ONE DIRECTION FAN FICTION

NIALLŮV POHLED

(O TÝDEN POZDĚJI)

"Takže. Dnes přijde Liam a Sophia?" zeptal jsem se Zayna, který obtočil ruce okolo mého pasu.

"Jo. Uděláme si spolu příjemný večer," políbil mě na krk.

"A co děti?" zeptal jsem se.

"Budou si hrát v pokojíku, nebo by jsme mohli zkusit sehnat hlídání."

"Fajn," usmál jsem se. "Jsem trochu nervozní. Liam je tvůj nejlepší kamarád, byl bych rád kdyby jsme si rozuměli."

"Neboj, určitě se spřátelíte. Liam je skvělý a ty jsi moje zlatíčko ne? Ví jak moc tě miluju,"

"Jo," políbil jsem ho. "Jenom chci aby se dnešní večer vydařil."

"Neboj, vydaří se. Bude to skvělý," usmál se.

"Dobře," vydechl jsem a ještě jednou jsem ho políbil.

Upřímně jsem byl vážně docela nervozní. Sám jsem moc přátel neměl a chtěl jsem aby jsem se jim líbil. Prostě jsem chtěl abych měl dobré vztahy se Zaynovi přáteli a lidmi na kterých mu záleží.

ZAYNŮV POHLED

S Niallem jsme uvařili večeři, děti hlídala sousedka a my čekali dokud nepřišel Liam se Sophiou. Myslím že Niall si s nimi padl do oka. Hned po večeři se už rozběhla konverzace.

"Takže Nialle, ty jsi kuchař že?" usmála se Sophia.

"Jo, dělám kuchaře v místní luxusní restauraci a dodělávám výšku, dálkově," usmál se taky.

"A jak to že vycházíte, když tenhle tady si není schopný najít práci?" šťouchnul do mě Liam.

"Hele. S Niallem jsme se dohodli že zatím zůstanu doma s dětmi a navíc dělám různé práce tady v domě a tím si něco vydělám," řekl jsem.

"Fajn. Ale já už mám práci. Dělám teď zahradníka v jednom domě. Jsou to takoví nechutní boháči, ale platí dobře," řekl Liam.

"Ty a zahradník? A ještě nějakých snobů? No kámo to ti gratuluju," pousmál jsme se.

"Hele. Je to dočasný. A možná že budu zase pracovat v autodílně. Swenson mi slíbil že se za mě přimluví."

"Fakt? No, já už bych se dál neponižoval. Když nás vykopl jako psa, rozhodně se nebudu prosit," řekl jsem.

"Tak... dáte si zákusek?" vstal najednou Niall.

"Jasně," usmál se Liam.

"Už se těším, určitě to bude výborné," přidala se Sophia.

Já se jenom usmál a došlo mi že ikdyž to Niall nepřizná, v hloubi duši se bojí že si možná práci ani nenajdu a zůstanu mu na krku.

NIALLŮV POHLED

"Tak... líbili se ti?" políbil mě Zayn zatímco mě pevně objal.

"Jo, oba jsou moc fajn," usmál jsem se.

"Zlato, nevadí ti že ještě nemám práci? Ty jsi to chtěl..."

"Jo, já vím. Nevadí mi to. Vím že se staráš o děti a přividěláváš si. Snažíš se a moc mi pomáháš. Vážně se nemusíš bát. Nic se neděje," pohladil jsem ho po vlasech

"Tak dobře," pousmál se. "Ale až ti to bude vadit, řekni. Chci jenom abys byl šťastný, i malí. A nechtěl bych aby vám kvůli mě něco chybělo. Ty chodíš do práce, bereš směny navíc, ještě k tomu vysoká..."

Rozhodl jsem se ho umlčet dlouhým, vášnivým polibkem. "Zayne, miluju tě. Jasné?"

"Taky tě miluju," objal mě ještě pevněji.

Sice jsme tak akorát vyšli, ale věděl jsem že se Zayn vážně snaží s dětmi a taky něco vydělá. Navíc to já chtěl aby zůstal nějaký čas doma při dětech, alespoň dokud nedodělám školu. Rozhodně jsem mu neměl co vyčítat a věděl jsem že za nějaký čas na tom určitě budeme líp. Záleželo mi hlavně na tom že mě miluje.