ONE DIRECTION FAN FICTION

NIALLŮV POHLED

Se Zaynem jsme leželi v posteli, leželi jsme tak blízko při sobě, že se naše hrudě dotýkali. Měli jsme propletené prsty a ikdyž byla tma, dívali jsme se navzájem do očí a občas jsme si věnovali dlouhý polibek. Tak šťastný a milovaý jsem se už dlouho necítil. Stačila mi jenom jeho blízkost, abych věděl že nejsem sám a že ho nikdy nechci ztratit. Kromě Dominica a Emmy byl teď můj jediný důvod k radosti. Vážně jsem ho miloval, tak jako ještě nikoho.

"Zlato, slibuju ti že odteď budu stát vždy při tobě a nedovolím aby jsi byl ještě někdy na všechno sám," řekl tiše.

Usmál jsem se a políbil jsem ho. "Děkuju."

"A taky slibuju že si najdu nějakou práci, nemíním se na tobě přiživovat. Myslím že paní Simonsová by děti případně pohlídala," pohladil mě po tváři.

"Byl bych rád kdyby jsi si našel práci, ale dokud to budeme zvládat, byl bych rád kdyby jsi zůstal s dětma. Zanedlouho dokončím výšku a snad si najdu lepší práci a budu mít na ně víc času. Teď jsem rád že mají tebe," řekl jsem.

"Já vím lásko. Počkám teda ještě, ale můžu alespoň nabídnout v domě nějaké pomocné práce, třeba když bude potřeba něco spravit, vymalovat nebo tak."

"Ty jsi vážně šikula co?" zasmál jsem se tiše.

"To si piš," řekl důležitě. "A taky tak trochu umělec. Teda, miluju malování. Rád bych někdy dětem vymaloval pokoj, nějakými veselými barvami, namaloval bych na zdi cokoliv by si přály, udělal bych jim takovou malou pohádkovou zemi."

"To se mi líbí," usmál jsem se. "Miluju tě."

"Taky tě miluju," políbil mě znova. "Už tak jsi mi vždycky chyběl když jsi byl celé odpoledne pryč a teď to bude ještě horší. Alespoň že mám Dominica a Emmu, ti mě zabaví jejich výmysly celý den. Hlavně Emma. Ta je fakt malá zlobilka. Dominic je zlatíčko, ale jeho sestra je prostě neposeda," zasmál se.

"Jo," řekl jsem. "Oba tě zbožňují."

"Já je mám taky mo rád. Všechny tři vás miluju," řekl a pevně mě objal.

"Už pojďme spát ano?" dal jsem mu ještě jednu pusu.

"Dobře. Dobrou noc lásko," políbil mě do vlasů.

"Dobrou," zašeptal jsem a s úsměvem na tváři jsem hned usnul.

ZAYNŮV POHLED

Ráno jsem se probudil a naskytl se mi ten nejkrásnější pohled. V náručí mi ležel Niall a spokojeně spal. Vypadal jako anděl, kterým taky byl. Pousmál jsem se a políbil jsem ho na tvář. Pak jsem se přesunul na jeho rty a dával jsem mu krátké polibky až dokud se nezačal probouzet.

"Dobré ráno," přejel jsem mu se smíchem po hrudi.

"Dobré ráno," pousmál se a i po slepu vzal mou ruku a spojil naše prsty. "Kolik je hodin?"

"Něco po sedmé," dal jsem mu pusu na čelo.

"Jak to že jsi vzhůru dřív než já?" svraštil zmateně obočí.

"To nevím," zasmál jsem se. "To je poprvé, vždycky když jsem se vzbudil ty už jsi byl dávno na nohách."

"Mhm, takhle dobře jsem se už dlouho nevyspal," vydechl.

Naklonil jsem se k jeho rtům a jemně jsem je políbil. "Přemýšlel jsi už jak na to připravíme děti? Vždyť víš, když nás uvidí se líbat..."

"Jo, já vím. Musíme jim to nějak rozumně vysvětlit," řekl Niall.

"Myslím že bude stačit když jim řekneme že občas se stane že lidi stejného pohlaví se do sebe můžou zamilovat. Že se to prostě stává a nám se to právě stalo," řekl jsem.

"Doufám že to vážně bude tak jednouduché jak říkáš," otevřel Niall konečně oči.

"Neboj, jsem si jistý že to časem pochopí, ano?" pohladil jsem ho po tváři.

"Dobře," stiskl pevně mou ruku.

NIALLŮV POHLED

"Tak pojďte," přivedl Zayn se smíchem Dominica a Emmu na snídani.

"Spali jste dobře?" usmál jsem se na ně a pohladil jsem je po vlasech.

Oba kývli a Zayn je usadil na židle.

"Zayne, prosím pomůžeš mi?" podíval jsem se na něj.

"Jasně," usmál se a přejel mi rukou po zádech než vzal do rukou talíře.

"Tak tady pro princeznu a tady pro šampiona," dal dětem jídlo.

"Děkujem," řekli oba jednohlasně.

Pak jsem dal talíř i sobě a Zaynovi a pustili jsme se do jídla. Vážně jsem byl nervozní, chtěl jsem jim to říct tak aby to co nejlíp pochopili a příliš je to nezmátlo.

Po snídani jsme jim pustili pohádku a když Zayn stiskl mou ruku, pochopil jsem že už je čas.

"Em, Dominicu, chtěli by jsme vám se Zaynem něco říct," stiskl jsem jeho ruku ještě pevněji.

Oba se na mě zvědavě podívali. Polkl jsem. Jo, měli jenom 3 roky ale musel jsem jim vysvětlit že jejich bratr chodí s jejich chůvou, klukem.

"Já a Zayn... se máme rádi," řekl jsem nervozně.

"My ho máme taky rádi," usmála se Emma.

"Já vím Em, ale víš... my dva se máme rádi... jinak," řekl Zayn.

"Jak jinak?" zvedla obočí.

"No... někdy se stává... že se dva kluci nebo dvě holky... můžou do sebe zamilovat. Víš... jste ještě moc malí aby jste takové věci chápaly ale chci aby jste pochopily že my se Zaynem jsme pár. Prostě se máme rádi, já," nevěděl jsem co mám ještě říct.

"Chceme aby jste věděli že někdy se prostě stává, že si nemusí dávat pusu jenom holka a kluk, ale někdy může mít holka ráda holku a kluk kluka. Já... miluju Nialla a on mě a potřebujeme vědět že to pochopíte, nějakým způsobem," řekl Zayn, který se mi zdál stejně nervozní jako já.

"Takže vy dva se máte rádi a vezmete se?" řekla Emma s úsměvem.

Oba jsme se rozesmáli.

"Ano beruško, máme se rádi, ale nevezeme se," vzal jsem si ji do náruče a Zayn zase Dominica.

"Ale až se vezmete, budu družička?" nenechala se odbýt.

"Ano, budeš družička," řekl se smíchem Zayn a já ho krátce políbil.

Vážně se mi ulevilo, že to tak dobře vzali a pochopili to. Na svůj věk byli vážně chytří. Sice mi bylo jasné že to nedokázali pochopit úplně, ale byl jsem rád že jsem viděl že se nic nezměnilo a berou nás pořád stejně. Mohli jsme se klidně políbit a oni se jenom smáli a prosili nás aby jsme se podívali na pohádku nebo aby jsme si udělali dort. Opravdu jsem byl strašně šťastný a cítil jsem že mám všechno co potřebuju, abych byl šťastný už napořád.