ONE DIRECTION FAN FICTION

NIALLŮV POHLED
 

"Dobré ráno," sešel jsem ráno do kuchyně. Byla sobota a kavárna byla mimo provoz.

"Dobré ráno sluníčko," usmála se Trisha. "Snídaně už je připravená."

"Díky," sedl jsem si ke stolu kde seděl i Zayn.

"Jak jsi spal?" zeptal se.

"Docela fajn. Vzhledem v okolostem," sklopil jsem oči.

"Zlatíčko, neboj se, zvládneš to. Uvidíš že za pár dní bude všechno úplně jinak," řekla Trisha.

"To nevím. Kdyby nebylo vás, tak nevím co bych dělal," pousmál jsem se.

"Víš," zvážněla najednou a sedla si vedle mě. "V tvém pokoji žije moje neteř, která se zítra vrací z Paříže. Měla se vrátit až za měsíc ale už je zpátky. Pak zase odjede, ale teď tady nějakou dobu bude. A sám víš že tenhle byt je malý tak nevím..."

"Ne, nemusíte pokračovat," dotknul jsem se její ruky."Chápu to. Co nedřív odejdu."

"Vážně mě to mrzí sluníčko. Ale možná by to mohlo nějak udělat," porozhlídla se po kuchyni, ale mě bylo jasné že to nepůjde.

"Hej. A co kdybys zůstal u Harryho?" navrhl najednou Zayn.

"Cože?" vyhrkl jsem. "Zbláznil ses? Myslíš že by mě u sebe nechal?"

"No, určitě alesponň na pár dní. Neboj, udělá všechno co mu řeknu, jasný? Netrap se. Říkám ti že ještě dnes budeš spát v jeho bytě."

"Nejsem si jistý že to chci. Nechci se pořád ponižovat. I kdyby řekl ano, musel bych tam trpět jeho milence na jednu noc. To bych nedokázal snést," řekl jsem.

"Neboj. To taky zařídím," dal mi Zayn ruku na rameno.

"Ty vážně chceš aby byli ti dva spolu, nemýlím se," dala mu Trisha pusu na tvář.

"Hele. Jenom chci aby byl můj nejlepší kamarád šťastný. A k tomu potřebuje někoho kdo ho bude opravdu milovat," podíval se na mě a já se usmál.

HARRYHO POHLED

"Čau," usmál jsem se na Zayna, který v poledne přišel do mého bytu.

"Ahoj," pozdravil mě a šel dál.

"Co tě sem přivádí?" zasmál jsem se a lehnul jsem si na gauč.

"Jdu tě o něco požádat," řekl jsem.

"A o co?" zeptal jsem se.

"Aby tady Niall mohl nějaký čas bydlet," řekl.

"Co? Proč?" podíval jsem se na něj zmateně.

"Včera odešel z domu, asi si to nepamatuješ když jsi byl tak nalitý. Ale potřebuje pomoc a ty by jsi přece mohl..."

"Ne, ne, ne. Nejsem žádná charita," řekl jsem.

"Harry. Ty by jsi sám mohl pochopit v jaké je situaci. Když jsi odešel z domu, taky jsi neměl nikoho, pomohla ti moje máma a taky já. Bydlel jsi u nás víc než rok a postavil jsi se na svoje nohy, ale Niall vážně nemá kam jít. Charlotte se už vrátila z Paříže, takže u nás zůstat nemůže. Odjíždí zase za měsíc ale do té doby nevím co bude Niall dělat. A... myslel jsem že ty bys mu mohl podat pomocnou ruku. Alespoň na pár dní," podíval se na mě vážně.

Povzdechl jsem si. "Fajn, Udělám to pro tebe."

"Vážně?" usmál se.

"Vážně," taky jsem se usmál.

"Díky. Věděl jsem že mě nezklameš," vstal aby mě objal.

"Pro tebe cokoliv," pohladil jsem ho po tváři.

"Ale mám jednu podmínku," řekl.

"Jakou?" vydechl jsem.

"Když tady bude, nebudeš si sem nikoho vodit. Má svou důstojnost," řekl.

"Fajn," zašeptal jsem. "Pár dní to snad vydržím."

"Mám tě rád," objal mě se smíchem.

"Já tebe taky," políbil jsem ho krátce.

***

Ještě ten večer Niall přišel do bytu.

"Tak. Vítej," pokynul jsem rukou aby vešel.

"Díky," řekl nesměle.

"Věci si můžeš dát do ložnice, nebo kam chceš," řekl jsem bez zájmu.

"Jsem ti vděčný že jsi mi pomohl. Vážně si toho cením," usmál se.

"No, udělal jsem to hlavně kvůli Zaynovi. A taky vím že nemáš kam jít tak..." řekl jsem.

"Chci ti jenom říct že se ti budu snažit nepřekážet, můžu ti klidně uvařit, budu uklízet... Rohodně ti nechci být na obtíž," řekl.

"Fajn," povzdechl jsem si. "Já teď jdu pryč. Vrátím se až v noci."

"Tak...jo," řekl. "Měj se."

"Čau," řekl jsem a vyšel jsem ven, najít si někoho, s kým strávím nějaké příjemné chvíle.

NIALLŮV POHLED

Nemohl jsem usnout. Bylo to divné, ležet zase v jeho posteli. Upřímně jsem si chtěl původně lehnout do obýváku, ale zjistil jsem že gauč není dost pohodlný. Lehl jsem si teda na bok, přikryl jsem se a snažil jsem se spát. Uprostřed noci, vlastně spíš nad ránem jsem uslyšel zavření dveří. Otevřel jsem oči a slyšel jsem kroky. Harry přišel domů a já uslyšel jenom hlasitý povzdech a jak hodil na gauč nějaké oblečení. Když už byl skoro u postele, zavřel jsem oči a dělal jsem že spím. Za chvilku si lehl ke mě a ucítil jsem jak prsty jemně přejíždí po mých nahých zádech. Když je obdaroval i několika polibky, slastně jsem vydechl a jemu došlo že jsem vzhůru. Otočil mě čelem k sobě, vzal mou tvář do dlaní a políbil mě. Cítil jsem z jeho dechu alkohol, ale to mi bylo v tu chvíli jedno. Vychutnával jsem si cítit jeho rty na těch mých, vychutnával jsem si jeho doteky. Netrvalo dlouho a zajel rukou pod moje boxerky. Zasténal jsem mu do úst a on se tiše zasmál. Pak mi je sundal a sám si vyslékl i ty svoje. Vyhoupl se nade mě a dál mě líbal. Po chvíli přestal aby vytáhl kondom a lubrikant. Nasadil jsem mu kondom a on ho do mě zasunul. Obtočil jsem nohy okolo jeho boků a nehty jsem zaryl do jeho zad. On mě vášnivě políbil a brzo začal přirážet jako zběsilý. Já jenom vzdychal od rozkoše a zanedlouho jsme oba vyvrcholili. On se pak ze mě svalil a nechal mě ať si lehnu na jeho hruď. Bylo to vážně příjemné a byl jsem šťastný, protože jsem ho miloval, ale věděl jsem že pro něj stále nic neznamenám. Jsem pro něj jenom kluk, se kterým se vyspí když bude mít chuť, a mě to, ikdyž to je ponižující, v té chvíli stačilo. Protože jsem ho potřeboval. Potřeboval jsem ho cítit při sobě.