ONE DIRECTION FAN FICTION

Z. POHLED

Narodil jsem se v Bradofordu. Bydlel jsem v malém bytě s rodiči a mladší sestrou Wali. Vždycky jsme žili na pokraji chudoby. Chodili jsme většinou ve starých, často špinavých hadrech a mnohdy jsme neměli ani co jíst. Rodiče dělali co mohli, ale i tak jsem se kvůli tomu jak jsme žili brzo stal obětí šikany, dost drsné, vracel jsem se domů s modřinami a potrhanými sešity. Změnil jsem školu, ale to mi nepomohlo. Díky tomu všemu jsem začal být dost tichý a odtažitý a tak se to všechno pořád zhoršovalo. Když jsem měl 10, táta začal hrát automaty a taky dost pil. Máma na tom byla psichicky dost špatně, a časem taky začala sahat po alkoholu. Zašlo to až tak, že jsme ani neslavili narozeniny, protože jsme stejně neměli peníze na dárky nebo dort. Zdálo se že nám nikdo nepomůže, že na nás všichni kašlou. Pak jednou učitelka zavolala sociálku a mě i sestru rodičům odebrali...

H. POHLED

"A co se stalo pak?" zeptal jsem se ho tiše.

"Pak..." podíval se na mě. "To ti dovyprávím příště. Už by jsme měli jít spát."

"Ale..." řekl jsem otrváeně.

"Dobrou noc," otočil se na bok a já ho ještě dlouhou chvíli pozoroval. Jenom jsem si představil co asi ještě musel zažít a taky kolik nocí musel trávit někde venku, absoulutně bez nikoho a ničeho. Vážně mi ho bylo líto. Když jsem se o hodinu později probudil, slyšel jsem že brečí, ale snaží se to ztišit tak, že brečel do peřiny. Nevěděl jsem co mám dělat, tak jsem ho prostě začal hladit po zádech, s tím že ho to třeba uklidní. Po chvíli přestal a otočil se na mě. Viděl jsem v jeho očích bolest a strach. Otevřel jsem mu náruč a on si do ní lehnul. Už nebrečel, ale pořád se třásl. Objal jsem ho co nejlpevněji a uvědomoval jsem si jak příjemné je objímat ho. Vážně. Začal jsem k němu cítit něco silného, a to jsem ho znal jenom jeden den.

***

Když jsem se ráno vzbudil, Zayn pořád ještě spal a ležel na mě. Usmál jsem se sám pro sebe když mě nechtěl pustit po tom co jsem se snažil vstát. Zůstal jsem tam teda ještě ležet s ním a hladil jsem ho po vlasech. Nechápal jsem proč to vlastně dělám, proč k němu cítím takovou něhu a zároven, proč mě tak nějak přitahuje. Už nějakou dobu jsem měl podezření že jsem bi, možná dokonce gay, vlastně jsem to řekl i rodičům, vždycky jsem k nim mohl být naprosto otevřený. Ale i tak jsem nikdy k žádnému klukovi nepocítil žádné takové pocity, které jsem měl vůči němu.

"Mhm," začal se pomalu probouzet.

"Dobré ráno," usmál jsem.

"Dobré ráno," zamumal ještě v polospánku.

"Spal jsi... dobře?" zeptal jsem se.

"Nikdy líp," objevil se mu lehký úsměv na rtech.

Taky jsem se usmál. "Naši jsou v práci, takže ti jdu udělat snídani," řekl jsem.

"Kolik je hodin?" odvalil se ze mě.

"Půl jedenácté," řekl jsem.

On v tu chvíli už pořádně otevřel oči. "Páni. Takhle dlouho nejsem zvyklý vyspávat."

"Víš co? Klidně si ještě pospi. Já pak začnu připravovat už něco k obědu, ano?" vstal jsem.

"Ne, ne. Pomůžu ti s tím, jenom si dám rychlou sprchu," začal taky vstávat.

"Dobře," usmál jsem se a šel jsem do kuchyně, zatímco on si zašel do srpchy.

Začal jsem připravovat jídlo, když po chvíli přišel Zayn, ještě mokrý, jenom v osušce. Stáhlo se mi hrdlo z toho jak sexy vypadal.

"Ehm, chtěl jsem tě poprosit jestli bych si ještě mohl půjčit nějaké oblečení," řekl nesměle

"Jasně," kývl jsem s úsměvem hlavou. "Vem si co chceš."

"Díky," usmál se a zašel do mého pokoje.

Musel jsem se párkrát zhluboka nadechnout a začal jsem s obědem.

***

"Tak... je to dobrý?" zeptal jsem se Zayna když jsme začali jíst.

"Je to výborný," řekl s plnou pusou

"Jsem rád," usmál jsem se a nechal jsem ho jíst. Došlo mi že nebylo moc dnů kdy by se pořádně najedl.

"Zayne?" podíval jsem se na něj po tom co jsme dali nádobí do myčky.

"Jo?" vzal další talíř.

"Dovyprávíš mi to. Že jo?" zeptal jsem se nesměle.

"Ehm, jo, ale zase až v noci ano?" řekl.

"Dobře. Ikdyž, není to zrovna pohádka na dobrou noc," pousmál jsem se.

"Já vím," taky se usmál. "Ale myslím že to někomu potřebuju říct. Dostat to ze sebe."

"Jsem tu pro tebe," stiskl jsem jeho ruku.

"Díky," pohladil mě po vlasech a mě se skoro podlomily kolena nad jeho dotekem a tím jeho pohledem.

A v tu chvíli jsem to věděl. Vážně jsem se do něj zamiloval. Ikdyž jsem ho předešlý den ani neznal.