel jsem k němu a chytil jsem ho za ruce.

"Opravdu?" pohladil mě po tváři.

S úsměvem jsem kývl. "Opravdu," políbil jsem ho dlouze.

"Taky tě miluju," opřel si Niall svoje čelo o to moje. "Ale jestli mě fakt miluješ, musíš mi slíbit že už nebudeš předvádět takové žárlivostní scény,"

"Dobře. Slibuju ti to. Ale ty mi slib že pokud nebudeš muset, nebudeš v Harryho blízkosti," řekl jsem.

Niall jenom kývl a políbil mě.

CHAPTER 12

O TÝDEN POZDĚJI

Niall dodržel svůj slib a vážně se snažil vídat se s Harrym co nejmín a já se zase snažil skrotit svou žárlivost. Měli jsme měsíční výročí a jako dar z nebes Maura a Bobby odešli pryč.

"Lásko?" prohrábl jsem se mu ve vlasech.

"Hmm?" vzlédl očima ke mě.

"Miluješ mě?" zeptal jsem se.

"Jak se mě můžeš ptát? Víš že jo," posadil se a krátce mě políbil.

"Jo, vím. A proto chci aby jsi... aby jsme se dnes večer konečně milovali," vydechl jsem.

"Jsi na to připravený?" chytil Niall něžně mou hlavu do dlaní.

Jenom jsem kývl.

Niall už nic neřekl, jenom mě něžně povalil na postel. Líbal mě vášnivě, ale ne nadrženě. Prostě to bylo dokonalé. Rukama jsem brouzdal po jeho zádech a vychutnával jsem ten dokonalý pocit, kterého se mi dostávalo při jeho polibcích. Zajížděl mi rukou pod tričko a brzo ho jak mě, tak i sobě sundal.

"Ještě jsi nebyl s klukem že?" přejel mi prstem jemně po rtech.

Nesměle jsem zakývl hlavou.

"Ničeho se neboj," řekl tiše a začal mi sundávat kalhoty. Musím přiznat že jsem trochu znejistil, ale věděl jsem že to chci a věděl jsem že za chvíli už si to budu vychutnávat.

Když mi sundal kalhoty, sundal si i ty svoje. Přejel jsem po jeho nahých zádech a natáhl jsem se pro další polibek.

Niall se pousmál a začal se na mě jemně pohybovat, díky čemuž se naše rozkroky o sebe třely a já jenom slastí vzdychal.

"Jseš si opravdu jistý?" zeptal se ještě Niall a já s úsměvem kývl.

Dal mi krátkou pusu na čelo a pomalu mi sundal boxerky. Zdálo se mi že se trošku zarazil, ale po chvíli přejel po celé mojí délce. Zasténal jsem jeho jméno. Niall začal vykonávat pomalé, ale dlouhé pohyby a já musel pořád vzdýchat a slabě jsem opakoval jeho jméno. Najednou jsem ucítil že si dal mou špičku do pusy, nacož jsem ze sebe vydal zatím ten nejhlasitější zvuk. Niall se sám pro sebe zasmál a začal pumpovat a zároveň měl v puse čím dál víc mého penisu. Sakra, byl to tak dokonalý pocit. "Nialle!" vykřikl jsem po chvíli. Snažil jsem se pořádně popadnout dech zatímco Niall mě začal líbat na hrudi, až se dostal k mým rtům, do kterých mi zašeptal jednoduchá slůvka, "Miluju tě."

Bez přemýšlení jsem ho povalil pod sebe a nejistě jsem mu sunal boxerky. "Zayne," zasténal dlouze když jsem si ho vzal do ruky. Začal jsem pumpovat a sledoval jsem Nialla, který se svíjel rozkoší, stejně jako před chvílí já. Slyšel jsem jenom jeho zrychlení dech a sténání mého jména, které z jeho úst znělo jako ta nejkrásnější hudba.

Zanedlouho i on vyvrcholil. "Miláčku, víš to určitě," pohladil mě po tváři. "Vím," řekl jsem s úsměvem.

Ležel jsem znova pod ním a čekal jsem až do mě vnikne. Ale předcházelo tomu dlouhé, něžné a zároven vášnivě líbání, které mi připadalo přímo elektrizující.

"Jsi připravený?" zeptal se mě najednou Niall a otřel si svůj nos o ten můj.

Jenom jsem kývl.

"Trochu to zabolí," řekl tiše, když do mě začal pomalu vcházet. Sotva ve mě byl a já se snažil zadržet křik a slzy. Niall se ke mě naklonil a nechával polibky na mé tváři, zatímco do m pomaloučku vnikal. Když už ve mě byl celý, bolest začala ustupovat. Ještě chvilku počkal než začal lehce přirážet. S hlasitým vzdechem jsem zaryl nehty do jeho zad. Niall pořád zrychloval a když jsem proti němu přirazil boky nasadil bleskové tempo. Sténali jsme a ječeli naše jména jako o život až dokud mě nenaplnilo příjemné teplo. Oba jsme se snažili nabrat dech a já se k Niallovi po chvíli přitulil.

"Miluju tě," řekl jsem zatímco jsem si lehl na jeho hruď.

"Já tebe víc," líbnul mě do vlasů a zakryl nás.

"Strašně tě miluju," zašeptal jsem těsně předtím než jsem usnul.